37 A 21/2023 – Krajský soud v Praze

37 A 21/2023- 44 - text 11 37 A 21/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a JUDr. Jana Peroutky ve věci žalobce: O.F. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Kateřinou Gabrhelíkovou sídlem Na příkopě 859/22, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2023, č. j. 083372/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále též „stavební úřad“ či „městský úřad“) ze dne 12. 1. 2023, č. j. MÚBNLSB-OSÚÚPPP-41791Z023-BRAPA (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „stavební zákon“) nařídil odstranění stavby kůlny a oplocení na pozemcích parc. č. XA a XB v katastrálním území a obci X (všechny dále uvedené pozemky se nachází v tomto katastrálním území). Žalobce je vlastníkem uvedených pozemků. 2. V žalobě žalobce namítá, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav věci a věc nesprávně právně kvalifikoval. Napadené rozhodnutí má navíc za nepřezkoumatelné, neboť je nepřesvědčivě odůvodněné. 3. Domnívá se, že oplocení nevyžadovalo územní rozhodnutí, neboť odpovídá požadavkům § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona a nepřesahuje výšku 2 m. Jelikož se správní orgány k samotnému oplocení nijak blíže nevyjádřily ani žalobce nevyzvaly k doložení podkladů k této stavbě, není zřejmé, jak dospěly k závěru, že přesahuje výšku 2 m. Správní orgány tedy neprokázaly, že oplocení bylo provedené v rozporu s právními předpisy, a nevysvětlily, co je vedlo k nařízení jeho odstranění. Žalobce naopak prokázal, že podle předložené projektové dokumentace č. 816/15/17, vyhotovené autorizovaným technikem P. B. (dále jen „projektová dokumentace“), oplocení měří 2 m a jeho umístění je v souladu s územním plánem. Ostatně sousední pozemky jsou též oploceny a využívány týmž způsobem. Na některých pozemcích v téže ploše podle územního plánu je dokonce umístěný bazén či stavba vyžadující stavební povolení. Této skutečnosti si stavební úřad musel všimnout během kontrolní prohlídky. Pokud by daná lokalita neumožňovala tento typ staveb, museli by být vyzváni k odstranění staveb i vlastníci okolních pozemků. To se však nestalo. Naopak v některých případech bylo povoleno scelování pozemků. K tomu žalobce odkazuje na satelitní snímky. 4. Ke stavbě kůlny žalobce uvádí, že během její výstavby byl přesvědčený o tom, že též odpovídá § 79 odst. 2 stavebního zákona. Stavební úřad ovšem zahájil řízení o odstranění stavby. Žalobce požádal o její dodatečné povolení a na výzvu předložil všechny požadované podklady, včetně projektové dokumentace. Z projektové dokumentace vyplynulo, že kůlna vyžaduje stavební povolení, neboť se nachází méně než 2 m od hranice se sousedním pozemkem. Žalobce proto předložil souhlas sousedů se stavbou kůlny a žádost o povolení výjimky. Z projektové dokumentace je rovněž zřejmé, že stavba kůlny je v souladu s územním plánem. Pozemky jsou umístěny v ploše BM – obytná městského typu s hlavním využitím pro trvalé bydlení v rodinných domech samostatných, dvojdomech a řadových domech a přípustným využitím pro drobné doprovodné stavby (i zde žalobce poukazuje na sousední pozemky, na nichž se nachází drobné stavby). Přesto stavební úřad vyzval žalobce k doložení upravené projektové dokumentace tak, aby bylo umístění stavby v souladu s územním plánem. Této výzvě nebylo možné vyhovět, neboť projektová dokumentace již od počátku odpovídala požadavkům územně plánovací dokumentace. Žalobce se proto domnívá, že stavebnímu úřadu předložil veškeré podklady nezbytné pro povolení stavby a zastavení řízení o jejím odstranění. 5. Žalobce předložením podkladů včetně projektové dokumentace unesl důkazní břemeno. Bylo proto na stavebním úřadu vyvrátit skutečnosti z nich plynoucí. Správní orgány však neprokázaly, že se stavby nacházejí v místě, kde je nebylo možné umístit. Prvostupňové i napadené rozhodnutí jsou proto nesprávná a nepřezkoumatelná. 