46 Ad 21/2024 – Krajský soud v Praze

46 Ad 21/2024- 33 - text 8 46 Ad 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobkyně: Z. H. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 72 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 28. 8. 2024, č. j. X (dále jen „původní rozhodnutí“). Původním rozhodnutím žalovaná podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod ze dne 31. 7. 2024, neboť její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Žaloba 2. Žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Posudkový lékař podrobně nezkoumal její zdravotní stav. Poukázala na to, že trpí vícero zdravotními komplikacemi. Podle žalobkyně posudkový lékař nesprávně hodnotil rozhodující zdravotní postižení podle kapitoly XV, oddílu B, položky 3a přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Žalobkyně se domnívá, že postižení ramene odpovídá spíše položce 3b nebo 3c oddílu B kapitoly XV přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Z lékařské zprávy MUDr. R. B. ze dne 27. 11. 2024 vyplývá, že hybnost ramene do všech směrů je omezená a nekoordinovaná a způsobuje bolest. Žalobkyně není schopna rameno zatěžovat těžšími břemeny. 3. Jako nejvýznamnější příčina poklesu pracovní schopnosti by mohla být hodnocena také středně těžká depresivní fáze uvedená v kapitole V položce 4c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Podle posudkového lékaře jsou psychické potíže doložené od srpna 2024 a nelze je hodnotit jako dlouhodobě nepřiznivý zdravotní stav, který trvá déle než 1 rok. Při kontrole dne 5. 12. 2024 lékař žalobkyně konstatoval, že léčba bude vyžadovat delší dobu a navýšil dávky léčiv. Psychické potíže žalobkyně trvají od dubna 2023, kdy se obrátila na obvodní lékařku. Ta ji doporučila do Centra duševního zdraví, kam se žalobkyně objednala v prosinci 2023. Vzhledem ke kapacitě ambulantní psychiatrie byla objednána až na srpen 2024. Léčba psychických potíží však probíhala u obvodní lékařky od dubna 2023, kdy jí byla předepsána antidepresiva. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve vyjádření navrhla, aby soud vyžádal posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Rozhodnutí ponechala na úvaze soudu s ohledem na výsledky tohoto posouzení. Podstatný obsah správního spisu 5. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně požádala dne 31. 7. 2024 o invalidní důchod. Dne 23. 8. 2024 posudková lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) dospěla k závěru, že se nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, a proto žalobkyně není invalidní. Žalobkyně je v pracovní neschopnosti od 17. 12. 2022 s podpůrčí dobou prodlouženou do 31. 8. 2024. Jde o stav po artroskopii levého ramene pro SLAP lézi dne 17. 5. 2023 a reoperaci dne 24. 6. 2024. Dle poslední zprávy ortopeda ze dne 7. 8. 2024 subjektivně pociťuje bolesti při terminálních rotacích, které po Nimesilu mizí. Objektivně je levé rameno bez otoku a defigurace, aktivní hybnost je možná. Žalobkyni byla doporučena rehabilitace pro povšechnou poruchu koordinace svalstva ramene a zkusit běžnou zátěž ramene. Posudková lékařka zmínila též depresivní symptomatologii po předchozí dlouhodobější nadměrné stresové zátěži s tím, že první kontakt s psychiatrií byl dne 8. 8. 2024. 6. Dne 28. 8. 2024 žalovaná vydala původní rozhodnutí, kterým s odkazem na závěry posudkové lékařky IPZS zamítla žádost o invalidní důchod. 7. Proti původnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky. V nich uvedla, že se její zdravotní stav zhoršuje po fyzické i psychické stránce. Po druhé operaci ji stále bolí levé rameno a po plné zátěži, která jí byla doporučena, ji začala bolet celá paže. V noci a ráno má bolesti, má bolesti při ohýbání lokte a časté brnění prstů. Rehabilitace začala dne 18. 9. 