Krajský soud v Praze 46 Ad 11/2025 – Jednání

Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 14. 11. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížila žalobkyni od 18. 12. 2024 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) poklesla pracovní schopnost žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 60 %.

Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři IPZS. Namítá, že dle lékařských zpráv, na jejichž podkladě byly posudky vypracovány, vyplývá, že její zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, nezvratný a spíše se zhoršuje. Žalobkyně uvedla výčet svých zdravotních potíží. Zdůraznila, že není schopna se zapojit do běžných činností. Trpí revmatickou artritidou, Sjögrenovým syndromem a na obou rukách má prasklé rotátorové manžety. Již třikrát podstoupila operaci z důvodu deformace prstů na rukou. Trpí denními křečemi končetin, které ji paralyzují, v noci pro bolest nespí a ráno se budí ztuhlá. Nevidí na jedno oko, má problémy s plícemi a trpí astmatem. Hodnocení posudkových lékařů považuje za neobjektivní a v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů. Žalobkyně namítá, že nebyla přizvána na jednání posudkových lékařů, kteří si tak nemohli učinit odpovídající představu o jejím zdravotním stavu. Žalobkyně má za to, že posudkoví lékaři nehodnotili její celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity ve vztahu k položce 2c oddílu A kapitoly XIII přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Rovněž nepřihlédli k tomu, že žalobkyně kromě středně těžké revmatoidní artritidy trpí dalšími onemocněními, které ji v běžném životě a denních aktivitách omezují. K tomu odkázala na lékařské zprávy z magnetické rezonance, ortopedie, revmatologie a na plicní nález. Žalovaný měl dle žalobkyně zohlednit, že její nepříznivý zdravotní stav je zapříčiněn několik závažnými onemocněními, a míru poklesu pracovní neschopnosti zvýšit o 10 procentních bodů. K tomu posudkoví lékaři nepřihlédli. Uvedla, že aktuálně není schopna vykonávat ani lehkou administrativní práci.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula závěry lékaře IPZS a odborného revmatologického nálezu ze dne 17. 5. 2024. Z nich vyplývá, že žalobkyně trpí středně těžkým funkčním postižením bez přítomnosti svalové atrofie, nemá významně omezenou funkci horních i dolních končetin, není dána rentgenová progrese, aktivita onemocnění se dlouhodobě pohybuje v rozmezí DAS 28 2,52 až 3,8 (po infekci), nejsou přítomny závažné systémové, kloubní či léčebné komplikace. Vzhledem k dostatečné nerozporné zdravotní dokumentaci bylo možné posoudit zdravotní stav žalobkyně v její nepřítomnosti. K tomu žalovaná poukázala též na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, čj. 3 Ads 91/2012-19, a ze dne 20. 5. 2015, čj. 3 Ads 214/2014-25. Žalovaná neshledala vady řízení ani pochybení při vyhotovení posudku. Zdravotní stav žalobkyně a jeho funkční důsledky byly zjištěny v dostatečném rozsahu pro použití posudkových kritérií stanovených právními předpisy. S ohledem na nesouhlas žalobkyně s posouzením zdravotního stavu navrhla vyhotovení posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

Žalobkyně v replice vyjádřila nesouhlas s posudkem posudkové komise ze dne 1. 9. 2025. Zopakovala, že se její zdravotní stav zhoršil. Následkem revmatické artritidy ji postihla ruptura rotátorových manžet na obou rukou a bude nucena podstoupit závažné operace. Kvůli bolestivým rukám a zhoršené motorice je odkázána na pomoc rodiny. Manžel jí pomáhá při hygieně, při vaření není schopna otevřít sáček s potravinami, činí jí problémy drobná manuální práce. Má zdeformované prsty na rukou a otoky kloubů, v prstech nemá cit. Biologickou léčbu snáší s obtížemi. Každý den užívá kortikosteroidy a jiné silné léky, které ovlivňují její orgány, reakce a zařazení v běžném životě. Pracuje na půl úvazku s pomocí manžela, neboť s ohledem na bolestivost a deformaci horních končetin není schopna práci vykonávat sama. Je unavená, v noci nespí pro neuropatii nohou, trpí prasklým křížovým vazem v pravém koleni a pro bolesti a problémy se zařazením do běžného života má též psychické problémy. Již řadu let nemůže najít odpovídající zaměstnání. Celý život pracovala a řádně platila daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Považuje za neetické a nespravedlivé, že se na ní stát snaží ušetřit, když potřebuje pomoci. Lékařka v posudkové komisi se k ní chovala bezcitně jako k méněcenné a hloupé.

