66 Ad 4/2025 – Krajský soud v Ostravě

66 Ad 4/2025- 35 - text  8 66 Ad 4/2025 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Vojtěchem Dědkem ve věci žalobce: K. V. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Jaroslavem Tomaníkem sídlem Bartošova 16, 750 02 Přerov proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2024, č. j. X, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 18 404 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta JUDr. Jaroslava Tomaníka, sídlem Bartošova 16, 750 02 Přerov. Odůvodnění: 1. V této věci jde o žádost žalobce o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podanou dne 26. 2. 2024 z dosavadního „TP“ na průkaz „ZTP“. Úřad práce jeho žádosti nevyhověl. Podle žalobce je však posouzení zdravotního stavu nesprávné, jeho stupeň závislosti je vyšší. V této fázi celého příběhu jde o hledání odpovědi na otázku, zda žalobce jakožto osoba s poruchou autistického spektra má nárok na průkaz „ZTP“, či nikoliv, resp. zda se žalovaný dostatečně zabýval zdravotním stavem žalobce a tento správně posoudil. 2. Žalobce brojil svou žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2024, č. j. MPSV-2024/243599-922 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Olomouci (dále jen „Úřad práce“) ze dne 5. 6. 2024, č. j. X. Rozhodnutím Úřadu práce byla zamítnuta žádost žalobce o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podaná dne 26. 2. 2024. Obsah žaloby 3. Žalobce má za to, že posudková komise postupovala chybně, pokud nezajistila osobní účast žalobce. Osobní účast posuzované osoby je pravidlem, opustit ji lze jen v případě, když má posudková komise dostatek přesvědčivých podkladů k posouzení zdravotního stavu a odklon od tohoto pravidla je řádně odůvodněn. To se však v projednávaném případě nestalo. Zvláště za situace, pokud posudek posudkové komise řádně nezapracoval a nezahnul lékařskou zprávu MUDr. P. S. ze dne 3. 7. 2024, kterou žalobce předložil v průběhu odvolacího řízení. Z ní jednoznačně vyplývá, že u žalobce je přítomna výrazně snížená autonomie, poruchy orientace v prostoru, hlavně na cizích místech, doporučila doprovod při cestování. Podle zprávy je žalobce zcela odkázán na péči matky. Posudková komise tuto zprávu měla k dispozici, nikterak se s ní však nevypořádala. 4. Žalobce má za to, že posudek posudkové komise je nepřezkoumatelný, pokud není dostatečně konkrétní a neobsahuje individuální poznatky ve vztahu ke schopnosti žalobce orientovat se v prostoru. Žalobce poukazuje zejména na lékařskou zprávu MUDr. P. S. ze dne 3. 7. 2024, ze které vyplývají žalobcovo obtíže a stupeň postižení, avšak posudková komise se touto zprávou nezabývá, ačkoliv ji měla prokazatelně k dispozici. 5. Posudková komise dospěla k závěru, že žalobce je schopen orientace v domácím prostředí a je možná zhoršená schopnost orientace v exteriéru, aniž by odůvodnila, jak k tomuto závěru dospěla. Nejsou uvedeny žádné konkrétní, individuální poznatky ve vztahu ke schopnosti orientace u žalobce. Žalobce k žalobě přiložil znalecký posudek ze dne 31. 12. 2024 MUDr. V. T., dle kterého je žalobce zcela odkázán na péči matky jak doma, tak ve vnějším prostředí, bez ní není schopen samostatné existence a vychází pouze v jejím doprovodu. 6. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření zejména uvedl, že v rámci hodnocení nároku žalobce zohlednil veškerou dostupnou zdravotnickou dokumentaci, včetně žalobcem doložených lékařských zpráv. Dle posudku komise žalované (dále jen „PK MPSV“) žalobce splňuje svým zdravotním stavem podmínky nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“, nikoliv požadovaný vyšší stupeň průkazu. 8. Žalovaný uvedl, že účast posuzované osoby před posudkovou komisí by mela být pravidlem, nicméně žádný předpis tuto povinnost nestanovuje. PK MPSV měla k dispozici dostatečně doložený zdravotní stav žalobce, proto nebyla povinností osobní účast. Žalobce měl navíc možnost vyjádřit zájem účastnit s osobně jednání komise. 