Z rozhodnutí: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 390,31 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.…
46 Ad 18/2014- 46 - text
8 46 Ad 18/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci
žalobce: M. R.
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 10. 2024, č. j. X,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 10. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 390,31 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou k poštovní přepravě dne 20. 11. 2024 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 10. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 9. 7. 2024, č. j. X (dále jen „původní rozhodnutí“). Původním rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobcova pracovní schopnost pouze o 30 %.
2. Ačkoli žalobce v žalobě navrhl zrušit pouze původní rozhodnutí, žaloba byla podána poté, kdy bylo již žalobci doručeno rozhodnutí o námitkách. Žalobce v žalobě nesouhlasil s posouzením zdravotního stavu v námitkovém řízení a z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce (byť implicitně) napadá obě výše uvedená rozhodnutí žalované (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu z 31. 8. 2011, č. j. 6 Ads 90/2011-72; všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu uvedená v tomto rozsudku jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Žaloba
3. Žalobce zdůraznil, že dle lékařských zpráv je zhoršení jeho zdravotního stavu předvídatelné. K diagnózám se přidružují další onemocnění, hlavně psychická. Má každodenní obavu z jakékoli činnosti, při které může dojít k samovolnému úniku stolice a plynů. Trpí bolestmi a je nucen být stále ve střehu a co nejblíže WC. Velkou potřebu někdy není možné ani udržet. V poslední době se opakují pracovní neschopnosti, které budou pravděpodobně ještě častější vzhledem k nefunkčnosti aktuální léčby. Absence v zaměstnání negativně ovlivňují možnost zabezpečit rodinu. Žalobce si povolání vybral tak, aby měl kdykoli možnost ze zdravotních důvodů opustit pracoviště. Stále častěji ale nastávají situace, kdy nemůže plnit pracovní povinnosti. Poněkolikáté v krátké době došlo ke zhoršení zdravotního stavu. Dle endoskopického indexu aktivity ulcerózní kolitidy je MAYO skóre 3 ze 4stupňové škály. Žalobci byla doporučena pracovní neschopnost a klidový režim. Biologická léčba Simponi přestala účinkovat, varianta Entyvio stav dočasně stabilizovala, ale následně též selhala, nyní selhává i Flixabi a Omvoh. Žalobce se obává, že mnoho variant léčby již není a v budoucnu může přijít o tlusté střevo. Žalobce se léčí i s depresemi a úzkostmi. Komplikace nesouvisí jen s onemocněním tlustého střeva, ale s celkovým onemocněním autoimunitního systému. Žalobci byla diagnostikována celiakie, musí dodržovat drahou a náročnou bezlepkovou dietu. Dále trpí astmatem a onemocněním štítné žlázy. Žalobce se proto domnívá, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu.
Vyjádření žalované
4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Posudek vypracovaný lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“), z něhož vychází napadené rozhodnutí, považuje za objektivní. S ohledem na námitky žalobce navrhla, aby soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociální věcí v Praze (dále jen „posudková komise“).
Podstatný obsah správního spisu
5. Dne 2. 4. 2024 žalobce podal žádost o invalidní důchod.
6. Dne 1. 7. 2024 posudková lékařka IPZS dospěla k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, nicméně žalobce není invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. Posudková lékařka IPZS jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila ulcerosní kolitidu, kterou hodnotila podle kapitoly XI, oddílu C, položky 4 písm. a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Uvedla, že se funkčně jedná o lehké postižení, neboť aktuálně je postižena pouze sliznice rekta a laboratorní výsledky dokládají pouze mírnou aktivitu onemocnění při zavedené biologické léčbě. S ohledem na současnou přítomnost celiakie, hypotyreózy a zhoršení psychického stavu při zhoršení ulcerosní kolitidy stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 30 %.
7. Dne 9. 7. 2024 žalovaná vydala původní rozhodnutí, jímž zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona o důchodovém pojištění, neboť podle výše uvedeného posudku žalobce nebyl invalidní.
8. Proti původnímu rozhodnutí podal žalobce námitky, v nichž poukázal na kombinaci onemocnění trávicí soustavy, která ho podstatně omezují v pracovní i sociální oblasti a ovlivňují i jeho psychický stav. K námitkám doložil zprávu z proktologie ze dne 24. 4. 2024.
9. Dne 2. 10. 2024 posudková lékařka IPZS námitkového řízení dospěla ve shodě s předchozím posouzením k závěru, že žalobce není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30 %. Posudková lékařka konstatovala, že nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti má ulcerózní kolitida, kterou hodnotila podle kapitoly XI oddílu C položky 4 písm. a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kam se řadí idiopatická proktokolitida, stavy uspokojivě stabilizované, občasná zhoršení s průjmy, laboratorně mírná aktivita. Pro tuto položku je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 10 až 20 %. S ohledem na tíži a léčbu onemocnění byla zvolena horní hranice rozpětí, která byla podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity navýšena o 10 procentních bodů s přihlédnutím k dalším postižením, která se podílí na snížení pracovního potenciálu. Posudková lékařka vysvětlila, že u zdravotních postižení, u kterých průběžně dochází ke zlepšování a zhoršování zdravotního stavu, se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti podle průměrného rozsahu postižení. Ošetřující lékaři mohou dočasné zhoršení zdravotního stavu řešit dočasnou pracovní neschopností. V lékařských nálezech nejsou skutečnosti odůvodňující hodnocení podle kapitoly XI oddílu C položky 4 písm. b, která je vyčleněna pro středně těžká postižení.
10. Žalovaná na základě posudku vypracovaného v námitkovém řízení setrvala na závěru, že žalobce není invalidní, neboť míra poklesu jeho pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosáhla 35 %.
Ústní jednání
11. Při ústním jednání, které se konalo u Krajského soudu v Praze dne 26. 6. 2025, žalobce setrval na svém procesním stanovisku. Žalovaná se z jednání omluvila.
12. Soud s ohledem na zpochybnění správnosti posouzení zdravotního stavu provedl jako důkaz posudek posudkové komise ze dne 5. 5. 2025, který si vyžádal.
13. Posudková komise dospěla k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidním v prvním stupni podle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Vznik invalidity prvního stupně posudková komise stanovila dnem 1. 2. 2024.
14. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila posudková komise ulcerózní kolitidu. Posudková komise na základě rekapitulovaných odborných lékařských zpráv popsala vývoj střevního onemocnění žalobce, včetně podstatných výsledků přístrojových a laboratorních vyšetření. První příznaky ulcerózní kolitidy byly zjištěny v roce 2013 a nemoc byla diagnostikována při hospitalizaci v roce 2016. Původně byla diagnostikována pankolitida, aktuálně hlavně proktokolitida, přítomna je též celiakie. Byla zahájena komplikovaná léčba, včetně biologické, která musela být průběžně obměňována (od 30. 7. 2018 do 1. 9. 2019 Simponi, od září 2019 do května 2024 Vedolimuzumab, od 9. 5. 2024 Flixabi 5 mg/kg). Lékařem bylo potvrzeno zhoršení zdravotního stavu na přelomu ledna a února vyšetřením z 6. 2. 2024, rektoskopickým vyšetřením byla potvrzena proklitida Mayo 1 až 2. Přes léčebná opatření se stav v průběhu roku 2024 zhoršoval. Pro těžký relaps potvrzený rektoskopickým vyšetřením dne 29. 10. 2024, při kterém byly zjištěny změny sliznice Mayo 3, byl nasazen Omvoh, po první infuzi a vysokých dávkách kortikoid