63 Az 9/2026 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2026:63.Az.9.2026.35
Datum: 2026-03-30
Z rozhodnutí: 1. Rozhodnutím ze dne 19. 1. 2026, č. j. OAM-1234/BA-BA01-VL14-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“). Žalobce proti napadenému rozhodnutí podal žalobu, neboť má za to, že byl ve správním řízení jako jeho účastník zkrácen na svých právech.…
63 Az 9/2026- 35 - text  9 63 Az 9/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Gavendovou ve věci žalobce: E. D. státní příslušnost X t. č. Pobytové středisko Havířov sídlem Na Kopci 269/5, 735 64 Havířov proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 1. 2026, č. j. OAM-1234/BA-BA01-VL14-2025, o mezinárodní ochraně, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 19. 1. 2026, č. j. OAM-1234/BA-BA01-VL14-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“). Žalobce proti napadenému rozhodnutí podal žalobu, neboť má za to, že byl ve správním řízení jako jeho účastník zkrácen na svých právech. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, ze dne 27. 10. 2025, č. j. KRPU-196479-29/ČJ-2025-040022-SV-ZZ, byl žalobce podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zajištěn za účelem správního vyhoštění na dobu 90 dnů. Do protokolu o výslechu ze dne 26. 10. 2025 uvedl, že je svobodný, jeho rodina žije v Turecku. Z Turecka vycestoval 19. 10. 2025 pomocí převaděčů, kterým zaplatil. Po cestě ztratil cestovní doklad. Cestoval do Rumunska, poté odjel Flixbusem přes Maďarsko až do Prahy. Tam čekal na další spoj do Německa. V Německu ho zadržela tamní policie. Sdělil, že cílovou zemí mělo být Holandsko kvůli práci. Ke vztahu k Turecku uvedl, že nemá dobrý vztah k vlasti, neboť tam není žádná spravedlnost. Nemá tam budoucnost, jelikož je ateista. Nájemník bytu jeho matky mu vyhrožoval smrtí. Kvůli konfliktům s nájemníkem byl 6 měsíců ve vazbě. Vyhrožování byl nahlásit na policii, ale ta mu nevěřila. Chtěl požádat o azyl v Holandsku. V Rumunsku o azyl nepožádal, protože měl pocit, že tam nemají rádi cizince. Má dostatek prostředků pro návrat do vlasti, avšak tam se vrátit nechce. Policie si také opatřila závazné stanovisko ze strany Ministerstva vnitra ČR ze dne 27. 10. 2025, které došlo k závěru, že vycestování žalobce je možné. 3. Žalobce v úzké návaznosti na rozhodnutí o zajištění požádal dne 31. 10. 2025 v České republice o mezinárodní ochranu. 4. Rozhodnutím č.j. OAM-1234/BA-BA01-BA03-Z-2025 ze dne 3. 11. 2025 rozhodl žalovaný o zajištění žalobce v zařízení pro zajištění cizinců, a to do 17. 2. 2026. Uvedené rozhodnutí napadl žalobce žalobou, o které bylo rozhodnuto dne 27. 11. 2025 rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 19 Az 52/2025-24 tak, že žaloba se zamítá. Rozsudek nabyl právní moci dne 16. 12. 2025. 5. Žalobce poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu dne 4. 11. 2025. Uvedl, že jeho současná státní příslušnost je turecká, národnost je kurdská. Je ateista, přibližně osm let je členem strany CHP. Je rozvedený, děti nemá. Z vlasti vycestoval 19. října 2025 v kamionu. Vystoupil z něj v Rumunsku, odkud jel Flixbusem přes Maďarsko do České republiky. Plánoval přejezd do Berlína taktéž Flixbusem, avšak zastavila jej policie. Jeho cílovou zemí bylo Holandsko. Do České republiky přicestoval 25. 10. 2025. Cestovní doklad nemá, měl tranzitní vízum s ohledem na práci na lodi s koncem platnosti v roce 2022. Je zdráv, nemá zvláštní potřeby. V Turecku byl trestán a ve vazbě za narušení domovní svobody a vyhrožování. Dne 20. 10. 2025 měl být zatčen za užívání hašiše. O mezinárodní ochranu žádá z důvodu jeho členství v CHP, a také s ohledem na skutečnost, že byl justičním systémem dvakrát neprávem odsouzen. Dalším důvodem je jeho ateismus a na závěr uvedl, že mu soukromá osoba vyhrožuje smrtí. 6. Při pohovoru k žádosti dne 20. 11. 2025 žalobce upřesnil, že ve vlasti se živil jako kapitán turistické jachty. V Turecku žije také jeho rodina. K opuštění Turecka se rozhodl asi měsíc před vycestováním. Vycestoval dne 19. 10. 2025 nelegálně v kamionu. Jeho cílem bylo Holandsko. Kamionem jel do Rumunska, odkud pokračoval Flixbusem přes Maďarsko do České republiky. Poté nastoupil do autobusu do Berlína, který zastavila německá policie a 25. 10. 