Z rozhodnutí: Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a JUDr. Věry Šimůnkové, v právní věci žalobce Ing. J. K., nar. , zastoupen JUDr. Josefem Kopřivou, advokátem se sídlem Vodičkova 709, Praha 1, proti žalovanému Řediteli Krajského ředitelství policie Středočeského kraje se sídlem Na Baních 1535, Praha 5, o žalobě na ochranu proti nečinnosti …
46 A 25/2013- 53 - text
Jednací číslo: 46 A 25/2013 - 53
USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a JUDr. Věry Šimůnkové, v právní věci žalobce Ing. J. K., nar. , zastoupen JUDr. Josefem Kopřivou, advokátem se sídlem Vodičkova 709, Praha 1, proti žalovanému Řediteli Krajského ředitelství policie Středočeského kraje se sídlem Na Baních 1535, Praha 5, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se k rukám jeho zástupce JUDr. Josefa Kopřivy, advokáta, vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení
O d ů v o d n ě n í
Dne 28. 1. 2013 podal žalobce u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, neboť ten nerozhodl ve stanovené lhůtě o jeho žádosti o vydání rozhodnutí podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služební zákon“) a pověřil jej zastupováním na jiném služebním místě, pro které je stanovena vyšší služební hodnost. Dne 28. 2. 2013 postoupil Městský soud v Praze usnesením č. 9 A 18/2013 - 15 věc k vyřízení zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.
Žalobce uvedl, že je ustanoven na služebním místě komisař - koordinátor oddělení pobytových agend odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie Středočeského kraje. V dubnu 2012 mu vedoucí odboru sdělil, že bude po dobu mateřské dovolené zastupovat mjr. Mgr. R., která je ustanovena na služebním místě zástupce vedoucího odboru cizinecké policie. Jmenovaná nastoupila na mateřskou dovolenou od 4. 6. 2012 a od tohoto data ji zastupuje, sedí na jejím místě, obsluhuje její počítač a vykonává agendy, které mu předala. Podáním ze dne 24.8.2012 požádal, aby služební funkcionář vydal rozhodnutí podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a pověřil ho zastupováním na jiném místě, příslušník, který je pověřen zastupováním na jiném služebním místě má podle ustanovení § 124 odst. 1 téhož zákona nárok na služební příjem ve výši, v jaké by mu náležel, kdyby byl na místo ustanoven.
Služební funkcionář nezahájil o jeho žádosti řízení, jak mu ukládá ustanovení § 178 zákona o služebním poměru a na jeho žádost odpověděl dopisem ze dne 3. 10. 2012, ve kterém sdělil, že k jeho pověření zastupováním na jiném služebním místě nevznikl důvod a že se mjr. Mgr. R. po vyčerpání mateřské dovolené vrací na služební místo.
Protože nesouhlasí se stanovisky vedoucího oddělení a vedoucího odboru navrhl, aby soud vydal ve smyslu ustanovení § 81 odst. 2 s.ř.s. rozsudek, kterým bude uložena služebnímu funkcionáři povinnost vydat rozhodnutí ve věcech služebního poměru o zastupování na jiném služebním místě podle § 39 zákona o služebním poměru, a byly mu přiznány náklady řízení.
Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že ke skutečnosti, že nebylo zahájeno řízení a ve věci nebylo rozhodnuto, musí uvést, že služebnímu funkcionáři nebyl předložen návrh, aby mohl rozhodnout. Návrh nebyl podán, neboť nadřízený příslušník usoudil, že zastupování není nutné. Vynutitelnost institutu ve smyslu ust. § 39 zákona o služebním poměru by byla na místě, kdyby příslušník skutečně činnosti jako v zastupování vykonával, ale nadřízený příslušník by byl nečinný. Vedoucí odboru cizinecké policie postupoval při dočasném neobsazení služebního místa zástupce vedoucího oddělení v souladu se zákonem, tj. ustanovením § 39 a nenavrhl žalobce k zastupování. Navrhl zamítnutí žaloby.
Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že žalobu je třeba odmítnout.
Podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Aby tedy byla žaloba na ochranu proti nečinnosti přípustná, je nezbytné předchozí vyčerpání prostředků, které správní řád (případně zvláštní zákon) poskytují k ochraně před nečinností. Jelikož služební zákon vlastní ustanovení na ochranu proti nečinnosti neobsahuje, použijí se pro řízení příslušná ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“), včetně ust. § 80 s. ř. upravujícího ochranu před nečinností. Nejvyšší správní soud např. v rozhodnutí sp. zn. 7 Ans 1/2007 uvedl, že „Před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v řízení vedeném podle správního řádu č. 500/2004 Sb. třeba vždy nejprve vyčerpat procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, kterým je návrh nadřízenému správnímu orgánu dle § 80 odst. 3 správního řádu“. V projednávané věci žalobce prostředek na svou ochranu podle ustanovení § 80 s. ř. nevyčerpal a jeho žaloba je tak nepřípustná.
Z uvedených důvodů proto soud žalobu odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d), ve spojení s ustanovením § 79 odst. 1 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v této věci podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta, soud vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek bude žalobcům vrácen k rukám jeho zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podle ustanovení § 10a odst. 1 téhož zákona.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části třetí občanského soudního řádu k místně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu (§ 46 odst. 2 s. ř. s.). V případě včasného podání žaloby zůstávají účinky procesních úkonů učiněné v tomto řízení zachovány (§ 82 odst. 3 o. s. ř.).
V Praze dne 15. dubna 2015
Olga Stránská
předsedkyně senátu
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.