1 As 13/2015 — Nejvyšší správní soud

41 A 20/2024- 20 - text 3 41 A 20/2024 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: MUDr. K. H., DrSc. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2023, č. j. 068346/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) nazvaným jako „Mezitímní rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku“ žalovaný podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 3. zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), rozhodl o odnětí vlastnického práva k pozemku p. č. XA v k. ú. X v žalobcově vlastnictví a o jeho přechodu na Českou republiku (výrok I) a stanovil lhůtu 4 let od právní moci napadeného rozhodnutí pro zahájení uskutečňování účelu vyvlastnění (výrok II). Napadené rozhodnutí žalovaný vydal jako vyvlastňovací úřad příslušný dle § 2e zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2023, za účelem realizace veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury s názvem „D7 MÚK Knovíz – MÚK Slaný západ“. 2. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda je žaloba včasná. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně. 5. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. 6. Podle § 1 odst. 1 liniového zákona tento zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) liniového zákona se dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související. 8. Podle § 2 odst. 2 liniového zákona se lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných v řízeních podle § 1 zkracují na polovinu. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. Ustanovení předchozí věty obdobně platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě. 9. Podle § 4 odst. 1 liniového zákona dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení, které se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“). Podle odst. 2 odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné. Podle odst. 3 O žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí rozhodne soud ve lhůtě 60 dnů; to platí obdobně i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě. 10. Napadené rozhodnutí je tzv. mezitímním rozhodnutím o odnětí vlastnického práva dle § 4 odst. 1 liniového zákona ve spojení s § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění. Není proti němu přípustné odvolání (§ 4 odst. 2 liniového zákona). Žalobce tak nebyl před podáním žaloby povinen vyčerpat žádný řádný opravný prostředek [§ 68 písm. a) s. ř. s.]. Přestože se tedy jedná o rozhodnutí vydané správním orgánem (žalovaným) v prvním stupni, žaloba musí směřovat přímo proti němu. Právě od jeho oznámení se pak odvíjí i žalobní lhůta, která obecně činí dva měsíce (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný nicméně rozhodl v řízení dle § 1 liniového zákona. Napadeným rozhodnutím totiž odňal vlastnické právo k pozemku za účelem uskutečnění stavby související se stavbou dálnice (konkrétně mimoúrovňové křižovatky na dálnici D7), šlo tedy o postup při získávání práv k pozemkům potřebných pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury [§ 1 odst. 1 a odst. 2 písm. a) liniového zákona]. To ostatně i žalovaný řádně uvedl v napadeném rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015 – 295). V takovém případě se žalobní lhůta dle § 2 odst. 2 liniového zákona zkracuje na polovinu, tj. na jeden měsíc. 11. Soud si od žalovaného vyžádal doručenku k napadenému rozhodnutí, ze které plyne, že bylo žalobci doručeno prostřednictvím datové schránky dne 2. 6. 2023. Žalobu však žalobce podal (k Městskému soudu v Praze) až dne 27. 6. 2024, tedy více než rok od oznámení napadeného rozhodnutí a po uplynutí měsíční žalobní lhůty. Žaloba je proto opožděná. Jako takovou ji soud odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 12. Druhým výrokem soud podle § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 24. července 2024 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.