9 As 351/2018 — Nejvyšší správní soud

43 A 44/2019- 13 - text 4 43 A 44/2019 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci žalobkyně: Z. N., bytem X, zastoupená advokátem Mgr. Petr Mikeštíkem, sídlem Novotného lávka 200/5, Staré Město, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Obecní úřad Velké Přílepy, sídlem Pražská 162, 252 64 Velké Přílepy, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, kterým v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí změnil označení způsobu využití domu č. p. X na pozemku parc. č. st. X v katastrálním území H. v Č. v obci H. z „bytového domu“ na „rodinný dům, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“ či „registr územní identifikace“) změnil označení způsobu využití domu č. p. X na pozemku parc. č. st. X v katastrálním území H. v Č. v obci H. (dále jen „dům č. p. X“) z „bytového domu“ na „rodinný dům“. 2. Žalobkyně se ve věci vedené u zdejšího soudu pod spisovou značkou 43 A 156/2018 žalobou podanou dne 1. 11. 2018 domáhala vůči O. V. P. ochrany před nezákonným zásahem, který měl spočívat ve změně zápisu údaje o způsobu využití domu č. p. X v RÚIAN z bytového domu na rodinný dům. V reakci na výzvu soudu žalobkyně v podání ze dne 13. 5. 2019 upravila označení žalovaného na O. ú. V. P.. Současně uvedla, že změnu označení způsobu využití domu č. p. X z „bytového domu“ na „rodinný dům“ provedenou v RÚIAN lze považovat též za rozhodnutí a navrhla, aby soud eventuálně vyslovil jeho nicotnost. 3. Jelikož eventuální petit není v soudním řízení správním přípustný, pokud by eventuality měly spočívat v odlišných žalobních typech, vyzval soud žalobkyni, aby sdělila, zda podává žalobu na ochranu před nezákonným zásahem a současně též žalobu proti rozhodnutí, či zda podává pouze jeden z uvedených návrhů a který. 4. Žalobkyně podáním ze dne 28. 5. 2019 upřesnila, že podává oba návrhy. Kromě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem se dále domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým změnil označení způsobu využití domu č. p. X z „bytového domu“ na „rodinný dům.“ Usnesením ze dne 31. 5. 2019, č. j. 43 A 156/2018-41, zdejší soud žalobu proti rozhodnutí označenému v záhlaví tohoto usnesení vyloučil k samostatnému řízení. 5. Soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti žaloby. 6. Podle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. 7. Podle ustanovení § 68 písm. e) s. ř. s. žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 8. Podle ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. 9. Pro posouzení přípustnosti žaloby dle § 65 a násl. s. ř. s. je rozhodná povaha úkonu spočívajícího v provedení změny zápisu údaje o způsobu využití stavebního objektu v RÚIAN. 10. Registr územní identifikace je základním registrem [§ 3 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o základních registrech“)] a veřejným seznamem (§ 30 odst. 1 zákona o základních registrech). Základní registr obsahuje referenční údaje, referenční vazby, identifikátory fyzických osob, popřípadě autentizační údaje, provozní údaje a jiné zákonem stanovené údaje (§ 4 odst. 1 zákona o základních registrech). V registru územní identifikace se o stavebním objektu vede mimo jiné údaj o způsobu jeho využití (§ 34 odst. 1 zákona o základních registrech). Údaje o typu stavebního objektu, způsobu jeho využití a jeho technickoekonomických atributech zapisuje editor těchto údajů, kterým je příslušný stavební úřad [§ 42 odst. 2 písm. b) zákona o základních registrech]. S účinností od 1. 1. 2017 je údaj o typu a způsobu využití stavebního objektu referenčním údajem [§ 38 odst. 1 písm. d) zákona o základních registrech]. Editor zapíše referenční údaj do základního registru nebo provede jeho změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou referenční údaj popisuje, dozví; editor referenční údaj zapisuje do základního registru prostřednictvím agendového informačního systému (§ 4 odst. 3 zákona o základních registrech). Způsob využití stavebního objektu editor zapíše v souladu s účelem užívání, ke kterému je stavební objekt určen, zpravidla podle kolaudačního souhlasu, oznámení o záměru užívání stavby nebo dokumentace skutečného provedení stavby. Způsob využití stavebního objektu editor zapíše současně s referenčními údaji o stavebním objektu [§ 10 odst. 3 vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „vyhláška č. 359/2011 Sb.“), ve znění účinném do 31. 12. 2016], respektive současně s ostatními referenčními údaji (§ 10 odst. 3 vyhlášky č. 359/2011 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2017). Zákon o základních registrech nepředpokládá, že by faktickému úkonu spočívajícímu v provedení zápisu určitého údaje v registru územní identifikace, který je ze své povahy pouze informativního charakteru, byť je s ním spojena vyvratitelná domněnka správnosti, mělo předcházet formalizované řízení a mělo se o něm vydávat formalizované rozhodnutí, které by se oznamovalo vlastníku nemovitosti. 11. Stejně jako v případě zápisu do katastru nemovitostí jde o provedení zápisu do státem vedeného veřejného seznamu, v němž jsou evidovány údaje o nemovitých věcech (jejich součástech), přičemž provedení konkrétního zápisu do registru územní identifikace obdobně jako provedení poznámky či záznamu do katastru nemovitostí jsou pouhé faktické úkony, proti nimž se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. Pro absenci formy správního rozhodnutí nepřipadá v úvahu soudní ochrana žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98, č. 2206/2011 Sb. NSS, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014-53, č. 3334/2016 Sb. NSS, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2012, č. j. 4 Aps 4/2011-68, č. 2600/2012 Sb. NSS, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2019, č. j. 9 As 351/201822). 12. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je nepřípustná dle § 68 písm. e) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 70 písm. a) s. ř. s., a proto ji dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. 13. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 19. června 2019 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.