19 Az 4/2026 – Krajský soud v Ostravě

19 Az 4/2026- 29 - text  7 19 Az 4/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl ve věci samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: V.M. N., státní příslušnost Vietnamská socialistická republika t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, 739 51 Vyšní Lhoty 234 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2026 č. j. OAM-1229/BA-BA07-VL14-PŘZ-2025, o nepropuštění ze zařízení pro zajištění cizinců takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu) rozhodl, že žalobce je nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Podle § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 15. 2. 2026. 2. Žalobce namítal, že žalovaný nesprávně zvážil aplikovatelnost některého ze zvláštních opatření dle § 47 zákona o azylu. Uvedl, že nemá zájem sebemenším způsobem mařit průběh řízení o mezinárodní ochraně a jeho cílem je postupovat v souladu s právním řádem České republiky a má snahu pobyt zde legalizovat. 3. Z uvedeného dle žalobce plyne, že nelegální činnost jistě není jeho cílem, chce řádně hájit svá práva. Ve věci mezinárodní ochrany podal žalobu u Krajského soudu v Ostravě. Má zajištěno ubytování na adrese X. Bude-li mu uloženo zvláštní opatření dle § 47 odst. 1 písm. b) zákona o azylu, jedná se o variantu ekonomičtější. V žalobě žalobce v daných souvislostech odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu a namítal, že v rozporu s ní se žalovaný žádnými individuálními, objektivními a oprávněnými důvody zajištění nezabýval. Zcela paušálně a formalisticky konstatoval, že nic nenasvědčuje tomu, že by skutečně poskytoval součinnost v rámci správního řízení. Žalobce namítal, že neexistují oprávněné důvody se domnívat, že by na uvedené adrese nevyčkal do doby skončení řízení o žádosti o mezinárodní ochranu a uchýlil se ke skrývání před orgány veřejné moci. Neexistuje žádná obava, že by s žalovaným nespolupracoval v případě, že by mu bylo uloženo některé ze zvláštních opatření a že by tak bylo ohroženo zabezpečení jeho dostupnosti pro řízení o správním vyhoštění, případně pro jeho následný výkon. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. 4. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož obsáhlé citoval a zdůraznil, že předchozí jednání žalobce, který vstoupil a dlouhodobě pobýval na území České republiky nelegálně, vědomě nelegálně zde také brigádně pracoval a za účelem vyhnout se odhalení nelegálního pobytu si rovněž nechal přes známé za finanční úhradu vyrobit i slovenský doklad, kterým později prokazoval svou totožnost před bezpečnostními orgány České republiky, jasně vyjádřil svůj nulový respekt k dodržování právních předpisů České republiky a nelze oprávněně očekávat, že v případě umístění do otevřeného pobytového střediska by se na jeho jednání cokoliv změnilo a v případě vykonatelnosti rozhodnutí o správním vyhoštění by dobrovolně vycestoval. Žalovaný poukázal také na to, že žalobce po svém odjezdu z vlasti v roce 2019 měl prokazatelnou možnost požádat v Evropě o ochranu, konkrétně v Německu, tuto nabízenou ochranu nikterak nevyužil a nevyužil ji ani po svém vstupu na území České republiky před několika měsíci, což rozhodně nesvědčí o jakékoliv palčivosti a relevantnosti jeho údajných problémů ve vlasti. Učinil tak až v souvislosti se zajištěním. Nová skutečnost spočívající v možnosti ubytování v soukromí na závěrech správního orgánu nic zásadně nemění. I judikatura potvrzuje, že možnost ubytování nepředstavuje bez dalšího důvod pro užití zvláštního opatření podle § 47 odst. 1 písm. b) zákona o azylu. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu s ust. § 46a odst. 8 zákona o azylu, neboť žalobce nařízení jednání nenavrhl. 6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy č. j. KRPA-329300-12/ČJ-2025-000022-ZSV ze dne 20. 10. 2025 byl žalobce zajištěn podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů a umístěn do zařízení pro zajištění cizinců za účelem správního vyhoštění. Důvodem zajištění žalobce byla skutečnost, že 19. 