Ze správního spisu plyne, že žalobkyni byl od 7. 10. 2020 zvýšen invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na základě posudku posudkové lékařky žalované vypracovaného dne 11. 5. 2021 v řízení o námitkách. Posudková lékařka určila rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně systémové onemocnění pojiva podle položky 1c oddílu D kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu stanovila na horní hranici rozpětí pro tuto položku, kterou navýšila s ohledem na profesi žalobkyni dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 procentních bodů na 70 %.

Posudková lékařka IPZS v posudku ze dne 15. 10. 2024 dospěla k závěru, že žalobkyně je invalidní v druhém stupni, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 60 %. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila postižení podle položky 2c oddílu A kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila na horní hranici rozpětí. Konstatovala, že u žalobkyně nejsou přítomny svalové atrofie, není významně omezena funkce horních i dolních končetin, nedochází k rentgenové progresi onemocnění, aktivita onemocnění je dlouhodobě v rozmezí DAS 28 2,52 – 3,8 (po infektu), nejsou přítomny systémové komplikace, kloubní komplikace (jako nekróza, ankylóza nebo kloubní nestabilita) ani komplikace léčby (jako např. žaludeční vředy či orgánová toxicita). S ohledem na polymorbiditu zvolila posudková lékařka horní hranici procentního rozpětí. Horní hranice nebyla dále navýšena, neboť dle posudkové lékařky může žalobkyně při administrativní práci využít zbylý pracovní potenciál. Za den poklesu invalidity posudková lékařka určila datum kontroly, tj. 15. 10. 2024. Žalovaná s odkazem na tento posudek prvostupňovým rozhodnutím ode dne 18. 12. 2024 žalobkyni snížila invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.

Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí námitky, v nichž uvedla, že se její zdravotní stav nezlepšil, ale naopak zhoršil. Trpí revmatickou artritidou, Sjögrenovým syndromem a má na obou rukou prasklé rotátorové manžety, což jí znemožňuje se zapojit do běžných činností. Již třikrát podstoupila operaci z důvodu deformace prstů na rukou. Trpí bolestivými křečemi v končetinách, v noci nespí a ráno se budí ztuhlá. Podstupuje biologickou léčbu, která jí ulevuje od zánětu kloubů, ale vyčerpává ji. Má opakující se oční záněty a problémy s plícemi, trpí opakujícími se infekcemi, kvůli nimž bere antibiotika a straní se kolektivu. Dále uvedla, že je na invalidním důchodu závislá. Pracuje sice z domu, avšak v době, kdy je nemocná, nepobírá žádné peníze. S prací na počítači a chodem domácnosti jí pomáhá manžel. K námitkám předložila aktuální lékařské zprávy z ortopedické a chirurgické ambulance Nemocnice X, Očního centra X s.r.o., kožní ambulance a revmatologický nález ze dne 22. 11. 2024.

V námitkovém řízení byl zdravotní stav žalobkyně posouzen v její nepřítomnosti posudkovým lékařem IPZS, který v posudku ze dne 18. 2. 2025 dospěl ke shodnému závěru jako posudková lékařka v posudku ze dne 15. 10. 2024. Uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je revmatoidní artritida II. – III. st. b), séropozitivní, antiCCP negativní, se sekundárním Sjögrenovým syndromem, na biologické léčbě od února 2021 do prosince 2023 s dobrou odezvou, od února 2024 podáván etanercept (Benepali) s dobrým efektem. Popsal revmatologický nález ze dne 17. 5. 2024. Konstatoval, že veškeré odborné nálezy dokumentují stabilizovaný zdravotní stav odpovídající druhému stupni invalidity. Vyplývá z nich, že jde o středně těžké funkční postižení, nejsou přítomny svalové atrofie ani významně omezena funkce horních i dolních končetin, dle rentgenových nálezů nedochází k progresi, aktivita onemocnění se dlouhodobě pohybuje v rozmezí DAS 28 2,52 až 3,8 (po infekci), nejsou přítomny závažné systémové či kloubní komplikace ani komplikace léčby. Konstatoval, že další zdravotní postižení uvedená v diagnostickém souhrnu nedosahují takové závažnosti, aby mohla být uznána za rozhodující zdravotní postižení, byla však zhodnocena při celkovém posouzení. Ztotožnil se s předchozím posouzením i pokud jde o stanovení data změny stupně invalidity s tím, že ke dni posouzení byl odbornými nálezy doložen stupeň postižení v dlouhodobě stabilizovaném stavu. Upozornil, že v případě závažného zhoršení zdravotního stavu může žalobkyně požádat o změnu výše invalidního důchodu.

