54 Na 20/2019 — Nejvyšší správní soud

51 A 31/2019- 23 - text 4 51 A 31/2019 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: M. H., narozen X bytem X proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutím – výkazům nedoplatků ze dne 4. 2. 2011, č. 1941103356, a ze dne 22. 1. 2019, č. 1941901123, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze obdržel dne 28. 6. 2019 žalobcovo podání označené jako námitka promlčení, návrh na zastavení daňové exekuce, rozpor a žádost o uvolnění mzdy. V textu tohoto podání žalobce tvrdil, že dne 14. 6. 2019 obdržel prostřednictvím svého zaměstnavatele exekuční příkaz V. z. p. (dále jen „V.“) ze dne 6. 5. 2019 na provedení exekuce srážkami ze mzdy nebo z nemocenské dávky. Žalobce uvedl, že proti tomu podává námitku promlčení/prekluze, rozpor a návrh na zastavení daňové exekuce, přičemž zmínil, že jeden z výkazů nedoplatků pozbyl platnosti, zatímco jiný výkaz nedoplatků není v právní moci. Proti druhému ze zmiňovaných výkazů nedoplatků žalobce zároveň podal rozpor. Žalobce také soudu sdělil, že nemá žádný daňový nedoplatek, a proto nemůže být zahájena daňová exekuce. Závěrem žalobce požádal o zastavení daňové exekuce a o uvolnění mzdy z depozita zaměstnavatele. 2. Usnesením ze dne 3. 7. 2019, č. j. 54 Na 20/2019-3, byl žalobce vyzván, aby odstranil nedostatky svého podání ze dne 28. 6. 2019 tak, aby bylo zřejmé, proti jakému úkonu V. vlastně brojí a co navrhuje, a aby v případě, že mínil podat žalobu v intencích § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), označil napadené správní rozhodnutí, doložil soudu jeho opis, formuloval žalobní body a navrhl důkazy a výrok rozsudku soudu. 3. Žalobce v reakci na to zaslal soudu dne 19. 7. 2019 podání, v němž uvádí, že brojí proti dvěma v záhlaví označeným výkazům nedoplatků, které žalovaná vydala ve dnech 4. 2. 2011 a 22. 1. 2019 (dále jen „napadená rozhodnutí“). Obě napadená rozhodnutí byla dle tvrzení žalobce podkladem pro vydání exekučního příkazu ze dne 6. 5. 2019 na srážku ze mzdy nebo nemocenské dávky, jímž žalovaná nařídila daňovou exekuci na majetek žalobce. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí ze dne 4. 2. 2011 pozbylo platnosti, je nezákonné a nicotné a že penále v něm vyměřené je nepřiměřeným trestem. Pro napadené rozhodnutí ze dne 22. 1. 2019 pak platí totéž. Žalobce ke svému návrhu přiložil napadené rozhodnutí ze dne 4. 2. 2011, exekuční příkaz žalované ze dne 6. 5. 2019 a rozhodnutí žalované ze dne 11. 7. 2019 o zamítnutí návrhu na zastavení daňové exekuce. Napadené rozhodnutí ze dne 22. 1. 2019 žalobce nedoložil, neboť jej nemá k dispozici. 4. Z přiloženého rozhodnutí ze dne 11. 7. 2019 o zamítnutí návrhu na zastavení daňové exekuce soud zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 4. 2. 2011 je vykonatelné od dne 12. 5. 2011 a v letech 2012 až 2017 byla na jeho základě vedena exekuce nařízená Obvodním soudem pro Prahu 5. Napadené rozhodnutí ze dne 22. 1. 2019 je vykonatelné ode dne 23. 3. 2019 a bylo žalobci doručeno veřejnou vyhláškou podle § 53b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Protože žalobce napadeným rozhodnutím ze dne 22. 1. 2019 nedisponuje, vyžádal si soud jeho opis od žalované. 5. Vzhledem k tomu, že žalobce na výzvu soudu odstranil nejasnosti svého původního podání ze dne 28. 6. 2019 tak, že je lze podle obsahu posoudit jako žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. podanou proti dvěma rozhodnutím žalované, přeřadil soud nejprve podání žalobce z rejstříku Na (nejasná podání) do rejstříku A (všeobecná agenda správního soudnictví). Vycházel přitom z toho, že výkazy nedoplatků vydané podle § 53 zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou dosavadní judikaturou považovány za rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 s. ř. s. (viz usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2018, č. j. 78 Ad 4/2018-26, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2007, č. j. 4 Ads 62/2006-63; dostupné na www.nssoud.cz). 6. Soud se dále zabýval tím, zda jsou splněny všechny předpoklady pro to, aby žaloba mohla být věcně projednána, přičemž zjistil, že žaloba není přípustná. 7. Podle § 5 s. ř. s., „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.“ Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud návrh usnesením odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Ustanovení § 68 písm. a) s. ř. s. stanoví, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je nepřípustná, „nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.“ 8. Podle § 53 odst. 4 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění „[p]roti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně, která výkaz vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší.“ Podle § 53 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojišťovna na základě námitek do 30 dnů od jejich doručení „vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách ve lhůtě výše uvedené, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.“ 9. Proti napadeným rozhodnutím (výkazům nedoplatků) mohl žalobce podat ve stanovené osmidenní lhůtě námitky, které jsou řádným opravným prostředkem, o čemž byl žalobce v obou napadených rozhodnutích poučen. Žalobce netvrdil, že námitky podal, což na výzvu soudu potvrdila také žalovaná ve sdělení ze dne 30. 7. 2019. Za této situace soudu nezbylo nic jiného, než žalobu I. výrokem tohoto usnesení odmítnout pro nepřípustnost podle § 68 písm. a) ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. z důvodu, že žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky ve správním řízení. 10. O nákladech řízení soud rozhodl II. výrokem v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 11. Nad rámec nutného odůvodnění soud upozorňuje na to, že žalobce byl žalovanou v rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení daňové exekuce ze dne 11. 7. 2019, č. j. X nesprávně poučen o tom, že proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Možnost podat řádný opravný prostředek proti rozhodnutí o zastavení exekuce podle § 181 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, je totiž daňovému dlužníku odňata pouze v případě pozitivního rozhodnutí o zastavení daňové exekuce. Proti rozhodnutí, jímž správce daně zamítne žádost dlužníka na zastavení exekuce, naopak odvolání je přípustné (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, č. j. 1 Afs 14/2012-24, publikovaný pod č. 2627/2012 Sb. NSS). Protože poučení uvedené v rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení daňové exekuce ze dne 11. 7. 2019 je chybné, nepočala žalobci doposud běžet lhůta k podání odvolání. Žalovaná by proto měla bezodkladně vydat opravné usnesení, po jehož doručení bude žalobce moci brojit proti předmětnému rozhodnutí odvoláním (viz § 110 daňového řádu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 1. srpna 2019 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopi