47 Ad 30/2024 – Krajský soud v Praze

47 Ad 30/2024- 63 - text 6 47 Ad 30/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: M. D., narozená X bytem X zastoupena advokátem Mgr. Rostislavem Kovářem Domažlická 1256/1, 130 00 Praha 3 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 9. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 12. 11. 2024 do datové schránky soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 15. 5. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 13. 5. 2024 není žalobkyně invalidní, neboť její zdravotní stav neodpovídá dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění. 2. Žalobkyně v žalobě namítá, že je napadené rozhodnutí nesprávné a tedy nezákonné, neboť k vyhodnocení jejího zdravotního stavu došlo v její nepřítomnosti bez jejího osobního vyšetření. Žalobkyně dále namítala rozpory ve vyhodnocení jejího zdravotního stavu, neboť v posudku ze dne 13. 5. 2024 je uvedeno, že se nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, kdežto v posudku o invaliditě ze dne 30. 8. 2024, ze kterého vychází napadené rozhodnutí je uvedeno, že byl zjištěn zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý, který má vliv na pokles pracovní schopnosti. Z těchto závěrů lze podle žalobkyně dovozovat, že v rozmezí 2 a půl měsíce došlo ke zcela radikálnímu zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Žalobkyně přitom již v námitkách ze dne 12. 6. 2024 konstatovala extrémní zhoršení svého zdravotního stavu, zejména v prodělání opakovaných panických atak, zhoršení psychického stavu v návaznosti na prodělání kardiologického zákroku, který přitom nebyl v posudku o invaliditě ze dne 30. 8., 2024 nijak zohledněn. Se zhoršujícím se zdravotním stavem přitom dochází k pracovnímu a sociálnímu omezení. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 4. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (dále jen „MPSV“) v Praze, setrvali účastníci na svém procesním stanovisku. Zástupce žalobkyně zdůraznil, že posudková komise nedostatečně zohlednila subjektivní stav žalobkyně po operaci a považoval za nepřiléhavé, když posudková komise navýšila zjištěnou míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity toliko o 5 %. Žalobkyně pak popsala, že nejprve podstoupila výměnu čoček, která byla podmínkou pro operaci strabismu, v důsledku špatné péče, a pravděpodobně prodělané mrtvici v oku, která byla zjištěna pozdě, nakonec ztratila viz na jedno oko. Její stav se tedy po prodělané operaci výrazně zhoršil. Místo toho, aby lépe viděla, tak ztratila viz v jednom oku zcela, což má na zásadní psychické i fyzické dopady. V důsledku této události prodělala i panickou ataku, přičemž její psychické potíže pokračují i do současnosti. Žalobkyně uvedla, že prodělala i kardiologickou operaci. 5. Soud neprováděl žalobkyní v žalobě navrhovaný důkaz lékařskou zprávou z EUC Kliniky Kladno s.r.o. ze dne 3. 6. 2024, vypracovanou MUDr. M. H., neboť je součástí správního spisu. Ze správního spisu soud bez dalšího vychází – správní spis není předmětem dokazování. S dalšími přílohami žaloby [lékařskou zprávou Ústavu leteckého zdravotnictví Praha ze dne 9. 9. 2024 vypracovanou MUDr. R. S., ambulantní lékařskou zprávou z Nemocnice na Homolce ze dne 20. 9. 2024 vypracovanou MUDr. K. K., Ph. D., lékařskou zprávou z EUC Kliniky Kladno s.r.o. ze dne 1. 11. 2024 vypracovanou MUDr. M. H.) navrženými k důkazu, se soud seznámil prostřednictvím posudkové komise, která je k posouzení lékařských zpráv oproti soudu odborně způsobilejší, měla je též k dispozici a v posudku je zohlednila. 6. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 24. 1. 2024 žádost o invalidní důchod. 7. V posudku o invaliditě ze dne 13. 5. 2024, č. j. LPS/2024/352-KL_CSSZ, vypracovaném posudkovým lékařem IPZS dospěl posudkový lékař k závěru, u žalobkyně nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smysl § 26 zákona o důchodovém pojištění. 8. S odkazem na závěr posudku posudkového lékaře IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 15. 5. 2024, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. 9. V námitkovém řízení zpracovala dne 30. 8. 2024 posudková lékařka IPZS v nepřítomnosti žalobkyně posudek o invaliditě na základě shodných podkladů jako lékařka OSSZ doplněných o lékařské zprávy, které žalobkyně přiložila k námitkám (oční, centrum gastroenterologie a hepatologie, psychiatrie, ortopedie. Interní vyšetření, pneumologie). Posudková lékařka dospěla k závěru, že žalobkynin dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má vliv na její pracovní schopnost, přičemž za příčinu tohoto dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označila stav po operaci horizontálních svalů pro strabismus dne 11. 1. 2024, vlevo po operaci je porucha visu vlevo, tedy zdravotní postižení, jehož funkční dopad je srovnatelný s posudkovými kritérii uvedenými v kapitole VII, položce 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity dále neměnila. 10. Na základě tohoto posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 9. 9. 2024, č. j. X, které bylo žalobkyni doručeno dne 14. 9. 2024, námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti se nejedná ani o invaliditu prvního stupně 11. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Soud s ohledem na zpochybnění správného posouzení zdravotního stavu žalobkyně provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 24. 4. 2025. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena odbornou lékařkou z oboru interního lékařství. Posudková komise po rozboru všech posudkově významných lékařských zpráv včetně zohlednění i těch přiložených k žalobě uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stabilizovaného zdravotního stavu žalobkyně je praktický slepota levého oka, což odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VII, položce 4a) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20 % (procentní rozmezí není stanoveno). Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity tato hodnota zvýšena o 5 %, celkově tak byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na 25 %. Posudková komise uvedla, že zdravotní postižení žalobkyně neodpovídalo položce 4b, tedy ztrátě jednoho oka nebo ztrátě vizu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku, protože funkce pravého oka byla zachována. Oproti posudkové lékařky posuzující zdravotní stav žalobkyně v námitkovém řízení navýšila posudková komise zjištěnou míru poklesu pracovní schopnosti o 5 %, neboť souběh dalších zdravotních postižení vedl k větší míře poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, než bylo stanoveno podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to zejména s přihlédnutím k psychickému postižení v terénu zvýšeně citlivé osobnosti s rysy emoční lability. Posudková komise podrobně popsala projevy úzkostných potíží žalobkyně, s okrajově depresivními projevy, přičemž zhodnotila, že pokud by byla zjištěná neurotická porucha, která nenarušovala sociální kontakty a vazby považována za nejvýznamnější dlouhodobé postižení, jednalo by se o kapitolu V, položku 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti 10 %. Ohledně dopadů kardiochirurgického katetrizačního výkonu, kterým byl úplně korig