1 Afs 183/2014 — Nejvyšší správní soud

43 A 43/2022- 14 - text 5 43 A 43/2022 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jan Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a ve věci žalobce: A. K. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Josefem Kopřivou sídlem Václavské náměstí 819/43, Praha proti žalovanému: náměstek ředitele Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje pro IZS a operační řízení sídlem Jana Palacha 1970, Kladno o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu v podobě služebního hodnocení, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 6. 6. 2022, domáhal vyslovení nezákonnosti zásahu žalovaného spočívajícího v zamítnutí námitek vedoucím hodnotitelem a potvrzení služebního hodnocení žalobce ze dne 3. 5. 2022, č. j. HSKL-3420-3/2022-ŘK (dále jen „zamítnutí námitek“). Navrhl soudu též, aby zamítnutí námitek zrušil a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. 2. Z dokumentů přiložených k žalobě vyplývá, že žalobce byl ke dni 14. 2. 2022 zařazen na služební místo vrchní inspektor na pracovišti prevence OOB a KŘ, územním odboru Příbram HZS Středočeského kraje. Žalobce byl podroben služebnímu hodnocení podle § 203 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služební zákon“) se závěrem „dosahuje dobrých výsledků s výhradami – porušování služební kázně spočívající v řádném a svědomitém plnění služebních povinností“ (dále jen „služební hodnocení“). Hodnotitelka ve služebním hodnocení mimo jiné uvedla, že žalobce se zabývá především výkonem kontrolní činnosti u právnických a podnikajících fyzických osob. Dále vykonává funkci technika BOZP a PO a také „osoby odpovědné za plynovody“. V hodnoceném období klesla výsledná kvalita odváděné práce, zejména proto že žalobce neaplikuje v pracovních postupech a praxi nově přijatou legislativu a nově zaváděné metodické postupy. V případě pochybení neinformuje nadřízeného, nepodniká kroky k nápravě, odmítá za ně nést zodpovědnost, případně je bagatelizuje. Kleslo též jeho pracovní nasazení. V hodnoceném období navštěvoval webové stránky s neslužebním obsahem, který měl potenciál narušit datovou síť HZS ČR. 3. Žalobce proti služebnímu hodnocení podal věcné námitky a namítl též podjatost hodnotitelky. Jelikož ředitel Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (dále jen „ředitel“) shledal podjatost i u nadřízeného hodnotitelky, atrahoval si úlohu vedoucího hodnotitele a ustavil ad hoc poradní komisi. Z důvodů nemoci a nepřítomnosti však byl na základě plné moci zplnomocněn žalovaný, který v zastoupení ředitele námitky zamítl a služební hodnocení potvrdil. V písemném odůvodnění uvedl, z jakých materiálu vycházela poradní komise s tím, že dospěla poměrem hlasů 3:1 (komise měla sudý počet členů, protože jejím členem měl být původně též žalovaný, který se však jejího jednání nezúčastnil z důvodů zastupování ředitele) přiklonila k výše uvedenému výsledku (jeden komisař navrhoval změnit služební hodnocení na stupeň „dosahuje dobrých výsledků“). 4. Žalobce v žalobě vytkl zamítnutí námitek řadu obsahových i formálních vad. Zejména uvedl, že se žalovaný nevypořádal s jeho námitkami. V nich žalobce uvedl, že hodnotitelka ve služebním hodnocení neuvedla jediný důkaz, který by svědčil o obecně popsaných nedostatcích ve výkonu žalobcovy služby. Není též zřejmé, jaké konkrétní postupy žalobce nedodržuje a v čem chybuje. Zpochybnil též pravdivost jemu vytýkaných nedostatků týkajících se konkrétního projektu na prodejnu Lidl. Pochybení odstraňuje žalobce okamžitě nebo trpělivě vysvětluje, proč svůj postup považuje za správný. Navštěvování neslužebních webových stránek žalobce vysvětlil prováděním kontrol zábavních center s únikovými hrami. Poukázal na to, že hodnotitelka dala žalobci na konci roku odměnu a práci navíc, ačkoliv je dle služebního hodnocení „neschopný“ a úkoly plní pozdě a neefektivně. Žalovaný nic z uvedeného nezohlednil a zatížil zamítnutí námitek vadou nepřezkoumatelnosti. Ačkoliv si žalobce je vědom, že zamítnutí námitek nemusí obsahovat náležitosti správního rozhodnutí, v uvedeném postupu spatřuje porušení práva na spravedlivý proces. V této souvislosti odkázal na judikaturu Ústavního soudu akcentující nutnost vypořádat námitky a argumenty a rozhodnutí řádně odůvodnit. Žalobce též poukázal na to, že obsah rozhodnutí jen parafrázuje závěr poradní komise, nikoliv právní názor žalovaného. Dle žalobce nebyl dostatečně zjištěn stav věci, neboť bylo rozhodováno bez dostatečných podkladů. 