1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

39 A 34/2023- 66 - text 24 39 A 34/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci navrhovatelky: BraFil a.s., IČO 26213991 sídlem Zahradní 360, Jeneč zastoupená advokátem JUDr. Antonínem Janákem sídlem T. G. Masaryka 142, Příbram proti odpůrkyni: obec Jeneč sídlem Lidická 82, Jeneč zastoupená advokátkou Mgr. Petrou Dvořákovou sídlem E. Beneše 873, Horoměřice za účasti osoby zúčastněné na řízení: ARBOREAL a.s., IČO 28431049 sídlem Biskupcova 78/1762, Praha 3 zastoupená advokátem Mgr. Janem Balarinem, Ph.D. sídlem Eliášova 922/21, Praha 6 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Jeneč, vydaného usnesením zastupitelstva obce Jeneč ze dne 6. 4. 2023, č. 2/2023, takto: I. Opatření obecné povahy – územní plán obce Jeneč vydaný usnesením zastupitelstva obce Jeneč ze dne 6. 4. 2023, č. 2/2023, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v tomto rozsahu: - ve výroku 56 odst. 3 písm. a) textové části územního plánu regulativ „za podmínky prokázání vyloučení zvýšení dopravní zátěže v obytných zónách obce (včetně páteřních komunikací II/606 a III/0066)“, a to pouze ve vztahu k pozemkům p. č. st. 277, st. 525, st. 526, st. 527, st. 647, st. 648, st. 649, st. 653, st. 654, st. 777, st. 787, 542/1, 542/18, 542/20, 543/5, 543/7, 545/2 a 545/8 v katastrálním území Jeneč u Prahy; - ve výroku 56 odst. 3 písm. b) textové části územního plánu regulativ „výstavba v návrhových i stabilizovaných plochách je podmíněna prokázáním dostatečné kapacity ČOV resp. napojením na dostatečně kapacitní veřejnou kanalizaci ČOV“, a to pouze ve vztahu k pozemkům p. č. st. 277, st. 525, st. 526, st. 527, st. 647, st. 648, st. 649, st. 653, st. 654, st. 777, st. 787, 542/1, 542/18, 542/20, 543/5, 543/7, 545/2 a 545/8 v katastrálním území Jeneč u Prahy. II. Ve zbývající části se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků řízení 1. Návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se navrhovatelka domáhá zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu obce Jeneč – vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 6. 4. 2023, č. 2/2023 (dále jen „územní plán“ nebo „opatření obecné povahy“), a to v části textového i grafického vymezení stabilizované plochy OM – plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední, plochy změn OM – plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední, plochy Z10 a stabilizované plochy NZ-ZS – Plochy zemědělské – zahrady a sady, na pozemcích navrhovatelky p. č. st. 277, st. 525, st. 526, st. 527, st. 647, st. 648, st. 649, st. 653, st. 654, st. 777, st. 787, 542/1, 542/18, 542/20, 543/5, 543/7, 545/2 a 545/8. Všechny pozemky se nacházejí v katastrálním území Jeneč u Prahy. 2. Navrhovatelka rozdělila svůj návrh do pěti částí. V první namítala, že určení pozemků je v rozporu s jejich současným využitím, a že byla stanovena nezákonná podmínka pro využití pozemků ke skladování. V druhém bodě namítala nezákonné stanovení povinnosti, že nesmí dojít k narušení krajinného rázu a charakteru sídla. Za třetí namítala nezákonné stanovení podmínky prokázání dostatečné kapacity čistírny odpadních vod (ČOV), resp. napojení na dostatečně kapacitní veřejnou kanalizaci a ČOV pro nové stavby. V předposledním bodě rozporovala i zmenšení plochy Z10 oproti stávajícímu územnímu plánu a nakonec nesouhlasila s vyznačením liniové a doprovodné zeleně na svém pozemku (p. č. 545/2 – pozn. soudu). 3. V souvislosti s námitkou nezákonného stanovení podmínky pro využití pozemků ke skladování poukázala navrhovatelka na to, že je obchodní korporací, která na svých pozemcích (v západní části) již přes 20 let provozuje Logistické a distribuční centrum Jeneč, ve kterém dalším subjektům pronajímá samostatné provozní jednotky i celé haly sestávající z chladírenských, mrazírenských, skladových a kancelářských prostor. Navrhovatelčiny pozemky byly v územním plánu obce Jeneč z roku 2004 (dále jen „původní územní plán“) zahrnuty v ploše NK – obchod, služby a jiné komerční aktivity (dále jen „plocha NK“) se základním využitím mj. skladování a spediční činnost, což odpovídalo účelům, ke kterým je navrhovatelka využívala (západní část pozemků) a hodlala využívat v budoucnu (východní část pozemků). Ačkoli se na východní části pozemků navrhovatelky