6. Dále žalobce uvádí, že oba pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako „zahrada“. Ke změně druhu pozemku parc. č. XB došlo v roce 2017 na základě revize údajů katastru nemovitostí na podnět ze strany obce Jenštejn. Pokud by tyto pozemky zasahovaly do pásma K8 územního plánu, nebyla by taková změna možná. 7. Žalobce má tedy za to, že správní orgány postupovaly v rozporu s právními předpisy a zastávaly k němu šikanózní přístup. 8. Ve vyjádření k žalobě žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Žalobce blíže nespecifikoval namítané dílčí nedostatky, nedostatečně zjištěný skutkový stav, nesprávnou kvalifikaci ani nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby, přičemž žalobce vyzval k bezodkladnému zastavení prací. Následně však během místního šetření konaného v rámci společného řízení o dodatečné povolení stavby a o povolení výjimky zjistil, že stavba oplocení a kůlny je dokončená a částečně umístěná v území, kde je její umístění nepřípustné podle platné územně plánovací dokumentace. Zdůrazňuje, že jakákoliv stavba, i stavba podle § 79 odst. 2 stavebního zákona, musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Stavba kůlny i oplocení se přitom zčásti nachází v nezastavitelném území, neboť na hranici mezi žalobcovými pozemky vede hranice mezi plochami s různým využitím. Pozemek parc. č. XB spadá do plochy smíšené obytné venkovské, zatímco pozemek parc. č. XA se nachází v ploše maloplošné zeleně K8. Tuto plochu řeší územní studie Nový Jenštejn z roku 2016, podle níž v ní nelze stavbu dodatečně povolit. Stavební úřad proto vyzval žalobce k úpravě projektové dokumentace tak, aby byla souladná s platnou územně plánovací dokumentací. Ten však upravenou dokumentaci nepředložil. Jelikož žalobce neprokázal soulad stavby (ani projektové dokumentace) s územně plánovací dokumentací, stavební úřad ji dodatečně nepovolil a řízení o povolení výjimky zastavil. 9. Žalovaný připouští, že jelikož pozemky žalobce tvoří jeden celek se zahradou rodinného domu, bylo by vhodné územní plán přizpůsobit jejich skutečným možnostem využití, nicméně tento stav zatím nenastal a daný pozemek je stále plochou přírodní. Skutečnost, že pozemky jsou evidovány v katastru nemovitostí jako zahrada, není relevantní. Rozhodující pro umisťování staveb je totiž soulad se závaznou územně plánovací dokumentací, která v nezastavitelném území nepřipouští umístění oplocení ani jiné stavby. Jelikož stavba nemohla být dodatečně povolena, byl stavební úřad povinen nařídit její odstranění. Zmínkou ohledně využití vedlejších pozemků se žalovaný nebude zabývat, neboť předmětem řízení je výlučně záměr žalobce, nikoliv vedlejší stavby. Procesní podmínky 10. Soud poučil žalobce o tom, že aby žaloba proti rozhodnutí správního orgánu byla přípustná, musí směřovat proti rozhodnutí vydanému v posledním stupni, tj. v řízení o řádném opravném prostředku, připouští-li je zákon [srov. § 68 písm. a) a § 78 odst. 3 s. ř. s.]. Žalovaným je pak správní orgán, který rozhodl v posledním stupni (§ 69 s. ř. s.). 11. Žalobce se žalobním petitem původně domáhal toliko zrušení prvostupňového rozhodnutí městského úřadu. Městský úřad rovněž označil jako žalovaného. Ve věci však rozhodoval i odvolací orgán – Krajský úřad Středočeského kraje, který napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobce na poučení soudu reagoval označením Krajského úřadu Středočeského kraje za žalovaného a změnou petitu, kterým se nově domáhal zrušení rozhodnutí krajského úřadu. Soud takovou změnou žaloby připustil, neboť nejde o opožděnou změnu žalobních bodů, jak žalovaný krajský úřad při jednání nesprávně namítl. 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Jednání 13. Soud při jednání promítl aktuální satelitní mapu obce se zvýrazněním katastrálních hranic žalobcových pozemků ze serveru mapy.cz. Žalobkyně k tomu poznamenala, že je na z ní patrné, že se projednávané stavby svým charakterem a umís