Žalovaná na podkladě naposledy uvedeného posudku napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila prvostupňové rozhodnutí.

Při ústním jednání konaném u Krajského soudu v Praze dne 27. 11. 2025 žalobkyně setrvala na své žalobní argumentaci. Zopakovala, že považuje za nesprávné, že jí odňali invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Její zdravotní stav jí neumožňuje chodit do práce. Ve zprávě od lékaře je uvedeno, že má být v teple a chodit pouze na procházky. Lékařka posudkové komise nebyla při jednání seznámena s jejím zdravotním stavem, například trvala na tom, že žalobkyně nemá biologickou léčbu, ačkoli ta neprobíhala pouze dva měsíce v době, kdy žalobkyně dostala sepsi po operaci kolene. Nyní žalobkyni čekají další dvě operace, má prasklé oba rotátory, šlachu a sval, nemůže zvedat ruce, jde o důsledek revmatoidní artritidy. Dle sdělení lékaře bude po dvou operacích cca tři roky úplně vyřazena z kolektivu, na operaci má jít příští pátek. Nyní pracuje na chráněném místě, kde si ji jistě po tuto dobu nenechají. Domácí práce nemůže sama vykonávat, se vším jí pomáhá rodina nebo si musí zaplatit pomoc. Není schopná se o sebe postarat, například hlavu jí myjí kamarádky či manžel, nakupují jí. Trpí bolestmi, v noci nemůže spát pro neuropatii v nohách, spí čtyři hodiny denně, rukama nemůže nic dělat, neboť je nezvedne s ohledem na prasklé rotátory. Má oteklé klouby a kroutí se jí prsty, ačkoli je po několika operacích. Lékařka na biologické léčbě jí řekla, že dobré výsledky testů neznamenají, že je zdravá. Je nemocná a lze očekávat, že se její zdravotní stav dále zhorší. Odnětí invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na němž je závislá, po několika letech žalobkyně považuje za „sprosté“. Téměř každý měsíc bere antibiotika a trpí virózami, nemůže proto chodit mezi lidi, neboť má špatnou imunitu. Po aplikaci biologické léčby jí není dobře, bolí ji hlava, je jí na zvracení, proleží celý den. Na jedno oko nevidí, na druhém má 3,5 dioptrie, což je problém. Domnívá se, že není ve stavu, aby mohla jít do práce, jak uvedla lékařka posudkové komise. I pokud by chtěla nastoupit do práce, nikam ji nepřijmou, neboť chtějí zdravé lidi. Když chtěla nastoupit zpět do školy, byla nemocná každý měsíc, neboť jsou tam infekce a žalobkyně má astma a bronchiektasii. Ruce i nohy má nefunkční. Ráda by šla do práce, ale bolesti jí to neumožňují. Nesouhlasí s posudkem posudkové komise, neboť s ohledem na stav rukou (prasklé rotátory, otoky a deformace rukou) nemůže rukama pracovat a vykonávat práci v kanceláři. Není jí zřejmé, jak mohla posudková komise dospět k závěru, že může vykonávat práci. Časté onemocnění očí a opakující se záněty očí souvisí se Sjögrenovým syndromem, neboť nemá slzy. Má též vysokou kazivost zubů, neboť nemá sliny, byť to není tak významné jako postižení rukou a očí. Trvá na tom, že není schopná soustavné výdělečné činnosti. Nyní bude dále limitována operacemi, poté půjde do starobního důchodu. Zdůrazňuje, že ruce i nohy má nemohoucí, trpí bolestmi, je „úplně vyřízená“, zejména psychicky. Lékařka, která žalobkyni posuzovala, nebyla seznámena se spisem, v němž je v lékařských zprávách uvedeno, že žalobkyně má biologickou léčbu. Posouzení posudkové komise považuje žalobkyně za nesprávné. Má za to, že každému musí být zřejmé, že není zdravý člověk, již s ohledem na množství diagnóz a užívaných léků. Nesouhlasí s tím, že přestože celý život pracovala, nemá nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, ačkoli „kdejaký cikán ho má“. Je přesvědčena, že má nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, který několik let pobírala, neboť je nemocná, a to i s ohledem na psychický stav, aby nežila v nejistotě.

