72 Ad 44/2025 – Krajský soud v Ostravě

72 Ad 44/2025- 47 - text  9 72 Ad 44/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobkyně: Mgr. P. S. S. H. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Bohdanem Haltmarem, LL.M. sídlem Masarykovo náměstí 19/18, 789 01 Zábřeh proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 8. 2025, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí č. j. X, kterým zamítla žalobkyni žádost o změnu výše invalidního důchodu, protože pokles její pracovní schopnosti činil 30 %. 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že posudky o invaliditě jsou v rozporu s nálezy odborných lékařů. U žalobkyně se jedná o středně těžké postižení páteře podle kapitoly XIII oddílu E položky 1c, nikoliv 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). V posudcích o invaliditě navíc nebyla zohledněna inkontinence, která žalobkyni provází od úrazu páteře v roce 2012. Posuzující lékař nezkoumal podrobněji zdravotní stav žalobkyně. Neustálé bolesti páteře prokazuje zpráva z léčebných lázní Bludov z 26. 12. 2024. Žalobkyně nebyla přizvána k jednání posudkového lékaře. Žalobkyně pracuje jako fyzioterapeutka, její profese je fyzicky náročná a žalobkyně není schopna ji vykonávat ve více než polovičním úvazku. Správní orgány nepřihlédly při posuzování zdravotního stavu k § 3 odst. 1 vyhlášky, tj. nezohlednily více zdravotních postižení a nenavýšily hranici poklesu pracovní schopnosti až o 10 %. Žalobkyně byla uznána invalidní v prvním stupni v letech 2015 a 2019 a její zdravotní stav se nezlepšil. Žalobkyně navrhla k důkazu lékařské zprávy, zprávu o rentgenovém vyšetření páteře a výslech účastníků. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě popsala správní řízení a relevantní právní úpravu a posudky o invaliditě shledala jako úplné a přesvědčivé. Žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“). 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném ke dni vydání rozsudku (dále „s. ř. s.“), a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tj. ke dni 26. 8. 2025. 5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) o invaliditě z 21. 8. 2025 poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 20 % (jde o horní hranici stanoveného rozmezí) s navýšením o 10 % vzhledem k vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, zejména pro specifickou fyzickou náročnost profese na celkových 30 %. 6. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII oddílu E položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tj. vertebrogenní algický syndrom. Podle doložených lékařských nálezů se jedná o lehké funkční postižení. Těžší zdravotní postižení podle kapitoly XIII oddílu E položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity lékařské zprávy neprokazují. U žalobkyně jde o stabilizovaný stav bez progrese. Inkontinence není verifikovaná. Žalobkyně neměla předepsané inkontinenční pomůcky. Nepravidelné parestézie nevyžadují medikaci. Zrak je po operaci stabilizovaný a vyžaduje dobrou korekci brýlemi. Zdravotní postižení žalobkyně nedosahují míry poklesu pracovní schopnosti, která by odpovídala invaliditě. Správní orgány hodnotily zdravotní stav žalobkyně komplexně a přihlížely ke všem doloženým zdravotním postižením, dosaženému stupni vzdělání a vykonávané profesi. Nelze zohlednit bolest, stanovené diagnózy, dlouhodobé požívání léků, dočasnou pracovní neschopnost, pobyt v nemocnici či lázních nebo plánované operace a proběhlé úrazy bez dalšího. Rozhodující je funkční postižení plynoucí z prokázaných nemocí. Zdravotní stav se hodnotí s doporučenou léčbou a posuzuje se celý pracovní potenciál, tedy soubor všech pro práci významných schopností, a to bez vztahu k určité konkrétní práci. Výkon profese žalobkyně nemá negativní vliv na její zdravotní stav, což lze usuzovat i z toho, že péči lékařů nevyhledává, neužívá žádné léky, nemá předepsané inkontinenční pomůcky a nebylo provedeno urodynamické vyšetření. Zrak žalobkyně není pro její práci omezující. Brýlová korekce je zcela v její kompetenci. V případě potřeby pracovních úlev si může žalobkyně požádat o status osoby zdravotně znevýhodněné, který vede k získání ochrany na trhu práce a k možnosti zaměstnání na chráněném pracovním místě. 