10. 2025 byl kontrolován na označené adrese v Praze. Kontrolou slovenského povolení k pobytu vzniklo podezření, že se jedná o doklad, který je padělaný. Následnou lustrací bylo zjištěno, že cizinec je evidován v schengenském informačním systému (SIS) s platností do 24. 10. 2028, zadávajícím státem Česká republika, čímž vzniklo podezření, že cizinec se nachází na území České republiky neoprávněně. 7. Součástí správního spisu je také protokol o výslechu žalobce jako účastníka správního řízení dne 20. 10. 2025. Žalobce vypověděl, že 16. 3. 2019 letěl z Vietnamu do Španělska, kde přesedl na letadlo do Berlína a poté zůstal v Německu. Tam pracoval a před pěti měsíci přijel do České republiky. Je si vědom toho, že nemůže pobývat na území České republiky, ale dle jeho slov měl plastovou kartu s pobytem ze Slovenska, o které si myslel, že je platná. Uvedl, že si ji nechal udělat přes kamarády. Stála ho 23 000 EUR i s cestou z Vietnamu. Kamarádi mu tvrdili, že pobyt má zařízený a kartičku dostal od řidiče před 5 měsíci v Praze a dosud s ní neměl žádné problémy. Cestovní doklad nemá. Bydlí v Praze střídavě na různých místech u krajanů. Bydlí tam, kde má práci. Prohlásil, že chce zůstat nějakou dobu v České republice a pak má v plánu zase odjet do Německa. Manželka a dvě děti žijí ve Vietnamu. V České republice nemá žádný majetek, závazky ani pohledávky, nesdílí společnou domácnost s občanem Evropské unie, nemá zde žádné zázemí. Má nějaké peníze na vycestování, ovšem nikoliv na složení finanční záruky. Pouze disponuje finančními prostředky pro jeho vlastní potřebu na nájem, jídlo. V České republice, ani nikde jinde v EU nežádal o mezinárodní ochranu. Není mu známa žádná překážka, která by mu bránila v odjezdu do Vietnamu. Může se tam bez problémů vrátit. 8. Ze spisu se dále podává, že žalobci 20. 10. 2025 bylo uloženo správní vyhoštění rozhodnutím č. j. KRPA-329300-10/ČJ-2025-000022-ZSV na dobu 2 let dle § 119 odst. 1 písm. b) bod 1, 3 a 4 zákona o pobytu cizinců, tedy z důvodu, prokáže-li se cizinec policii dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním, pobývá-li cizinec na území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného dokladu, ač k tomu není oprávněn, a z důvodu pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn. 9. Dne 29. 10. 2025 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany, v níž neuvedl žádné konkrétní důvody jejího podání. 10. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalovaného ze dne 31. 10. 2025 č. j. OAM-1229/BA-BA07-BA06-Z-2025 byl žalobce zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu a podle § 46a odst. 5 zákona o azylu doba trvání zajištění byla stanovena do 15. 2. 2026. Rozhodnutí nabylo právní moci 3. 11. 2025. Proti uvedenému rozhodnutí žalobce nepodal žádný opravný prostředek. Žalovaný dospěl k závěru, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, tedy za situace, kdy žalobce na území České republiky vstoupil a následně pobýval nelegálně bez jakéhokoliv povolení k pobytu, při kontrole totožnosti předložil padělanou kartu povolení k pobytu Slovenska, bylo mu uloženo správní vyhoštění z území členských států EU na dobu 2 let z důvodu pobývání na území České republiky bez platného cestovního dokladu, bez platného pobytového oprávnění, dále s ohledem na to, že je veden v schengenském informačním systému jako státní příslušník třetí země, na něhož se vztahuje rozhodnutí o navrácení s platností do 24. 10. 2028, dále s ohledem na zjištění, že totožnost prokazoval padělaným dokladem (povolení k pobytu na Slovensku), který si pořídil za finanční úhradu, nedisponuje cestovním dokladem, nelegálně vykonává na území České republiky pracovní aktivity, neuvedl žádné objektivní překážky vycestování, o udělení mezinárodní ochrany požádal až po zadržení Policií České republiky, zajištění za účelem správního vyhoštění a umístění do zařízení pro zajištění cizinců lze mít jednoznačně za to, že podání žádosti žalobce o udělení me