Žalovaná se z jednání omluvila, o odročení nežádala. Soud proto věc projednal v její nepřítomnosti (§ 49 odst. 3 s. ř. s.).

Soud provedl důkaz posudkem posudkové komise v Praze ze dne 1. 9. 2025. Posudková komise dospěla k závěru, že žalobkyně byla ke dni vydání napadeného rozhodnutí, resp. od 15. 10. 2024 invalidní ve druhém stupni podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %.

Posudková komise vycházela z dokumentace IPZS, soudního spisu včetně v něm založených lékařských zpráv předložených žalobkyní (nálezů z magnetické rezonance z 29. 9. 2024 a 5. 2. 2025, nálezů z ortopedie z 23. 1. 2025 a 24. 2. 2025 a revmatologické zprávy z 28. 2. 2025 a plicního vyšetření z 10. 3. 2025), zdravotní dokumentace ošetřující praktické lékařky, zprávy z chirurgické ambulance ze dne 29. 4. 2025 předložené žalobkyní při jednání posudkové komise a z vlastního vyšetření žalobkyně odborným lékařem z oboru chirurgie, traumatologie MUDr. P. K.

Posudková komise shrnula anamnézu žalobkyně. Popsala, že v roce 1987 byla žalobkyni pro autoimunitní onemocnění odňata štítná žláza, stav na substituční léčbě hormony štítné žlázy byl stabilizován. Pro zvýšenou činnost příštítných tělísek při nedostatku vitaminu D užívala vitamín D, pro úzkostně depresivní příznaky užívala antidepresiva. Byla léčena pro poruchu metabolismu krevních tuků, měla zvýšené hodnoty kyseliny močové v krvi. Po trombóze centrální sítnicové žíly levého oka v prosinci 2020 byly trvale poškozeny zrakové funkce levého oka, u něhož odpovídala zraková ostrost těžké slabozrakosti. Dalekozrakost a stařecká vetchozrakost na pravém oku byly korigovány brýlemi, dále byl prokázán počínající šedý zákal obou očí. Žalobkyně udávala bolesti páteře, zejména bederní a krční. Na rentgenovém snímku bederní páteře byly zjištěny mírné degenerativní změny. Dále byla žalobkyně léčena pro mírný úbytek kostní hmoty, stav byl ustálený. Dlouhodobě měla žalobkyně zvýšený počet bílých krvinek, patrně jako projev revmatoidní artritidy. Dále byl u žalobkyně zjištěn chronický zánět průdušek, spirometrické vyšetření v březnu 2025 prokazovalo normální hodnoty plicních funkcí. V září 2023 si žalobkyně podvrtla pravé koleno, v prosinci podstoupila artroskopické ošetření pravého kolenního kloubu, současně bylo zjištěno poškození předního zkříženého kolenního vazu. Pro septický zánět pravého hlezna byla v prosinci 2023 léčena antibiotiky. V dubnu 2024 byl proveden obstřik, objektivně bylo pravé koleno volně pohyblivé a stabilní. Při ortopedické kontrole v červnu 2024 byl rozsah pohybu v pravém kolenu normální, na rentgenovém vyšetření byly popsány degenerativní změny. Na rentgenovém snímku nohou byl popsán vbočený palec na pravé noze a degenerativní změny základního kloubu pravého palce, na rentgenovém snímku rukou počínající změny některých drobných ručních kloubů. Od března 2019 žalobkyně užívala glukokortikoidy pro pravděpodobnou přítomnost revmatické polymyalgie, na elektromyografickém vyšetření z října 2023 nebyl popsán myogenní nález, byl prokázán pouze lehký syndrom kubitálního kanálu vpravo. Žalobkyně byla v péči ortopeda pro bolesti a omezenou pohyblivost ramenních kloubů při zjištěném postižení svalů rotátorové manžety prokázaném magnetickou rezonancí (v září 2024 pravého a v únoru 2025 levého ramene). Od roku 2014 byla žalobkyně léčena pro revmatoidní seropozitivní artritidu se sekundárním Sjögrenovým syndromem s postižením více kloubů, zejména drobných ručních. Léčba imunosupresivem (methotrexát) byla vysazena v roce 2017 pro opakující se infekce. V roce 2015 byla provedena plastika šlach druhého a třetího prstu levé a pravé ruky. V červnu 2023 bylo provedeno odstranění kloubní výstelky na levém zápěstí a na druhém a třetím prstu levé ruky na kloubech mezi záprstní kostí a prvním článkem prstu. Pro aktivitu onemocnění byla od září 2020 znovu nasazena léčba methotrexátem a pro trvající aktivitu od února 2021 přidána biologická léčba adalimumabem (Imraldi) s dobrou odezvou do prosince 2023, kdy byla tato léčba pro septický zánět pravého hlezenního kloubu ukončena. Od února 2024 byl nasazen methotrexát a etanercept (Benepali) s dobrým efektem.

