— Nejvyšší správní soud

53 Ad 6/2024- 7 - text 3 53 Ad 6/2024 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobce: J. J. bytem X proti žalovanému: Úřad práce České republiky – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu sídlem Českolipská 421/1, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 3. 2024, č. j. 472050/24/AB, č. j. 472096/24/AB, a č. j. 472045/24/AB, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Věc se postupuje Ministerstvu práce a sociálních věcí. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soud dne 26. 3. 2024 obdržel žalobcovo podání, v němž uvádí, že k soudu „podává nespokojenost“ s vyjádřením žalovaného. Podle žalobce se jedná o příspěvek na bydlení, porodné a příspěvek na dítě, o jejichž nepřiznání žalovaný rozhodl. Žalobce žádá soud o prověření svého odvolání proti rozhodnutí žalovaného. 2. V datové zprávě, jejímž obsahem je shora uvedené podání, žalobce věc označuje jako „[o]dvolání na vyrozumění oboru [sic] státních příspěvků.“ K podání žalobce dále předkládá celkem tři v záhlaví označená rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadená rozhodnutí“). Těmito rozhodnutími žalovaný rozhodl o nepřiznání tří dávek státní sociální podpory (porodného, příspěvku na bydlení a přídavku na dítě). Všechna tři rozhodnutí obsahují řádné poučení o možnosti podat odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí. 3. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení. 4. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). 5. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 6. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 7. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. 8. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. 9. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení krajskými pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí. 10. Mezi podmínky řízení (§ 103 o. s. ř.) se řadí i pravomoc soudu věc projednat a rozhodnout. Jedná se o podmínku řízení, jejíž nedostatek je neodstranitelný. Zjistí-li tedy soud rozhodující ve správním soudnictví, že v projednávané věci není dána pravomoc soudů (resp. že soudnímu řízení má předcházet řízení před jiným orgánem) a namístě není ani postup podle § 46 odst. 5 s. ř. s., návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítne pro neodstranitelný nedostatek jedné z podmínek řízení a věc za přiměřeného použití § 104 odst. 1 věty druhé o. s. ř. postoupí příslušnému orgánu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2007, č. j. Nad 39/2006 – 16, č. 2082/2010 Sb. NSS). 11. V projednávané věci je z obsahu žalobcova podání zřejmé, že se jedná o odvolání, a nikoliv žalobu proti napadeným rozhodnutím. To plyne jak vlastního textu podání, v němž žalobce žádá soud o prověření (tedy jinými slovy posouzení) jeho „odvolání“ proti napadeným rozhodnutím, tak ze shodného označení datové zprávy. Odpovídá tomu i další kontext: žalobcovo podání směřuje proti rozhodnutím vydaným správním orgánem I. stupně a i lhůta, ve které žalobce své podání odeslal soudu, se spíše blíží patnáctidenní odvolací lhůtě dle 83 odst. 1 správního řádu než dvouměsíční žalobní lhůtě podle § 72 odst. 1 s. ř. s. (napadená rozhodnutí byla vydána dne 7. 3. 2024 a žalobcovo podání soud obdržel dne 26. 3. 2024; datum oznámení napadených rozhodnutí žalobce neuvádí). 12. Jelikož žalobce nepodává žádnou z žalob uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nýbrž odvolání proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 81 odst. 1 správního řádu, (žádný) soud nemá pravomoc věc projednat a rozhodnout. O odvolání proti rozhodnutí vydanému krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky ve správním řízení podle zákona o státní sociální podpoře rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí jako příslušný správní orgán (viz § 71 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře). 13. Soudu tak nezbylo, než podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žalobu prvním výrokem odmítnout pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Druhým výrokem soud podle § 104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (viz shora citované usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nad 39/2006 – 16) rozhodl o postoupení věci příslušnému orgánu, tj. Ministerstvu práce a sociálních věcí, jež má pravomoc projednat a rozhodnout o odvolání proti napadeným rozhodnutím. 14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 3. dubna 2024 Richard Galis, v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.