— Nejvyšší správní soud

55 A 30/2022- 35 - text 5 55 A 30/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: Spolek osada Záběhlice, IČO 09873171, se sídlem Hřiměždice 117, zastoupen advokátkou Mgr. Janou Gavlasovou, se sídlem Západní 449, Chýně, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2022, č. j. 025311/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a podání účastníků 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Městského úřadu Dobříš (dále jen „stavební úřad“), ze dne 16. 11. 2021, č. j. MDOB 55662/2021/Koš. Stavební úřad svým usnesením rozhodl, že žalobce není účastníkem řízení o žádosti Ing. E. Č. o společné povolení stavby nazvané „rekreační objekt, H. č.e. XA“ (dále jen „stavba“). 2. Podstatou sporu je otázka, zda žalobce splňuje podmínky účastenství v řízení o společném povolení předmětné stavby. 3. Žalobce namítá, že argumentace, jak je uvedena v napadeném rozhodnutí, je nedostatečná a nesprávná. Žalovaný si vystačil pouze s tvrzením, že stavbou nejsou dotčena vlastnická práva žalobce a že novelou zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, provedenou zákonem č. 255/2017 Sb., která nabyla účinnosti 1. 1. 2018 (dále jen „Novela“), bylo zrušeno ustanovení § 85 odst. 1 písm. c), dle kterého účastníky územního řízení byly také osoby, které stanovil zvláštní právní předpis. Žalobce namítá, že činnost spojená s realizací demolice a nové stavby (zejména doprava materiálu, odvoz demoličního materiálu a samotná stavební činnost), stejně jako kácení lesního porostu na pozemku p. č. XB, zasáhne do práv společnosti jako uživatele nemovitosti – pozemku p. č. st. XC (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 48 m2 a stavbě na ní - budova s č. e. XD (stavba pro rodinnou rekreaci), vše v katastrálním území H. Ve vztahu k argumentu žalovaného, že proběhla novela stavebního zákona a žalobce tak automaticky nemůže být účastníkem řízení z pozice spolku, žalobce zdůrazňuje, že jakkoli jsou v jedno spojena řízení územní a stavební, stále je nutno, aby byl posuzován vliv stavby na životní prostředí. Žalobce dále uvedl řadu námitek vůči stavbě a jejímu vlivu na životní prostředí. 4. Žalobce rovněž namítl, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, jelikož v jeho odůvodnění žalovaný uvedl, že žalobce je účastníkem řízení. 5. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že stavební zákon, ve znění od 1. 1. 2018, jednoznačně vylučuje žalobce z okruhu účastníků společného řízení, jelikož žalobce (jehož věcných práv se stavba nijak nedotýká) není žádnou z osob dle § 94k stavebního zákona. K námitce nepřezkoumatelnosti uvedl, že žalobou citovaná věta z odůvodnění napadeného rozhodnutí vymezovala toliko okruh účastníků odvolacího řízení o účastenství. 6. Žalobce v replice setrval na svém stanovisku a neuvedl nová tvrzení nad rámec podané žaloby. Skutková zjištění 7. Stavební úřad obdržel dne 29. 6. 2021 žádost o vydání společného povolení stavby. Dne 29. 10. 2021 obdržel stavební úřad žádost žalobce o přiznání postavení účastníka společného řízení. 8. Dne 16. 11. 2021 rozhodl stavební úřad usnesením tak, že žalobce není účastníkem řízení o společném povolení stavby. V odůvodnění uvedl, že do 31. 12. 2017 (tedy do účinnosti Novely) upravovaly ve stavebním zákoně okruh účastníků řízení § 85 pro územní řízení a § 109 pro stavební řízení. Podle těchto ustanovení byly účastníky mimo jiné podle § 85 odst. 1 písm. c) osoby, o kterých tak stanovil zvláštní právní předpis (např. zákon o ochraně přírody a krajiny). Novelou bylo v § 85 odst. 1 stavebního zákona písmeno c) zrušeno. Účastenství ve společném řízení upravuje nově § 94k stavebního zákona, přičemž účastníkem je mimo jiné osoba, jejíž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno. Skutečnost, že má žalobce sídlo na adrese H. č. e. XA mu nezakládá právo být účastníkem společného územního a stavebního řízení, protože není vlastníkem sousedního pozemku ani stavby na něm, tak jak je stanoveno v § 94k písm. e) stavebního zákona. Podle § 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, lze zapsat sídlo právnické osoby téměř kdekoliv. Právnická osoba tedy nemusí prokazovat vlastnické ani jiné právo k místu sídla. Dle nahlížení do katastru nemovitostí je vlastníkem pozemku parc. č. XE a st. p. XF se stavbou pro rodinnou rekreaci č. e. XH J. K.. 9. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. V odůvodnění argumentoval obdobně jako stavební úřad a doplnil, že namítaný souhlas vlastníka s umístěním sídla žalobce na dané adrese je podkladem pro zapsání do spolkového rejstříku, nezakládá však vlastnické či jiné věcné právo ke stavbě. Posouzení žalobních bodů 10. Soud po zjištění, že žaloba je včasná a jsou splněny i další podmínky jejího věcného projednání napadené rozhodnutí přezkoumal a dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Soud ve věci rozhodoval bez jednání, jelikož účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas v intencích § 51 s. ř. s. 11. Úvodem soud poznamenává, že předmětem řízení je výlučně otázka účastenství žalobce v řízení o společném povolení stavby. Soud se proto nemůže zabývat námitkami týkajícími se vlivu stavby na životní prostředí, jelikož mu to v tomto řízení nepřísluší. 12. Podle § 94k stavebního zákona Účastníkem společného územního a stavebního řízení je a) stavebník, b) obec, na jejímž území má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, c) vlastník stavby, na které má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, není-li sám stavebníkem, nebo ten, kdo má ke stavbě jiné věcné právo, není-li sám stavebníkem, d) vlastník pozemku, na kterém má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, není-li sám stavebníkem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku, e) osoba, jejíž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno. 13. Soud především konstatuje, že v projednávané věci žalobce ani sám netvrdí, že by mohlo být stavbou dotčeno jeho vlastnické či jiné věcné právo podle § 94k písm. e) stavebního zákona (ostatní části tohoto ustanovení nepřipadají v projednávané věci vůbec do úvahy). Namítaný zásah do užívacího práva žalobce (založeného patrně nájemní smlouvou, výprosou či jiným relativním majetkovým právem) k jeho zapsanému sídlu dotčení vlastnického či jiného věcného práva zjevně nepředstavuje (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17, body 81-82, z nichž je zřejmé, že užívací právo k založení účastenství nepostačuje). Namítá-li žalobce, že je nutno posuzovat vliv stavby na životní prostředí, pak soud poznamenává, že tato otázka nemá nic společného s otázkou účastenství žalobce v předmětném řízení, jelikož vliv stavby na životní prostředí lze jistě posuzovat i bez účasti žalobce. Soud zcela souhlasí se správními orgány, že právní úprava účinná od 1. 1. 2018 žalobci postavení účastníka řízení nepřiznává, přičemž výše uvedeným nálezem byla tato úprava shledána souladná s ústavním pořádkem ČR a soud je tímto posouzením vázán. K tomu soud dodává, že bude-li mít žalobce za to, že případné společné povolení stavby je nezákonné, nic mu nebrání bránit se (za splnění podmínek zejména § 65 s. ř. s.) takovému povolení v soudním řízení správním, jelikož aktivní legitimace k podání správní žaloby není podmíněna účastenstvím v předcházejícím správním řízení (viz též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17, bod 84). Soud tedy shrnuje, že správní orgány postupovaly zcela v souladu se zákonem, pokud žalobci nepřiznaly postavení účastníka řízení o společném povolení stavby. Pokud jde o namítanou nepřezkoumatelnost, pak ani tato námitka není důvodná, jelikož z napadeného rozhodnutí je zcela zřejmé, že formulace „Účastníky řízení jsou: Spolek osada Záběhlice“ se vztahuje toliko k řízení o účastenství, nikoli k meritornímu řízení o společném povolení stavby, ve kterém naopak žalobce, jak bylo správními orgány jednoznačně uvedeno, účastníkem není. 14. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost. Poučení: Proti