1 As 27/2005 — Nejvyšší správní soud

54 Af 4/2018- 46 - text 3 54 Af 4/2018 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobce: P. Š. bytem X proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2017, č. j. 49738/17/5300-21444-711428, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Mgr. M. Š. jakožto insolvenční správce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 17. 10. 2016, č. j. 4200374/16/2110-52523-201429, kterým byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty v celkové výši 52 500 Kč a současně předepsáno penále ve výši 10 500 Kč, a to za zdaňovací období měsíce června 2016, v němž podle zjištění správce daně žalobce uskutečnil zdanitelné plnění – prodej smykového nakladače C2 panu V. D.. 2. Podáním ze dne 14. 7. 2020 insolvenční správce vyrozuměl soud o tom, že usnesením ze dne 12. 6. 2020, č. j. KSPH 67 INS 32236/2014-B-70, jež nabylo právní moci dne 11. 7. 2020, byl konkurs na majetek žalobce zrušen a že následným usnesením ze dne 14. 7. 2020 byl insolvenční správce zproštěn své funkce. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že po zrušení konkursu by mělo být v řízení pokračováno přímo se žalobcem. 3. Soud v návaznosti na to v insolvenčním rejstříku ověřil, že konkurs na majetek žalobce byl skutečně pravomocně zrušen a insolvenční správce byl zproštěn výkonu funkce v souladu s tím, co uváděl ve svém sdělení. 4. Podle § 313 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“) funkce insolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka. 5. Ze shora citovaného ustanovení § 313 odst. 1 v kontextu dalších ustanovení insolvenčního zákona vyplývá, že pravomocným zrušením konkursu insolvenční správce ztrácí oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka a tato oprávnění (založená při prohlášení konkursu ustanovením § 246 odst. 1 insolvenčního zákona) se navrací zpět do rukou dlužníka. Jedná se o zákonem stanovený důsledek zrušení konkursu, který se bez dalšího projeví v běžících správních, mj. i daňových řízeních. S ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 10. 7. 2018, č. j. 4 As 149/207-121, publikovaném pod č. 3767/2018 Sb. NSS, se proto stejným způsobem projeví i v soudním řízení správním, jež na takové správní řízení navazuje. S ohledem na zjištěné zrušení konkursu proto soud bez dalšího v řízení pokračoval, přičemž v něm jako žalobce vystupoval již sám dlužník namísto insolvenčního správce, který byl vázán stavem řízení, jaký zde byl ke dni zrušení konkursu. 6. Původně soud vycházel ze závěru (posléze však překonaného usnesením rozšířeného senátu NSS ze dne 27. 6. 2019, č. j. 1 Afs 135/2018-71, č. 3909/2019 Sb. NSS), že insolvenční správce byl od placení soudních poplatků v řízení o jím podané žalobě osvobozen. Po posledně zmíněném rozhodnutí NSS, a o to více pak po zrušení konkursu na majetek žalobce je však zřejmé, že podání této žaloby poplatkové povinnosti podléhá – a to ve výši 3 000 Kč podle položky 18 odst. 2 písm. a) sazebníku, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Soud proto postupoval podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení soudu ze dne 20. 7. 2020, č. j. 54 Af 4/201840 (dále též jen „výzva“). 7. Výzva byla žalobci doručena prostřednictvím datové schránky dne 21. 7. 2020. Poslední den lhůty pro splnění výzvy (zaplacení soudního poplatku) tak připadl na den 5. 8. 2020, žalobce však soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil. Ve stanovené lhůtě přitom nepodal ani návrh, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. 8. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. 10. S ohledem na citovanou právní úpravu a v souladu s poučením, kterého se žalobci dostalo ve výzvě k zaplacení soudního poplatku, soud řízení zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle kterého nemá v případě zastavení řízení právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 24. srpna 2020 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.