Posudková komise popsala výsledek vyšetření při jednání posudkové komise a podrobně zrekapitulovala posudkově významné odborné lékařské nálezy, zejména revmatologické zprávy ARTMEDI UPD s.r.o. z dnů 28. 2. 2025, 22. 11. 2024 a 17. 5. 2024, ortopedické nálezy z období od 7. 5. 2024 do 24. 2. 2025, chirurgický nález ze dne 29. 4. 2025, výsledky magnetické rezonance levého a pravého ramene ze dnů 29. 9. 2024 a 5. 2. 2025, výsledky elektromyografie ze dne 16. 10. 2023, endokrinologický nález ze dne 21. 2. 2024, plicní nález ze dne 10. 3. 2025, dermatologický nález ze dne 28. 11. 2024, echokardiologický nález ze dne 14. 1. 2021 a oční nálezy z 9. 10. 2024, 5. 11. 2024 a 5. 12. 2024. Z vyšetření při jednání posudkové komise vyplývá, že žalobkyně přišla bez opory s ortézou typu Gilchrist na pravé horní končetině a elastickou nákolenkou na pravém koleni. Lékař konstatoval výrazné omezení hybnosti obou ramenních kloubů pro bolest při poškození rotátorové manžety. Žalobkyně aktivně neprovedla pohyb k horizontále, oboustranně zvedla paže do 45 stupňů, pasivně byl vlevo možný pohyb k horizontále, dále se pohybu bránila pro bolest. Hybnost loketních a zápěstních kloubů i kloubů ruky byla oboustranně bez omezení. Na II. až V. prstu rukou byla patrná mírná ulnární deviace a zduření kloubů mezi záprstní kostí a články II. a III. prstu obou rukou. Hybnost a čití prstů obou rukou bylo v normě, do pěsti ruce dovřela, špetka byla neobratná, stisk byl symetrický se slabší silou. Hybnost kolen byla aktivně bez omezení, klouby byly stabilní, naznačena byla přední zásuvka pravého kolene, nález svědčil pro poškození předního zkříženého vazu. Na pravé noze byl vbočený palec, ostatní klouby dolních končetin byly bez patologického nálezu.

V diagnostickém souhrnu posudková komise uvedla seropozitivní revmatoidní artritidu se sekundárním Sjögrenovým syndromem a leukocytózu, stav po plastice šlach na II. a III. prstu levé ruky v březnu 2015 a prosinci 2015 pravé ruky a po artroskopické revizi a synovektomii levého zápěstí a MCP kloubu II. a III. v červnu 2023, poškození rotátorové manžety oboustranně, stav po distorsi pravého kolene v září 2023 a artroskopickém ošetření pravého kolene v prosinci 2023, lézi předního zkříženého kolenního vazu, gonartrózu, stav po septické artritidě pravého hlezna v prosinci 2023, osteopenii skeletu, revmatickou polymyalgii, chronický bolestivý syndrom páteře s mírnějšími degenerativními změnami bederní páteře, lehký syndrom kubitálního tunelu, stav po odstranění štítné žlázy, arteficiální hypothyreózu kompenzovanou substituční terapií, sekundární hyperparathyreózu při nedostatku vitamínu D na terapii, smíšenou dyslipidémii na terapii, hyperurikémie na dietě, bolesti hlavy, chronický zánět průdušek, stav po trombóze centrální sítnicové žíly levého oka v prosinci 2020 (nelze vyloučit stav po cévní mozkové příhodě), dalekozrakost a stařeckou vetchozrakost a počínající šedý zákal obou očí, úzkostně depresivní syndrom na terapii, stav po ileózním stavu v červenci 2014, stav po přeléčení opakované uroinfekce a opakujících se respiračních infekcí, covidu-19 v březnu 2022, akutním zánětu slinivky břišní v roce 2000. Posudková komise uvedla v anamnéze též mikroadenom hypofýzy, zánět středního ucha vlevo, stav po odejmutí dělohy, operaci močového měchýře a operaci nezhoubné léze levého prsu. Dále popsala pracovní anamnézu žalobkyně. Žalobkyně byla vyučená jako prodavačka, v roce 1994 dokončila ekonomickou školu s maturitou a v roce 1995 postgraduální studium sociálně právní a maturitou. V letech 1999 až 2013 pracovala jako soudní vykonavatelka, poté jako vychovatelka, sociální pracovnice, od roku 2023 dosud pracuje jako asistentka z domova na počítači, pracovní smlouvu má na plný úvazek, práci vykonává podle zdravotního stavu, pomáhá jí také manžel.

Posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se jednalo o ustálený dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Shodně jako posudkoví lékaři IPZS určila jeho rozhodující příčinou revmatoidní artritidu, tedy autoimunitní zánětlivé onemocnění postihující zejména klouby, se sekundárním Sjögrenovým syndromem, tj. chronické autoimunitní onemocnění postihující především slinné a slzné žlázy. Shodně jako posudkoví lékaři IPZS dospěla k závěru, že se jedná o středně těžkou formu onemocnění dle kapitoly XIII oddílu A položce 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Poukázala na to, že žalobkyně byla od února 2021 do prosince 2023 léčena imunosupresivy v kombinaci s biologickou léčbou s efektem, léčba byla vysazena pro infekční zánět pravého hlezenního kloubu, od února 2024 však byla opět nasazena léčba imunosupresivy a biologická léčba jiným přípravkem, přičemž na této léčbě byla laboratorní aktivita onemocnění mírná. Dle DAS 28 (kvantitativního měřítka aktivity onemocnění používaného k monitorování léčby revmatoidní artritidy) šlo o nízkou aktivitu onemocnění. Posudková komise poukázala na to, že úchopová funkce rukou byla zachována, do pěsti ruce dovřela, pohyb drobných ručních kloubů nebyl omezený, jemná motorika však byla méně obratná, špetka vázla, stisk byl proveden s menší silou. Revmatologem byly popsány občasné zánětlivé projevy na druhém a třetím prstu levé ruky na kloubech mezi záprstní kostí a prvním článkem prstu, mírná ulnární deviace prstů rukou, ostatní klouby byly bez zánětu. Suchost v ústech pro nedostatek slin jako příznak Sjögrenovu syndromu ani jiné obtíže vztahující se k tomuto syndromu žalobkyně neudávala. Dle posudkové komise i žalobkyní k žalobě doložený revmatologický nález z 28. 2. 2025 prokazuje dobrý efekt biologické léčby a mírnou aktivitu onemocnění. Posudková komise zohlednila, že od července 2024 je žalobkyně v péči ortopeda pro bolesti a omezenou hybnost pravého ramenního kloubu, od konce roku 2024 udávala i bolest levého ramene. Magnetickou rezonancí bylo zjištěno poškození rotátorové manžety a zánět tíhových váčků ramenních kloubů (v září 2024 levého, v únoru 2025 pravého). To vedlo ke značnému omezení pohyblivosti ramenních kloubů a bolestem při pohybu. Dle posudkové komise se s velkou pravděpodobností jedná o projev revmatoidní artritidy. Míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise stanovila ve výši 50 %, tedy ve středu rozmezí pro příslušnou položku. Vyložila, že pro samotnou revmatoidní artritidu by zvolila dolní hranici procentního rozmezí s ohledem na hraniční hodnocení dle uvedené položky, neboť dle DAS 28 šlo po nasazení biologické léčby v únoru 2024 o nízkou aktivitu onemocnění odpovídající položce 2b. Položka 2c byla zvolena s ohledem na přítomnost mírné ulnární deviace druhého až pátého prstu, postižení kloubů mezi záprstní kostí a prvním článkem prstu druhého a třetího prstu obou rukou, neobratnou jemnou motoriku a zejména závažné oboustranné postižení ramenních kloubů doložené magnetickou rezonancí s výrazným omezením jejich pohybu, které pravděpodobně souviselo s revmatoidní artritidou a omezovalo žalobkyni při provádění některých denních aktivit. S přihlédnutím k souběhu dalších postižení pak zvolila posudková komise střed procentního rozmezí. Posudková komise odůvodnila, že nebyla splněna kritéria těžké formy onemocnění dle položky 2d (DAS 28 více než 5,1; výrazná rentgenová progrese; vysoká aktivita destrukce kloubů). Postižení ramenních kloubů bylo hodnoceno v rámci revmatoidní artritidy. Při samostatném hodnocení by pro ně posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti o 25 % dle kapitoly XV oddílu B položky 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Dále posudková komise popsala, jak by samostatně hodnotila pokles pracovní schopnosti pro další postižení žalobkyně (včetně postižení levého oka po trombóze centrální sítnicové žíly, poškození předního zkříženého kolenního vazu po podvrtnutí kolene a psychických obtíží – úzkostně depresivních příznaků léčených antidepresivy). Posudková komise uzavřela, že žalobkyně byla schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Byla schopna vykonávat samostatně administrativní práci v pomalejším tempu, při nastavení vhodných pracovních podmínek, s přestávkami v práci dle aktuálního zdravotního stavu. Uvedla, že žalobkyně dle svého sdělení vykonávala administrativní činnost z domova na plný úvazek, v případě potřeby s pomocí manžela.

Soud dále provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise ze dne 1. 9. 2025. Z něj vyplývá, že žalobkyně byla při jednání seznámena se složením komise a základním výčtem podkladů, které měla posudková komise k dispozici. Posudková komise si pořídila kopii nálezu z chirurgické ambulance ze dne 29. 4. 2025. Při jednání byla s žalobkyní projednána její pracovní anamnéza, subjektivní potíže (žalobkyně trpí klidovými bolestmi obou ramen, více vpravo, má brnění a bolesti rukou, bolesti drobných ručních a nožních kloubů, klouby na rukou otékají, špatně spí, každý den užívá lék proti bolesti, který obtíže zmírňuje) a terapie. Při jednání byla žalobkyně přešetřena odborným lékařem z oboru chirurgie, traumatologie MUDr. P. K.

Soud dále provedl důkaz lékařskou zprávou z ortopedie MUDr. B. R. ze dne 23. 1. 2025.

Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud žalobu posoudil v rozsahu uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).

Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně.

Podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu mimo jiné, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován a d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Soud předesílá, že nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám.

Podle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla stěžejním důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Nevzbuzuje-li obsah podaného posudku pochybnosti o své úplnosti a správnosti, není důvod pro doplnění dokazování ustanovením znalce z oboru zdravotnictví (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, čj. 5 Ads 22/2003-48, ze dne 25. 9. 2003, čj. 4 Ads 13/200354, č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013-20; všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, čj. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

Soud s ohledem na žalobní námitky směřující proti posouzení zdravotního stavu provedl důkaz posudkem posudkové komise ze dne 1. 9. 2025, který si dle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně a poklesu její pracovní schopnosti vyžádal.

Posudek dle soudu splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti, jak byly vymezeny judikaturou správních soudů.