dosud nachází převážně zeleň, má navrhovatelka dlouhodobě zájem na tom, aby došlo k rozvoji jejího areálu právě i do východní části (výstavba nových halových objektů). Navrhovatelka od počátku nesouhlasila se zařazením pozemků do plochy OM – Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (dále jen „plocha OM“), resp. proti podmíněnému využití jejích pozemků v návaznosti na nutnost prokázat, že nedojde ke zvýšení dopravní zátěže. Proti tomuto podala i námitky, kterým odpůrkyně nevyhověla. Navrhovatelka zejména namítala, že je stanovená podmínka nesplnitelná a neurčitá. Podmínka je také stanovena v rozporu s § 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), neboť její obsah jde mimo zákonnou podrobnost územního plánu. Navrhovatelka nesouhlasila s vypořádáním námitky odpůrkyní a uvedla, že není z napadeného územního plánu zřejmé, proč odpůrkyně zařadila její pozemky do plochy OM, ačkoliv se na těchto pozemcích přes 20 let nachází skladovací a logistické centrum. Odpůrkyně nerespektovala dosavadní způsob využití pozemků, přičemž u jiných vlastníků toto využití respektovala (k tomu odkázala na pozemky ve vlastnictví jiné společnosti, které se nacházejí naproti navrhovatelčiným pozemkům). Navrhovatelka považuje tento přístup za diskriminační. Také poukázala na rozdíl v požadavcích nezvýšení dopravní zátěže mezi plochami Z6 (tuto podmínku neobsahuje) a plochou Z10 (tuto podmínku obsahuje). Navrhovatelka přitom považuje obě plochy za srovnatelné (umístění na kraji obce, jsou na nich umístěny skladovací a komerční areály a obě přiléhají k železnici). Navrhovatelka dále odpůrkyni vytkla, že nijak nezohledňuje, že se připravuje východní obchvat obce, který vyřešení napojení areálu navrhovatelky z východní strany, čímž se doprava vyhne centrální části obce. 4. Navrhovatelka je dále přesvědčena o tom, že je nezákonná podmínka, podle které nesmí dojít k narušení krajinného rázu a charakteru sídla v rámci plochy OM. Navrhovatelka má za to, že odpůrkyně postupovala v rozporu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu a stanovené omezení vlastnického práva přesáhlo spravedlivou míru. Přitom poukázala na to, že se v územním plánu uvádí, že se na území obce nenacházejí prvky, které jsou předmětem zvláštní ochrany přírody a krajiny. Z územního plánu tak neplyne, ochranu jakých konkrétních hodnot z hlediska ochrany krajinného rázu a charakteru sídla má na mysli. Není jasné, jak nevhodně by využití pozemků zamýšlené navrhovatelkou mohlo tento charakter narušit. Zároveň poukázala na to, že u nově vymezených ploch pro skladování stanoví územní plán mírnější požadavky, než v ploše Z10. Uvedené podmínky jsou tak podle navrhovatelky nezákonné a diskriminační při porovnání s plochami Z6 a Z11. 5. Navrhovatelka považuje za nezákonné stanovení podmínky prokázání dostatečné kapacity ČOV, a to pro rozpor s § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ze zákona o vodovodech a kanalizacích plyne povinnost vlastníka kanalizace umožnit připojení, ledaže to kapacitní nebo technické podmínky znemožňují. Pokud by k takové situaci mělo dojít, musí právě vlastník kanalizace prokazovat dostatečnou kapacitu kanalizace a ČOV, navíc ještě předtím, než stavebník o připojení požádá. Navrhovatelka má dále za to, že je uvedená podmínka nadbytečná, neboť otázku možnosti připojit stavbu ke kanalizaci pouze za předpokladu, že to je kapacitně a technicky možné, řeší právě § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, tudíž je duplicitní. Je také v rozporu s § 43 odst. 3 stavebního zákona, neboť postrádá návaznost na problematiku územního plánování. Dále odpůrkyni vytýká, že současná podmínka neumožňuje ani dočasné alternativní řešení likvidace splaškových vod, což by šlo řešit jiným způsobem (bezodtoková jímka, areálová ČOV). Navrhovatelka považuje řešení bezodtokovou jímkou nebo areálovou ČOV za běžné a funkční řešení, které by umožnilo umístění staveb na jejích pozemcích. 6. Navrhovatelka nesouhlasí ani se zmenšením plochy Z10 oproti vymezení v původním územním plánu. Pozemky koupila právě proto, že počítala s rozvojem svého areálu do východní části. Redukce zastavitelných ploch tak významnou měrou koliduje s jejími vlastnickými právy. Navrhovatelka legitimně očekávala, že bude moci předmět svého vlastnictví využívat st