64 Ad 2/2025 – Krajský soud v Ostravě

64 Ad 2/2025- 47 - text  8 64 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobkyně: M. B. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2024, o invalidním důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 5. 9. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) žalobkyně není invalidní. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí brojila námitkami, neboť s jeho závěry nesouhlasila. Žalovaná rozhodnutím ze dne 19. 11. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 2. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Žaloba 3. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 7. 1. 2025 žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí „odvoláním“, které je dle svého obsahu žalobou. 4. Uvedla, že si z důvodu nemoci požádala o invalidní důchod, což dokládají i lékařské zprávy. Z tohoto důvodu s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě ze dne 22. 1. 2025 nejprve zaměřila na právní rámec, ustanovení zákona o důchodovém pojištění a na posudky lékařů k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 15. 11. 2024. Následně vysvětlila, proč považuje vypracovaný posudek za objektivní. Ve věci navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“). Závěrem dodala, že vycházela ze zdravotnické dokumentace soustředěné k datu vydání napadeného rozhodnutí. K pozdější zdravotnické dokumentaci nelze přihlédnout. IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 6. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti. 7. Dne 26. 6. 2024 žalobkyně podala žádost o invalidní důchod. 8. Lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) posoudil zdravotní stav žalobkyně a vydal dne 2. 9. 2024 posudek se závěrem, že žalobkyně není invalidní. Pokles pracovní schopnosti hodnotil dle kapitoly V., položky 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), ve výši 20 %. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lékař určil smíšenou úzkostnou a depresivní poruchu, dále má žalobkyně esovitou skoliózu Th páteře a chronickou kuřáckou bronchitidu. 9. Žalovaná na základě závěrů shora uvedeného lékařského posudku IPZS prvostupňovým rozhodnutím žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu zamítla. 10. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí brojila dne 1. 10. 2024 odvoláním, resp. námitkami. Nesouhlasila s tím, že by neměla být pojištěna, neboť pracovala, a poté onemocněla a zůstala na sociálce. 11. Pro účely námitkového řízení žalovaná nechala vypracovat IPZS nový posudek o invaliditě ze dne 15. 11. 2024. Posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobkyně není invalidní. Lékař shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je smíšená úzkostně depresivní porucha. Postižení zařadil do kapitoly V., položky 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 20 %. Lékař hodnotil dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně shodně s lékařem IPZS v posudku ze dne 2. 9. 2024. Posudkový lékař uvedl, že ostatní onemocnění jsou posudkově méně významné. Zdravotní stav se nezměnil a je možné jej považovat za stabilizovaný na stávající úrovni. Onemocnění nelze charakterizovat jako středně těžké. 12. Na základě posudku o invaliditě ze dne 15. 11. 2024 vydala žalovaná dne 19. 11. 2024 rozhodnutí, proti kterému žalobkyně brojí žalobou. 13. Krajský soud nechal vypracovat posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Ostravě (dále jen „posudek PK MPSV“). Posudková komise zasedala dne 26. 3. 2025 ve složení předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností v oblasti psychiatrie a tajemnice. Žalobkyně byla na jednání přítomna. 14. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci ČSSZ, zdravotní dokumentaci a další lékařské zprávy. V posudku komise shrnula průběh předchozího řízení, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí a také námitky žalobkyně uplatněné v žalobě. PK MPSV do posudku uvedla diagnostický souhrn žalobkyně. Na straně 2-4 posudku následně zpracovala posudkové hodnocení. 15. PK MPSV považovala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu smíšenou úzkostnou depresivní poruchu, která má dopad na pracovní neschopnost. Dle zdravotní dokumentace z CNS centra z 12. 9. 2023 se jedná o poruchu lehkou. Jedná se o stav po opakované hospitalizaci v květnu 2022 pro zhoršení stavu vlivem nakupení situační zátěže, rozpad tenzního stavu, jde o osobnost se sníženou frustrační tolerancí, bez bludů a bez halucinací, úprava medikace, adaptace na oddělení byla bez větších potíží, dobře se zapojila do kolektivu dalších pacientů. Zdravotní stav v uvedeném období jak prvoinstančního posouzení, tak v rámci námitkového řízení a i v rámci posudku MPSV se zásadně nezměnil a je možné ho považovat za stabilizovaný na stávající úrovni, nelze charakterizovat z výše doloženého jako středně těžké postižení. Žalobkyně byla na jednání přítomna, komise jí položila několik otázek, na které odpovídala klidně a tiše, nicméně neurčitě (např. si nebyla jistá, kdy byla naposledy na kontrole v psychiatrické ambulanci). 16. PK MPSV dne 4. 6. 2025 provedla na žádost krajského soudu nové posouzení za účelem bližší specifikace mentální retardace a uvedla, že invaliditu nehodnotila dle mentální retardace, neboť by na invalidní důchod nevznikl nárok. Zdravotní stav posoudila jako anxiosně depresivní poruchu v terénu lehké mentální retardace. O vyšší stupeň mentální retardace se nejedná. 17. Posudková komise vyhodnotila, že je žalobkyně schopna fyzické a psychické práce mimo riziko úrazu a nočních směn. 18. Posudková komise po prostudování doložené spisové a zdravotní dokumentace hodnotila stav žalobkyně dle kapitoly V., položky 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a uzavřela, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně PK MPSV stanovila na 20 %. Procentní míra se nemění. Hodnoceno jako narušení soc. vztahů, kontaktů a vazeb, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi. U žalobkyně zaznamenána často nespolupráce a požadovaná dimise při hospitalizaci V. Jednání soudu 19. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 22. 1. 2026 za přítomnosti žalobkyně a veřejnosti. Žalovaná se z jednání řádně omluvila, soud jednal v její nepřítomnosti. Žalobkyně odkázala na žalobu a navrhovala, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. Měla za to, že její zdravotní stav je vážný a odůvodňuje přiznání invalidního důchodu. Není schopna pracovat ani na několik hodin denně kvůli bolestem těla, pokoušela se uklízet, ale nebyla toho schopna. Krajský soud provedl k důkazu posudek a doplňující posudek PK MPSV Ostrava. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. VI. Posouzení věci krajským soudem 20. Žaloba není důvodná. 21. Žalobkyně nesouhlasila s tím, jak byl ve správním řízení posouzen její zdravotní stav, resp. nesouhlasila se závěrem, že není invalidní. 22. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je poji