Posudková komise na základě úplné zdravotnické dokumentace, včetně všech žalobkyní předložených lékařských zpráv a vlastního vyšetření žalobkyně, dospěla shodně s posudkovými lékaři IPZS k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je revmatoidní artritida, tedy autoimunitní zánětlivá nemoc postihující zejména klouby, se sekundárním Sjögrenovým syndromem (chronickým autoimunitním zánětlivým onemocněním postihujícím zejména slinné a slzné žlázy), kterou podřadila pod kapitolu XIII (postižení svalové a kosterní soustavy) oddíl A (artropatie) položku 2 (revmatoidní artritida) písm. c (středně těžká forma; HAQ > 1,0 a 3,2, trvalá rentgenová progrese) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pro tuto položku je vyhláškou stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 40 až 60 %.

Posudková komise s odkazem na zjištění plynoucí z odborných lékařských nálezů a vyšetření i z vlastního vyšetření zdůvodnila, proč revmatoidní artritidu hodnotila jako středně těžkou formu a proč míru poklesu pracovní schopnosti stanovila uprostřed rozmezí stanoveného pro danou položku, tj. 50 %. Přihlédla k dobré odpovědi žalobkyně na léčbu. Uvedla, že z revmatologického nálezu ze dne 10. 11. 2020 vyplynulo, že revmatoidní artritida byla několik měsíců klinicky a laboratorně aktivní, v prosinci 2020 došlo k trombóze centrální sítnicové žíly levého oka, pro kterou byla žalobkyně léčena na počátku roku 2021. Posudková komise poukázala na to, že posudek ze dne 12. 5. 2021 vypracovaný v námitkovém řízení, v němž bylo rozhodující zdravotní postižení žalobkyně hodnoceno dle kapitoly XIII oddílu D položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na horní hranici rozpětí (60 %) s navýšením dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 procentních bodů, nezhodnotil účinnosti léčby zahájené v únoru 2021, která měla dle revmatologického nálezu ze dne 20. 7. 2021 účinek a došlo ke snížení klinické i laboratorní aktivity onemocnění. Posudková komise vyložila, že stanovení trvalé platnosti posudku bylo s ohledem na nasazení biologické léčby v únoru 2021 hrubou chybou. Na zavedené imunosupresivní a biologické léčbě revmatoidní artritida vykazovala mírnou laboratorní aktivitu a dle ukazatele DAS 28 nízkou aktivitu. To koresponduje s průběhem hodnot DAS 28 dle rekapitulovaných revmatologických nálezů (pouze při jednom z posledních pěti měření byla hodnota vyšší než 3,2, konkrétně 3,67; nejednalo se tedy o trvale aktivní revmatoidní artritidu s DAS 6,92, jak uvedla žalobkyně v žalobě). Posudková komise vzala v úvahu též žalobkyní uvedené celkem tři operace rukou, které podstoupila v březnu a prosinci 2015 a v červnu 2023. Zohlednila, že na rentgenovém snímku byly zobrazeny počínající degenerativní změny některých drobných kloubů rukou, žalobkyně měla zachovanou úchopovou funkci rukou, dovřela ruce do pěsti, pohyb drobných ručních kloubů nebyl omezený, jemnou motoriku ale měla méně obratnou, špetka vázla a stisk byl oboustranně proveden s menší silou. Revmatologem byly popisovány občasné zánětlivé projevy na druhém a třetím prstu levé ruky na kloubech mezi záprstní kostí a prvním článkem prstu a mírná ulnární deviace prstů rukou, ostatní klouby bez zánětu. Posudková komise při posouzení revmatické artritidy vycházela i z revmatologického nálezu ze dne 28. 2. 2025, který žalobkyně připojila k žalobě a který rovněž dokládá dobrý účinek biologické léčby a mírnou aktivitu onemocnění. Posudková komise vysvětlila, že by pro samotnou revmatoidní artritidu zvolila dolní hranici procentního rozmezí s ohledem na hraniční hodnocení této položky, neboť po nasazení biologické léčby odpovídala aktivita onemocnění kritériím stanoveným v položce 2b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kam spadají pomalu progredující formy, lehká až střední porucha funkce, HAQ > 0,5 a