5. Z obsahu žaloby a výslovných odkazů na zákonná ustanovení je zřejmé, že vůlí žalobce bylo podat proti zamítnutí námitek tzv. zásahovou žalobu. Žalobce uvedl, že se primárně nedomáhá zrušení zamítnutí námitek, nýbrž ochrany proti nezákonnému zásahu, který v jeho vydání spatřuje. Proti nepříznivému zásahu do své právní sféry přitom nemá jinou účinnou obranu. 6. Soud se nejprve zabýval přípustností zvoleného žalobního typu proti žalobcem označenému zásahu. 7. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 8. Podle § 203 zákona služebního zákona platí: (1) Služební hodnocení příslušníka obsahuje posouzení jeho odbornosti, kvality plnění služebních povinností a úrovně teoretických znalostí včetně jejich aplikace při výkonu služby. Služební hodnocení obsahuje i úkoly pro další odborný rozvoj příslušníka. (2) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka. Provádí jej vedoucí příslušník (dále jen "hodnotitel") nebo jím pověřený příslušník. (3) Opis služebního hodnocení obdrží hodnocený příslušník. Jestliže s ním nesouhlasí, má právo podat proti němu písemné námitky vedoucímu hodnotitele do 15 dnů ode dne jeho obdržení. Vedoucí hodnotitele námitkám vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 30 dnů ode dne jejich podání. (4) V závěru služebního hodnocení hodnotitel uvede, zda příslušník ve výkonu služby dosahuje a) vynikajících výsledků, b) velmi dobrých výsledků, c) dobrých výsledků, d) dobrých výsledků s výhradami, nebo e) neuspokojivých výsledků. (…) 9. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), na kterou poukazuje sám žalobce, není služební hodnocení rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Z rozsudku NSS ze dne 20. 12. 2006, č. j. 6 As 1/2005-44, vyplývá, že „uvedeným rozhodnutím se práva a povinnosti stěžovatele závazně nezakládají, nemění ani neruší; stěžovateli se tímto rozhodnutím neukládá žádná povinnost, ani z něj pro stěžovatele neplynou žádná oprávnění. Žalovaný správní orgán má služební hodnocení za podklad pro samotné rozhodování ve věcech služebního poměru, služební hodnocení (…) je pouze součástí skutečného stavu věci, jeden z důkazů, z nichž služební funkcionář vychází při svém rozhodování o právech a povinnostech, např. při převedení na jinou funkci podle § 17 odst. 1 písm. c) služebního zákona.“ (zvýrazněno soudem) Jak též uvedl Vrchní soud v Praze v rozhodnutí ze dne 30. 6. 1999, č. j. 6 A 54/98-45: „Služební hodnocení je součástí skutkového stavu jako podkladu pro rozhodnutí funkcionáře ve věcech služebního poměru. Námitkami proti služebnímu hodnocení se může soud zabývat v těch mezích, v nichž zkoumá skutkovou stránku věci, a to jen v řízení, jehož předmětem je skutečné rozhodnutí ve věci služebního poměru.“ (obdobně k nemožnosti standardního přezkumu služebních hodnocení ve správním soudnictví viz např. rozsudky NSS ze dne 8. 9. 2011, č. j. 4 Ads 40/2011-78, nebo ze dne 4. 10. 2018, č. j. 5 As 206/2017-52). 10. Z výše uvedeného vyplývá, že eventuální námitky proti obsahu či průběhu služebního hodnocení lze uplatnit v rámci obrany proti konečnému správnímu rozhodnutí ve věci služebního poměru. NSS ve výše citovaném rozsudku č. j. 6 As 1/200544 uvedl, že „v případě převedení na jinou funkci by stěžovatel nebyl při žalobě proti takovému rozhodnutí ukrácen na možnosti uplatnit všechny své konkrétní námitky proti služebnímu hodnocení. Uplatňoval by je však jako námitky skutkové, nikoli právní a jeho pozice v řízení by tím na jeho újmu nijak dotčena nebyla.“ Takto se správní soudy zabývaly procedurou a opodstatněností služebního hodnocení též v rámci přezkumu rozhodnutí o odvolání ze služebního místa (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 10. 2018, č. j. 5 As 206/2017-52, a též usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. III. ÚS 4046/18) nebo uložení kázeňského trestu (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2020, č. j. 7 As 562/2018-36). 11. Soud tedy souhlasí s žalobcem potud, že proti samotnému