2025 jej předala do České republiky. V Holandsku chtěl pracovat u moře na lodi a požádat tam o azyl. Při výjezdu měl u sebe pas, ale v Rumunsku jej roztrhal a vyhodil. Turecko opustil z důvodu problémů s nájemníkem bytu jeho matky, který mu vyhrožuje smrtí. V důsledku konfliktu byl ve vazbě. Nevěří tamním soudům, jelikož byl dvakrát neprávem odsouzen. Dále má problémy z důvodu, že je ateista. Rovněž je členem opoziční strany CHP a má za to, že i z tohoto důvodu byl v minulosti odsouzen. Odsouzen byl za to, že v roce 2021 byl zadržen s 1 gramem marihuany. Nájemce, se kterým má žalobce problémy, je známý podvodník v Turecku a vyhrožuje mu smrtí. Odmítá opustit byt, který mu pronajímá matka žalobce. Vylákal žalobce na schůzku, a poté jej křivě obvinil za neoprávněné vniknutí do obydlí. Tento problém vznikl v roce 2024, strávil půl roku ve vazbě a v únoru 2025 byl odsouzen na 6 let a 8 měsíců. Proti rozsudku se odvolal, ale dosud nebylo rozhodnuto. Vyhrožování nahlásil i na policii, kde jej poslali na státní zastupitelství. Tam požadovali, aby přišel s advokátem, avšak pro žalobce by to znamenalo další peníze, a tak situaci dále neřešil. Žalovaný položil žalobci dotaz, aby blíže rozvedl problémy vyplývající z členství v CHP. Žalobce uvedl, že se jedná o všeobecné problémy, jelikož je opoziční strana pod drobnohledem. Členem této politické strany je asi pět let, průkaz členství nemá, avšak byl řadovým členem. Má za to, že byl jako nevěřící pod drobnohledem, žádné konkrétní problémy neměl. Dodal, že jeho důvody nejsou jen ekonomické, ale jde o obavy z osoby nájemníka, který mu vyhrožuje. V Holandsku chtěl požádat o azyl. V České republice skončil z důvodu, že jej vrátili z německé hranice, Českou republikou pouze projížděl. O udělení mezinárodní ochrany žádá z důvodu jeho zajištění, a tak by zde chtěl zůstat a být užitečný. Ve vlasti má celou svou rodinu, byl trestně stíhán, v případě návratu bych měl stejné problémy jako při odjezdu. Obává se neoprávněného odsouzení a výkonu trestu. 7. Žalovaný následně shromáždil tyto podklady: Informace OAMP: Turecko – Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 28. 5. 2025, Informace MZV ČR č. j. 1325557-6-2024-MZV/LPTP: Turecko – Odepření ochrany ze strany policie, odepření soudní pomoci, možnost ochrany osob ohrožených trestnou činností ze dne 17. 1. 2025. Žalovaný dne 8. 1. 2026 pozval žalobce k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobce se seznámil s Informací OAMP – Turecko, Bezpečnostní a politická situace v zemi z 28. 5. 2025 s tím, že se k tomuto podkladu dále nevyjádřil. S dalšími podklady se žalobce seznámit nechtěl. Žádné další podklady pro rozhodnutí nenavrhl, ani neuvedl žádné jiné skutečnosti, které by měl vzít správní orgán v potaz během posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 8. Žalovaný následně vydal napadené rozhodnutí, v němž neshledal skutečnosti sdělené žalobcem pro udělení mezinárodní ochrany důvodnými. Dospěl k závěru, že žalobce nebyl ve vlasti pronásledován pro uplatnění politických práv a svobod dle § 12 písm. a) zákona o azylu. Žalovaný taktéž neměl za to, že by žalobce měl ve vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu či že by mu takové pronásledování hrozilo v případě návratu do vlasti. Žalobce nesplňuje ani důvody pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu. Vzhledem k tomu, že nebyly naplněny důvody pro udělení azylu jakovyšší formy mezinárodní ochrany, žalovaný současně posoudil, zda žalobce nesplňuje důvody k udělení doplňkové ochrany, jak mu ukládá § 28 zákona o azylu, přičemž dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje ani zákonné podmínky pro udělení doplňkové ochrany dle § 14a a dle § 14b zákona o azylu, načež žalobci doplňkovou ochranu neudělil. III. Obsah žaloby 9. Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce včasnou žalobou, v níž navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce nejprve obecně shrnul svůj azylový příběh, který vypověděl při žádosti o mezinárodní ochranu. 10. Žalobce následně obecně bez dalšího specifikování namítal porušení ustanovení správního řádu a dále namítal porušení § 12 a § 14a zákona o azylu. Mezi stěžejní důvody jeho žádosti patří spor s nájemníkem bytu jeho matky, jeho politická příslušnost ke straně CHP a fakt, že je žalobce ateistou. K tomu blíže rozebral postavení ateistů v Turecku, kdy uvedl, že podle statistik Asociace náboženských archivů (Arda), tvoří nevěřící v Turecku 1,30 % obyvatel, z čehož se 1,20 % hlásí k myšlence agnosticismu a pouze 0,10 % k ateismu. Podle zprávy světové nevládní organizace Humanist

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 14b (325/1999 Sb.)§ 124 (326/1999 Sb.)