7. Soud vyžádal k důkazu posudek posudkové komise v Ostravě v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 8. Posudková komise v Ostravě dne 16. 1. 2026 ve svém posudku dospěla k posudkovému závěru, že žalobkyně nebyla ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Posudková komise shledala u žalobkyně jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na míru poklesu pracovní schopnosti postižení podle kapitoly XIII oddílu E položky 1b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. 9. Posudková komise žalobkyni při jednání vyšetřila a vyšetření v posudku popsala. Posudková komise uzavřela, že u žalobkyně jde nadále o lehké funkční postižení, které jí nebrání ve výkonu práce, pro kterou má vysokoškolské vzdělání a mnohaletou kvalifikaci. Žalobkyně i nyní své povolání vykonává. Podle doložených odborných nálezů výkon práce nemá negativní vliv na zdravotní stav žalobkyně. Zdravotní stav vyžaduje pouze obecně dodržování režimu vertebropata, tj. nepřemisťování velmi těžkých předmětů, vyhýbání se prochladnutí a podobně. Žalobkyně při jednání posudkové komise brýle u sebe neměla a v prostoru se plně orientovala, pohybovala se s jistotou a byla schopna číst; byla schopna i podpisu. Žalobkyně léky trvale neužívala. Žalobkyně se pohybovala bez kompenzačních pomůcek fyziologickou chůzí bez zřejmé poruchy mobility horních končetin. Lékařský nález uvedený v odvolání není v rozporu s hodnocením posudkové komise. Inkontinence by mohla být hodnocena podle kapitoly XV oddílu A položky 8a přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Pro ni se stanovuje pokles pracovní schopnosti o 5-10 %. Výsledné hodnoty poklesu pracovní schopnosti pro jednotlivá onemocnění se však nesčítají. 10. Žalobkyně v písemném vyjádření ze 4. 2. 2026 namítla, že posudek posudkové komise v Ostravě je neúplný a vnitřně rozporný, neboť se nevypořádal se všemi rozhodnými skutečnostmi a obsahuje rozpory v hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise správně zařadila postižení žalobkyně pod kapitolu XIII oddíl E položku 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, ale bez přesvědčivého zdůvodnění setrvala na dolní hranici rozpětí poklesu pracovní schopnosti 30-40 % a nezabývala se kumulací obtíží a jejich skutečným funkčním dopadem. Posudek se nevypořádal se skutečností, že žalobkyně vykonává činnost fyzioterapeutky pouze v rozsahu polovičního pracovního úvazku a že nemůže tuto práci vykonávat v plném rozsahu. Výkon práce probíhá za cenu výrazných bolestí a dalších obtíží. Posudková komise kladla žalobkyni k tíži, že neužívá analgetickou medikaci a že nenavštěvuje lékaře. To nejsou však posudková kritéria. Žalobkyně nezanedbává léčbu a dlouhodobě se podrobuje lékařským kontrolám v rozsahu, který jí odborní lékaři doporučili. Jde zejména o neurologické kontroly a opakované rehabilitační cykly. Skutečnost, že v letech 2016-2023 nebyla frekvence lékařských návštěv vyšší, byla zapříčiněna objektivními rodinnými okolnostmi (péčí o malé děti bez možnosti zajištění hlídání), nikoliv absencí obtíží či rezignací na léčbu. Žalobkyně sama systematicky konzervativní cestou, tedy každodenním cvičením, pravidelnými masážemi a aktivním pohybovým režimem pracovala na svém zdravotním stavu. Stabilizace zdravotního stavu je výsledkem dlouhodobého výkonu práce výhradně v režimu zkráceného pracovního úvazku. Žalobkyně má také dlouhodobě inkontinenční obtíže a nelze jí klást k tíži, že nevyužívá inkontinenční pomůcky, protože je využívá podle aktuální potřeby a dle charakteru a intenzity pracovního zatížení. Při příští návštěvě je hodlá s gynekologem řešit. Žalobkyně je odborně vzdělaná fyzioterapeutka a z odborných zdravotní