2024. Prášky na bolest moc nezabírají. Zhoršily se také potíže s páteří. K tomu předložila zprávu rehabilitačního lékaře ze dne 17. 9. 2024. Uvedla také, že má deprese, navštěvuje Centrum duševního zdraví Kutná Hora, užívá léky Sertralin Vipharm 50mg a Buspiron-Egis 5mg a navštěvuje psychoterapie. 8. Posudková lékařka IPZS dospěla v posudku ze dne 4. 11. 2024 k závěru, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění. Za jeho rozhodující příčinu určila zdravotní postižení uvedené v kapitole XV (funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddílu B (postižení končetin), položce 3 (ztuhnutí nebo omezení pohybu v ramenním kloubu, loketním kloubu/kloubech) písm. a (lehké omezení hybnosti jednoho nebo dvou kloubů) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 10 %, kterou vzhledem k profesi navýšila na 20 %. Žalobkyně tedy podle posudku nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl podle posudkové lékařky impingement syndrom levého ramene. Žalobkyně je po opakované operaci ramene, hybnost byla bez většího omezení, byla přítomna bolestivost. Závěr o invaliditě by předpokládal hodnocení podle položky 3c oddílu B kapitoly XV přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, jejíž kritéria žalobkyně nesplňuje. Ani v případě, že by posudková komise zvolila jako hlavní příčinu vertebrogenní algický syndrom, který se pravděpodobně na obtížích podílí, by se o invaliditu nejednalo. Psychické potíže jsou doložené a léčené od srpna 2024 a nelze je hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. 9. Dne 19. 11. 2024 žalovaná vydala napadené rozhodnutí datované dnem 18. 11. 2024. Odkázala na závěry posudkové lékařky IPZS z námitkového řízení a konstatovala, že s ohledem na její závěry nejsou splněny podmínky pro vznik invalidity podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť nenastal pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Ústní jednání 10. Žalobkyně se z jednání, které se konalo u Krajského soudu v Praze dne 29. 5. 2025, omluvila, o odročení nežádala. Žalovaná s ohledem na závěry posudku posudkové komise navrhla žalobě vyhovět. 11. Soud provedl jako důkaz posudek posudkové komise ze dne 14. 4. 2025. 12. Posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní v I. stupni podle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Invalidita vznikla ke dni 26. 9. 2024 a posudek je platný do 31. 12. 2026. 13. Posudková komise na základě rekapitulovaných odborných lékařských zpráv a vlastního vyšetření popsala, že žalobkyně byla od podzimu 2022 léčena pro bolesti a omezenou pohyblivost levého ramene, dlouhodobě rehabilitovala i pro obtíže s páteří a byly prováděny obstřiky levého ramene a páteře. Pro nelepšící se obtíže byla 17. 5. 2023 provedena artroskopie levého ramene, při níž bylo ošetřeno zjištěné poškození struktur ramenního kloubu. Pro přetrvávající bolesti a omezenou pohyblivost levé paže nad horizontálu i po následné rehabilitaci a nález poškození struktur levého ramene na kontrolní magnetické rezonanci žalobkyně podstoupila 24. 6. 2024 reartroskopii, při níž byla provedena tenotomie a rekonstrukce subakromiálního prostoru. Ani po tomto zákroku a následné rehabilitaci nedošlo ke zlepšení potíží, žalobkyně nadále udávala bolesti levého ramene a dle ortopedického nálezu z listopadu 2024 trvalo omezení pohybu levého ramene do všech směrů a pohyby byly nekoordinované. 14. Dále posudková komise popsala, že do popředí se postupně dostávaly obtíže žalobkyně s krční páteří. Při neurologických vyšetřeních provedených v březnu 2023 a v březnu 2024 žalobkyně kořenové dráždění neudávala a objektivní nález na horních a dolních končetinách mu neodpovídal. Při neurologickém vyšetření dne 26. 9. 2024 žalobkyně udávala potíže odpovídající dráždění šestého nervového krčního kořene vlevo, současně bylo objektivně prokázáno zánikové postižení tohoto kořene. Na magneti