5 Aps 6/2011 — Nejvyšší správní soud

41 A 58/2025- 9 - text 3 41 A 58/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Richarda Galise a Miroslava Makajeva ve věci žalobkyně: A. Č. bytem X proti žalovanému: JUDr. Zdeněk Zítka, soudní exekutor sídlem Palackého náměstí 28, Plzeň o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podáním označeným jako „správní žaloba na ochranu před nezákonným zásahem veřejné moci dle § 82 a následujících s. ř. s.“ domáhá, aby soud určil, že postup žalovaného spočívající ve vydání usnesení č. j. 108 EX 04474/21-333 představuje nezákonný zásah, žalovanému zakázal opakovat nebo pokračovat v tomto jednání a přikázal mu toto usnesení zrušit a odstranit z exekučního spisu. Žalobkyně uvádí, že dne 28. 4. 2025 vydal žalovaný jako soudní exekutor uvedené usnesení, jímž předstíral rozhodnutí o náležitostech dovolání podle § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), a stanovil dvouměsíční lhůtu pro doplnění dovolání prostřednictvím advokáta, čímž zasáhl do pravomoci soudu „a řízení vedeného u Nejvyššího soudu ČR“. Žalovaný vydal i usnesení č. j. 108 EX 04474/21-272, jímž rozhodl o žádosti o ustanovení advokáta a osvobození od soudního poplatku, což náleží výhradně soudu. Žalobkyně dále odkazuje na § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též jen „s. ř. s.“), s tím, že žalovaný soudní exekutor je orgánem veřejné moci, porušil zákon jednáním ultra vires a jeho zásah trvá a hrozí pokračováním, neboť nebyl zrušen. Jednání žalovaného porušilo různá žalobkynina práva a právní zásady. 2. Žalobkyně k žalobě přiložila obě shora citovaná usnesení žalovaného. Usnesením č. j. 108 EX 04474/21-333 žalovaný rozhodl jako soudní exekutor pověřený provedením exekuce k uspokojení pohledávky proti žalobkyni jako povinné ve věci žalobkynina dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2024, sp. zn. 20 Co 228/2024, tak, že dovolání neobsahuje náležitosti podle § 241 o. s. ř., neboť žalobkyně není zastoupena advokátem (výrok I), a žalobkyni vyzval k odstranění této vady (výrok II). Žalobkyni mj. poučil, že odvolání není přípustné podle § 202 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). 3. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení, konkrétně zda má pravomoc věc projednat a rozhodnout o ní. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 5. Jednou z podmínek řízení, jejíž nedostatek je neodstranitelný, je i pravomoc soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, dále jen NSS, ze dne 23. 1. 2025, č. j. 10 As 78/2024 – 126, bod 5). I v případě řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem je třeba trvat na tom, že soudní kontrola prováděná správními soudy se může pohybovat jen v hranicích výkonu veřejné správy, a proto se může týkat pouze takových zásahů (postupů), které žalované subjekty činí v rámci veřejné správy. Pravomoc správních soudů je určena i okruhem orgánů, jejichž aktivity soudnímu přezkoumávání podléhají. Vymezení správního orgánu v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jež je vázáno na oblast veřejné správy, proto musí být vykládáno z hlediska celé pravomoci ve správním soudnictví, tedy i u ochrany před nezákonným zásahem [§ 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s., § 82 a násl. s. ř. s.]. Pravomoc soudů ve správním soudnictví rozhodnout o nezákonném zásahu dle § 82 a násl. s. ř. s. je tak dána pouze tehdy, jedná-li se o zásah „správního orgánu“ ve smyslu legislativní zkratky uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz bod 10 rozsudku NSS ze dne 14. 5. 2020, č. j. 8 As 320/2019 – 37, a celá řada tam citované judikatury). 6. Judikatura přitom opakovaně dovodila, že ochranu prostřednictvím zásahové žaloby nelze poskytovat před úkony soudních exekutorů jako soukromých osob vykonávajících z pověření soudu a na základě zákona veřejnou moc. Exekutor totiž není správním orgánem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nelze tedy v jakékoli jeho činnosti, ať zákonné nebo nezákonné, spatřovat zásah správního orgánu, který by bylo možné přezkoumávat ve správním soudnictví. Exekutor je soukromá osoba vykonávající z pověření soudu veřejnou moc v oboru justice (viz již rozsudek NSS ze dne 16. 11. 2011, č. j. 5 Aps 6/2011 – 85, č. 2482/2012 Sb. NSS, rozsudek NSS č. j. 8 As 320/2019 – 37, bod 11, či usnesení NSS ze dne 20. 3. 2019, č. j. Komp 2/2018 – 49). 7. Z obsahu žalobkynina podání plyne, že žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. napadá usnesení soudního exekutora vydané v exekučním řízení, které pokládá za nezákonný zásah, a domáhá se mj. jeho zrušení. Odpovídá tomu i obsah tohoto usnesení, z nějž je zřejmé, že je žalovaný vydal jako soudní exekutor v exekučním řízení vedeném proti žalobkyni jako povinné podle exekučního řádu. Jak ovšem plyne ze shora citované judikatury, v těchto případech exekutor nevystupuje jako správní orgán ve smyslu legislativní zkratky uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Správní soudy proto nemají pravomoc žalobu projednat. Soudu tak nezbylo, než ji podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout pro nedostatek podmínek řízení, který je neodstranitelný. 8. Soud dodává, že neshledal důvody pro postup podle § 46 odst. 2 s. ř. s. Žalobkyně podání jasně formulovala jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s., čemuž odpovídá i petit zjevně vycházející z § 87 odst. 2 s. ř. s. Taková žaloba není projednatelná ani v občanském soudním řízení. Žalobu nelze vyložit dle jejího obsahu ani jako opravný prostředek (např. odvolání) proti napadenému usnesení žalovaného (exekutora), neboť vůle žalobkyně brojit proti němu právě žalobou na ochranu před nezákonným zásahem ve správním soudnictví je jednoznačná. I kdyby tomu ale tak bylo, platí, že postupovat dle § 46 odst. 2 s. ř. s. lze jen v případě, že je ke správnímu soudu nesprávně podán návrh na zahájení řízení, nikoliv však tehdy, je-li ke správnímu soudu podán opravný prostředek dle o. s. ř. (viz Kühn, Z. Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, komentář k § 46, bod 44, a tam citované usnesení NSS ze dne 22. 8. 2006, č. j. Na 42/2006 – 21). 9. Vzhledem k tomu, že soud žalobu odmítl, nerozhodoval již samostatně o návrhu na předběžné opatření (viz obdobně např. usnesení NSS ze dne 13. 6. 2022, č. j. 5 As 154/2022 – 14, bod 14). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 22. července 2025 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.