72 Ad 4/2025 – Krajský soud v Ostravě

72 Ad 4/2025- 78 - text  8 72 Ad 4/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou ve věci žalobkyně: Ing. A. B. P. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 11. 2024, č. j. X, ve věci odnětí invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ze dne 7. 10. 2024, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, protože pokles její pracovní schopnosti činil pouze 20 %. 2. Žalobkyně v žalobě namítala nesprávnost a nepřesvědčivost posudku o invaliditě ve správním řízení. Žalobkyně podrobně popsala svůj stav, diagnózy a léčbu. V minulosti byla žalobkyni uznána invalidita prvního stupně, poté třetího stupně a opět prvního stupně. Podle slovenského posudkového lékaře byla míra poklesu výdělečné činnosti stanovena na 50 %. Žalobkyně není adaptována na své zdravotní postižení a nenabyla znovu pracovní schopnosti a dovednosti. Naopak, zdravotní stav žalobkyně se zhoršil. Žalobkyně má problém zvládnout úkoly v běžném životě matky dvou dětí. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na to, že dokazování ve správním řízení neprokázalo existenci invalidity žalobkyně. Oba posudky o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) se na tomto závěru shodly. Žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“). 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném ke dni vydání rozsudku (dále „s. ř. s.“), a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tj. ke dni 22. 11. 2024. 5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že podle posudku IPZS o invaliditě ze 19. 11. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 20 % (jde o střed stanoveného rozmezí 15-25 %). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole II oddílu A položky 1b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). 6. Po operaci v listopadu 2019 a chemoterapii (do března 2020) nadále trvá remise nemoci. Jedná se o lehké postižení po ukončení aktivní léčby, trvá stabilizovaný stav. Posudkový lékař přihlédl k profesi a dalším diagnózám žalobkyně. Nelze prokázat těžší funkční postižení. Žalobkyně je adaptována na chronické pooperační potíže bez prokázané posudkově významné progrese. Stav žalobkyně odpovídá osobě zdravotně znevýhodněné a je namístě najít vhodné pracovní zařazení vysokoškolsky vzdělané žadatelky. 7. Soud vyžádal k důkazu posudek posudkové komise v Ostravě v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 8. V soudním řízení správním posudková komise v Ostravě dne 23. 5. 2025 ve svém posudku dospěla k posudkovému závěru, že žalobkyně nebyla ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Posudková komise shledala u žalobkyně jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na míru poklesu pracovní schopnosti postižení podle kapitoly II oddílu A položce 1b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. 9. Dle onkologa trvá remise nemoci a zobrazovací metody jsou negativní. Žalobkyně byla při jednání komise vyšetřena internistou. Podle zprávy onkogynekoložky z 8. 2. 2024 je žalobkyně bez známek recidivy nemoci – CT plic, břicha a pánve bylo negativní. Zdravotní stav je stabilizovaný, trvá plná remise nemoci s ukončenou léčbou. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. 10. Žalobkyně v písemném vyjádření k posudku z 6. 6. 2025 namítla, že posudek posudkové komise v Ostravě se nezabýval následky onemocnění a léčby a navrhla ustanovení soudního znalce. Posudek se nevyjádřil k žalobním námitkám. 11. Soud vyžádal srovnávací posudek jiné posudkové komise z důvodu podrobných námitek žalobkyně. 12. Podle srovnávacího posudku posudkové komise v Brně z 22. 7. 2025 dospěla tato posudková komise k posudkovému závěru, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované o námitkách invalidní. 13. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti bylo postižení podle kapitoly II oddílu A položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 20 % s ohledem na tíži postižení. Trvá remise onemocnění. Nejedná se o středně těžké ani těžké funkční postižení, ani o postižení zvlášť těžké. 14. Ostatní zdravotní postižení by rovněž nevedla k přiznání invalidity. Žalobkyně je schopna se svým zdravotním stavem vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, má zachovanou pracovní schopnost s využitím dosaženého vzdělání, znalostí a zkušeností. Subjektivní potíže žalobkyně nelze objektivizovat. Rozhodující pro posouzení je objektivní funkční stav orgánů nebo systémů. Závažnější funkční poruchy zdraví u žalobkyně nebyly objektivně prokázány. Posudková komise v Brně se ztotožnila se závěry posudkové komise v Ostravě i s posudkovými závěry ze správního řízení. 15. Žalobkyně v písemném vyjádření ze 14. 8. 2025 nesouhlasila se závěry srovnávacího posudku. Posudkoví lékaři nevyhodnotili stav žalobkyně komplexně. Žalobkyně žádala o zohlednění subjektivních potíží a popsala svoje zdravotní obtíže. Absence vyoperovaných orgánů má objektivní dopady na celkové fungování těla. Vědecky byly prokázány důsledky předčasně vyvolané menopauzy. Zdravotní postižení žalobkyně je nevratné a nelze obnovit hormonální funkce. 16. Žalovaná při jednání soudu považovala posudky obou posudkových komisí za úplné a přesvědčivé a další dokazování nenavrhovala. 17. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 18. Podle § 39 odst. 2 podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 19. Podle § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 20. V souzené věci byla sporná otázka skutková, tj. zdravotního stavu žalobkyně a stupně její invalidity. V přezkoumávaném správním řízení byl posouzen zdravotní stav žalobkyně a jeho dopad na pracovní schopnost dvakrát. V soudním řízení správním byl stav žalobkyně posouzen dvakrát posudkem PK MPSV se shodným výsledkem, a dvakrát se posudkové komise shodly na určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost žalobkyně, včetně shodného závěru o neexistenci invalidity a shodného určení míry poklesu pracovní schopnosti, stejně jako posudkoví lékaři v přezkoumávaném správním řízení. 21. Na soudu bylo, aby vyhodnotil z provedených důkazů, o který má své rozhodnutí opřít. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení existence a stupně invalidity je otázkou odbornou, medicínskou (důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem), a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám. 22. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov.