62 Az 50/2024 – Krajský soud v Ostravě

62 Az 50/2024- 63 - text  [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci žalobce: S. D. R. R. státní příslušnost Irácká republika zastoupen Mgr. Ondřejem Zaorálkem, advokátem sídlem Kpt. Vajdy 3046/2, 700 30 Ostrava – Zábřeh proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2024, č. j. OAM-993/ZA-ZA11-K11-R3-2019, ve věci mezinárodní ochrany, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2024, č. j. OAM-993/ZA-ZA11-K11-R3-2019 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 14 362,70 Kč, k rukám zástupce žalobce Mgr. Ondřeje Zaorálka, advokáta sídlem Kpt. Vajdy 3046/2, 700 30 Ostrava – Zábřeh, ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 28. 10. 2024 přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobci mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b z. č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. Žalobce 2. 2 62 Az 50/2024 žalobou napadl rozhodnutí v celém rozsahu, neboť ho považuje za věcně nesprávné, nezákonné a nesprávně odůvodněné a tedy nepřezkoumatelné, když dle jeho názoru vydání rozhodnutí předcházelo nezákonné správní řízení, které bylo zatíženo vadami spočívajícími v nedostatcích provedeného dokazování, respektive v nesprávném hodnocení opatřených podkladů a v učinění nesprávných skutkových zjištění z opatřených podkladů. To mělo za následek nesprávné hmotněprávní posouzení věci, což vyústilo v nesprávný výrok napadeného rozhodnutí. 3. Žalobce má za to, že žalovaný nesprávným způsobem vyhodnotil aktuální situaci v Iráku, v odůvodnění napadeného rozhodnutí pomíjí řadu alarmujících skutečností a ze spisového materiálu dovozuje nesprávná skutková zjištění a závěry, které jsou v rozporu se skutkovými zjištěními obsaženými ve správním spise. Žalobce je přesvědčen, že v jeho případě byly splněny veškeré zákonné podmínky pro udělení doplňkové ochrany, neboť žalobci v případě návratu do země původu hrozí vážná újma, a to zejména v podobě vážného ohrožení jeho života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí, když páchání svévolného násilí na civilistech vyplývá ze správního spisu vedeného žalovaným. Žalovaný nesprávně zodpověděl kardinální otázku týkající se objektivního posouzení bezpečností situace v Iráku a objektivního posouzení toho, zda v Iráku dochází k mučení či nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání. 4. Žalobce dále namítl, že žalovaný v napadeném rozhodnutí dostatečně nenavázal na zjištění učiněná Krajským soudem v Ostravě v rozsudku ze dne 17. 1. 2022, č.j. 62 Az 28/2020-141, resp. rozsudku ze dne 11. 9. 2023, č. j. 62 Az 21/2022-91, když nepřihlédl k azylovému příběhu žalobce a pominul důvody, pro které bylo předchozí rozhodnutí žalovaného zrušeno. Namítl přitom také, že rozsudek Vrchního soudu Velké Británie ze dne 16. 3. 2022 a stanovisko Polského cizineckého úřadu ze dne 8.2.2024, které žalovaný užil při svých úvahách v napadeném rozhodnutí, nemají pro věc zásadní relevanci. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. 5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Konstatoval, že nesouhlasí s obsahem žalobních námitek, neboť dle něj nedokládají namítaná porušení zákonných ustanovení. Má za to, že vzal v úvahu všechny skutečnosti tvrzené žalobcem a zároveň shromáždil dostupné adekvátní informace o zemi původu. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zjištění z obsahu správních spisů 6. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce dne 11. 11. 2019 podal opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Při poskytnutí údajů k této žádosti uvedl, že je svobodný, nemá žádné politické přesvědčení, není členem žádné politické strany. O mezinárodní ochranu žádá potřetí, poprvé v roce 2015 ve Finsku, podruhé v roce 2015 v České republice. Mezinárodní ochrana ve formě azylu mu udělena nebyla, v období 27. 4. 2016 až 27. 4. 2018 mu byla udělena doplňková ochrana podle § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu žalobce uvedl, že všechny sdělil již ve své žádosti v roce 2015, přičemž důvody se nezměnily a platí stále. Jde o skutečnost, že žalobce pracoval jako stavař ve vojenském táboře poblíž města Kirkúk. Zde se seznámil s muži, v nichž poznal bývalé armádní důstojníky režimu Saddáma Husajna. To oznámil iráckým úřadům a policii, načež byli tito muži zadrženi a uvězněni. Poté, co byl vojenský tábor obsazen organizací Islámský stát, došlo k osvobození vězňů, včetně uvedených armádních důstojníků. Žalobci začalo být telefonicky vyhrožováno, což pokračovalo, i když si změnil sim kartu. Proto se rozhodl k odchodu z Iráku. Islámský stát ovládl oblasti, kde žalobce žil a provádí zde únosy a vydírání. Asi před půl rokem byl osobami, které žalobci vyhrožovaly, unesen jeho bratranec. Rodina žalobce se rozprchla, někdo žije v Jordánsku, někdo v Istanbulu. 7. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný o žádosti žalobce ze dne 11. 11. 2019 rozhodl rozhodnutím č.j. OAM-993/ZA-ZA11-K09-2019 ze dne 15. 5. 2020, kterým řízení zastavil podle 3 62 Az 50/2024 § 25 písm. i) zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který žalobu rozsudkem č.j. 62 Az 28/2020–46 ze dne 19. 8. 2021 zamítl. Proti tomuto rozsudku brojil žalobce kasační stížností, které Nejvyšší správní soud vyhověl svým rozsudkem č.j. 1 Azs 292/2021-51 ze dne 19. 10. 2021 a rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v Ostravě následně rozhodl rozsudkem č.j. 62 Az 28/2020–141 ze dne 17. 1. 2022, v němž rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ke zrušení rozhodnutí žalovaného došlo na základě doplnění dokazování zprávami o zemi původu žalobce, na jejichž základě krajský soud seznal, že bezpečnostní situace v Iráku svědčí přinejmenším o tom, že by žalobci v případě návratu do země původu, zejména pak s přihlédnutím k jím tvrzenému azylovému příběhu, hrozila vážná újma ve smyslu § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu, tedy mučení či nelidské zacházení či trestání. 8. V dalším řízení byl žalovaný ve smyslu § 78 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) vázán právním názorem uvedeným v rozsudku č.j. 62 Az 28/2020–141 ze dne 17. 1. 2022. Měl tedy posoudit žalobcovu žádost jako přípustnou a meritorně ji posoudit s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo najevo v řízení před krajským soudem, resp. co vyjde najevo v průběhu dalšího řízení. Krajský soud výslovně žalovaného zavázal k tomu, že nezjistí-li skutečnosti diametrálně odlišné, bude na místě, aby žalovaný postupoval přinejmenším podle § 14a odst. 1 a udělil žalobci doplňkovou ochranu z důvodů podle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu. 9. Žalovaný, vázán rozsudkem krajského soudu, znovu posoudil žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Dne 28. 6. 2022 proběhl s žalobcem doplňující pohovor k jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V rámci pohovoru žalobce sdělil, že se důvody, pro které žádá o mezinárodní ochranu nezměnily. Jako primární důvod uvedl, že má strach o svůj život, rád by se vrátil do své vlasti a žil se svou rodinou a přáteli, ale nemá jistotu, že by mu policie pomohla. Od svých sester ví, že lidé, kteří mu vyhrožovali, jsou stále zapojeni do vydírání a zabíjení. Byl unesen a zabit jeho bratranec, v případě návratu nemá žalobce žádnou záruku, že bude v bezpečí. 10. Následně dne 24. 11. 2022 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu v žádné formě. V rozhodnutí shrnul, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je obava z pomsty bývalých armádních důstojníků režimu Saddáma Husajna a přívrženců Islámského státu, kteří byli na základě jeho oznámení zatčeni. Žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu, když dle jeho názoru nebyly naplněny důvody dle zákona o azylu. Žalovaný při svém rozhodování vycházel z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Iráku, konkrétně vycházel z informace MZV ČR, č.j. 111728-8/2021-LPTP ze dne 10. 5. 2021, informace MZV ČR 121803-6/2021-LPTP ze dne 28. 7. 2021, informace OAMP – Irák: Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 24. 5. 2022, Informace Agentury Evropské unie pro azyl – Irák: Bezpečnostní situace, leden 2022. Informace Agentury Evropské unie pro azyl – Doporučení pro zemi. Irák, červen 2022 a Informace Ministerstva zahraničních věcí Irácké republiky. 11. Toto rozhodnutí bylo také zrušeno, a to rozsudkem podepsaného soudu ze dne 11. 9. 2023, č. j. 62 Az 21/2022-91. V něm krajský soud přisvědčil žalobní námitce, že žalovan