18 Ad 8/2025 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2026:18.Ad.8.2025.75
Datum: 2026-02-24
Z rozhodnutí: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 17. 10. 2024, č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 10. 2024 není invalidní, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního…
18 Ad 8/2025- 75 - text  8 18 Ad 8/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci žalobce: D. P. zastoupen Mgr. Alicí Jeziorskou, advokátkou sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 1. 2025, o invalidním důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 17. 10. 2024, č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 10. 2024 není invalidní, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. 2. Žalobce uvedl, že s napadeným rozhodnutím, jeho odůvodněním, i závěry nesouhlasí, považuje je za zcela nesprávné, zmatečné, když poukazuje na to, že za rozhodující příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepovažuje chronickou ischemickou chorobu srdeční, ale amputaci článků prstů 2, 3, 4, 5 na jeho pravé dominantní ruce z důvodu pracovního úrazu, kdy i z lékařských zpráv např. MUDr. V. S., kterou měla žalovaná k dispozici, jednoznačně vyplývá, že vzhledem k amputacím je úchopová funkce ruky i do budoucna výrazně omezená a pro pracovní činnost je nedostatečná. Pro opakované otoky a ostrou bolest pahýlů a chybějící prsty pravé ruky žalobce neuchopí ani neudrží předměty ve své pravé dominantní ruce, je tímto velmi výrazně postižen a omezen, resp. zcela vyloučen ze své původní pracovní profese, kdy vykonával výškové práce, dělnické práce, fyzicky náročné práce, tzv. pracoval rukama, což je nyní vyloučeno. Žalobce namítal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddíl B, - postižení končetin, nejspíše položka 1e, kdy míra poklesu pracovní schopnosti se stanovuje dle omezení fyzické výkonnosti pohyblivosti, funkčního postižení ruky, schopnosti manipulovat a přenášet předměty s dopady na schopnost vykonávat denní aktivity s přihlédnutím k dominanci horní končetiny, kdy např. u položky 1e je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 25–30 %. Tato položka nejvíce odpovídá stavu postižení žalobce, kdy ve své dominantní pravé ruce nemá úchop, nic v této ruce neudrží, ztráta více prstů na dominantní pravé ruce má výrazný dopad a omezení k funkci celé ruky, navíc je zde stále trvající ostrá bolestivost, otoky pahýlů, dopad na výkon manuálních prací, které žalobce vykonával, je výrazně negativní, vylučující jejich výkon. Vyhodnotila-li by žalovaná správně za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nevýraznějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddíle B, položka nejspíše 1e – 25-30 % pokles pracovní schopnosti, a zároveň připočetla-li by jako komorbiditu zdravotní postižení žalobce uvedené v kapitole IX., oddíl A, položka 1a, resp. zvýšila-li by shora citovanou hodnotu o 10 % s ohledem na ni, dostal by se žalobce minimálně na pokles své pracovní schopnosti 35 % či více procent, což je invalidita I. stupně, o kterou žalobce usiluje z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 3. Žalovaná odkázala na provedené posudky a uvedla, že má i nadále za prokázané, že objektivizovaná funkční omezení neodpovídala invaliditě žádného stupně. Žaloba je dle žalované nedůvodná. 4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 14. 8. 2024 požádal o invalidní důchod. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 17. 10. 2024, č. j. X byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 10. 2024 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. Posuzující lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddílu A, položce 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 10 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil tuto hodnotu o 10 %, celkově na 20 %. 5. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 10. 2024 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 21. 1. 2025, kterým námitky zamítla a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 17. 10. 2024 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 17. 12. 2024. Dle tohoto posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddílu A, položce 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 10 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil tuto hodnotu o 10 %, na celkových 20 %. Posuzující lékař uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronická ischemická choroba srdeční, stav po PCI stenózy RIA a RMS, dobrý efekt, EF LKS 60 %. Z komorbidit stav po traumatické amputaci dist. článků II. – V. prstu pravé ruky 2020, úchopová schopnost omezena. Lékař v prvním stupni řízení zhodnotil stav žalobce řádně. Posuzující lékař dospěl k závěru, že u žalobce nejde o invaliditu žádného stupně. 6. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 19. 6. 2025, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudek posudkové komise, která zasedala ve složení předseda komise MUDr. M. M., MUDr. R.Š. – odbornost ortopedie a tajemnice Ing. M. K. obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce stanovila stav po traumatické amputaci částí 2. – 5. prstu pravé (dominantní) ruky, 25. 5. 2020 s úpravou pahýlu 2. prstu v distálním článku a 3. až 5. prstu ve středním článku téhož dne, bez průkazu neuropatie nervů pravé horní končetiny při EMG vyšetření, svěr do dlaně omezen. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila jako zdravotní postižení uvedené v kapitoly XV., oddílu B, položce 1f) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila 15 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 5 % na celkových 20 %. Posudková komise není v souladu se závěry lékařů ve správním řízení, když za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepovažuje srdeční onemocnění, ale poúrazový stav pravé horní končetiny. Posudková komise dále uvedla, že úchopová schopnost ruky žalobce je sice omezená, hybnost v kloubech zbylých článků prstů je však dobrá, svalová síla zachována, nejde tedy o ztrátu úchopu. EMG vyšetření neprokázalo patologii na nervech pravé ruky. Funkce ruky je dostatečná pro pracovní činnost s omezeními. Výškových prací, které vykonával v minulosti je neschopen. Posudková komise souhlasila s žalobou v tom, že rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není srdeční onemocnění, nýbrž stav po amputaci části článků pravé ruky. U žalobce nejde o postižení uvedené v položce 1e) citované vyhlášky, neboť u žalobce nejde o anatomickou ztrátu části ruky, ale o ztrátu části prstů ruky. Nejsou prokázány atrofie svalů dlaně pravé ruky. 7. Žalobce se k posudku vyjádřil podáním ze dne 18. 7. 2025, v němž nesouhlasil se závěrem posudkové komise. Žalobce uvedl, že nyní je v posudku vycházeno ze závěru jako učinil žalobce, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není srdeční onemocnění, nýbrž stav po amputaci, nicméně posudková komise nesouhlasí s hodnocením žalobce, že jde o postižení uvedené v příloze vyhlášky 359/2009 Sb. kapitola XV., oddíl B, položka 1e, ale stanovila, že se jedná o položku 1f, když dle ní se jedná o amputační ztrátu článků druhého až pátého prstu, k čemuž přiřadili pokles pracovní schopnosti o 15 %, přičemž tento pokles navýšili o pouze 5 % za další zjištěná onemocnění, z nichž nejvýznamnější je chronická ischemická choroba srdeční, která byla původně

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 39 (155/1995 Sb.)§ 16b (582/1991 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)