9. Žalovaný se dále vyjádřil k lékařské zprávě MUDr. P. S., která neuvádí, k jak závažným poruchám u žalobce dochází při orientaci v prostoru v cizím prostředí. Na základě této zprávy proto nelze dospěl k závěrům žalobce. Znalecký posudek předložený žalobcem poté vychází zejména z této zprávy a nepřináší žádné nové poznatky. 10. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl. Replika žalobce 11. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že žalobce i jeho opatrovník jsou laici, nevyznají se v postupech posudkové komise a právních předpisech, které vymezují rámec její činnosti; takže argument žalovaného, že jim nic nebránilo se projednávání věci zúčastnit, je v tomto případě nepřiléhavý. Jestliže je pravidlem vyšetření posuzovaného ze strany posudkové komise, pak je to na její odpovědnosti a má to být ona, kdo zajistí účast posuzované osoby tím, že si ji pozve. Pokud tak komise neučinila pak odpovědnost nese jedině posudková komise. 12. Žalobce nesouhlasí s tím, jak žalovaný hodnotí lékařskou zprávu MUDr. S. ze dne 3. 7. 2024, toto hodnocení je nesprávné a čistě účelové. Jestliže žalovaný uvádí, že tato zpráva není v rozporu se závěry posudkové komise, pak zcela opomíjí obsah takové lékařské zprávy, v níž byla u žalobce zjištěna „výrazně snížená autonomie, poruchy orientace v prostoru, hl. na cizích místech, doporučen doprovod při cestování. Zvýš. psychická a ekonomická zátěž pro rodinu, a to i přes snahu rodiny pacienta co nejvíce učit samostatnosti. Zcela odkázán na péči matky“. Pokud žalovaný tvrdí, že „ani MUDr. S. ve své zprávě neuvádí, k jak závažným poruchám u žalobce dochází při orientaci v prostoru v cizím prostředí, resp. neodkazuje při svých úvahách na zdroj údajů a jejich validitu“, pak to měla být posudková komise, která se tímto měla zabývat, s lékařskou zprávou se vypořádat tak, že sama na jisto postaví, k jak závažným poruchám u žalobce dochází při orientaci v prostoru v cizím prostředí. Posouzení věci krajským soudem 13. Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného, tj. do 14. 11. 2024. Proto soud mohl vzít v úvahu pouze ty zprávy, které popisují zdravotní stav žalobce před tímto datem. 14. Posuzování zdravotního stavu občanů pro účely rozhodování ve věci sociálních dávek provádí posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení a posudková komise žalovaného (§ 8 odst. 1, § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Posudek je pro správní orgány stěžejním důkazem. Musí být jednoznačný, určitý, úplný a přesvědčivý. Úkolem posudkových lékařů i posudkových komisí je primárně posudkové zhodnocení nálezů klinických lékařů, které jsou pro vypracování posudku podkladem. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že soudy nejsou příslušné posuzovat obsahovou správnost závěrů k tomu příslušných posudkových lékařů, neboť k takovému přezkoumání nemají potřebné odborné lékařské znalosti (viz rozsudky ze dne 7. 1. 2015, č. j. 3 Ads 114/2014-21, ze dne 5. 6. 2013, č. j. 3 Ads 74/2012-16, ze dne 2. 7. 2014, č. j. 3 Ads 108/2013-19, a ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003-50, publ. pod č. 150/2004 Sb. NSS). Úkolem soudu je proto hodnotit tyto medicínské závěry z hlediska jejich jednoznačnosti, určitosti, úplnosti a přesvědčivosti (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2010, č. j. 6 Ads 143/2009-60, či ze dne 22. 10. 2009, č. j. 3 Ads 48/2009–104). 15. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má dle § 34 odst. 1 zákona o poskytování dávek osoba s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. 16. Podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek platí, že nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. 17. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek nárok na průkaz osob