51 A 51/2025 – Krajský soud v Praze

51 A 51/2025- 50 - text 22 51 A 51/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci navrhovatele: P. M. bytem X zastoupený advokátem Ing. arch. Mgr. Markem Dolejšem sídlem Václavské náměstí 828/23, 110 00 Praha proti odpůrci: obec Chyňava sídlem Velká Strana 39, 267 07 Chyňava zastoupený advokátkou JUDr. Šárkou Plocarovou, Ph.D. sídlem Ovocný trh 579/6, 110 00 Praha o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 01/2024 – územního plánu obce Chyňava, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 27. 5. 2024, č. 4/2/2705/2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 18 404,10 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně JUDr. Šárky Plocarové, Ph.D., advokátky. Odůvodnění Vymezení věci 1. Navrhovatel vlastní pozemky parc. č. st. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG a XH, v katastrálním území X (dále „Pozemky“). 2. Dle v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále „nový územní plán“ či „napadené OOP“), se pozemky navrhovatele nacházejí v ploše „RI - rekreace individuální - chatové oblasti“. Některé z podmínek prostorového uspořádání této plochy jsou ve výrokové části nového územního plánu vymezeny následovně: „KOEFICIENT ZASTAVĚNOSTI: maximálně 0,15 při maximální zastavěné ploše 60 m² KOEFICIENT PLOCHY ZELENĚ: minimálně 0,80 MAXIMÁLNÍ VÝŠKA: 7 m od nejnižšího bodu terénu VELIKOST POZEMKU: Minimálně 2000 m². Při dělení nebo scelování pozemků je minimální plocha stavebního pozemku určena na 2500 m²“ (dále „Regulativy“). 3. Navrhovatel se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného OOP v části, v níž zavádí pro plochu „RI - rekreace individuální - chatové oblasti“ Regulativy. Namítá, že vydáním napadeného OOP, konkrétně pak stanovením Regulativů pro využití plochy „RI - rekreace individuální - chatové oblasti“ byl zkrácen na svém vlastnickém právu k Pozemkům. Shrnutí návrhu 4. Navrhovatel poukazuje na to, že Pozemky koupil se záměrem výstavby pěti rekreačních objektů (dále „Záměr“). Záměr byl přitom dle původního územního plánu obce Chyňava z roku 2019 přípustný (k tomu navrhovatel dokládá souhlasné závazné stanovisko orgánu územního plánování ze dne 12. 9. 2023). V průběhu společného územního a stavebního řízení vedeného k žádosti navrhovatele o vydání společného povolení Záměru nicméně došlo k vydání nového územního plánu, a stavební úřad si proto vyžádal nové závazné stanovisko orgánu územního plánování. Dle závěrů závazného stanoviska ze dne 6. 3. 2025 Záměr není přípustný, jelikož není v souladu s novým územním plánem. Důvodem byly nově stanovené Regulativy, které zásadním způsobem omezují využití Pozemků včetně uskutečnění Záměru na těchto Pozemcích. To má za následek mimo jiné i výrazné snížení jejich hodnoty. Žádost o společné povolení Záměru pak byla stavebním úřadem s odkazem na závazné stanovisko zamítnuta. 5. Navrhovatel konkrétně namítá, že napadená část nového územního plánu je v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR, ve znění závazném od 1. 3. 2024 (dále „PÚR ČR“). Dle PÚR ČR je při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách nutno sledovat zejména ochranu a využití rekreačního potenciálu krajiny. PÚR ČR přitom vymezuje rozvojové oblasti tak, že do nich spadá i územní obce Chyňava. Odpůrce v napadeném OOP stanovil pro plochy individuální rekreace – chatové oblasti velice přísné podmínky prostorového uspořádání. V důsledku došlo oproti předchozímu územnímu plánu (dle něhož byl požadavek na velikost pozemku 420 m²) k cca pětinásobnému navýšení plochy pro každou stavbu chaty v předmětné funkční ploše. Odpůrce tak de facto v rozporu s požadavkem PÚR ČR snižuje rekreační potenciál krajiny, pro kterou je typická zástavba rekreačními chatkami na menších pozemcích o velikosti cca 400 m². 6. Napadená část nového územního plánu dle navrhovatele odporuje i Zásadám územního rozvoje Středočeského kraje, ve znění po vydání 1., 2., 3., 6., 7., 10., 11. a 8. aktualizace (dále „ZÚR“). Podle výkresu, který vymezuje typ krajiny, je území obce Chyňava krajinou zvýšených přírodních a kulturních hodnot (H03), přičemž ZÚR v příslušné podkapitole F.7 stanovují mezi zásadami pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území též zásadu preferovat zachování stávající urbanistické struktury sídel. Stanovení Regulativů v napadeném OOP, zejména radikální navýšení plochy pozemku pro jednotlivé chaty, je v rozporu se zmíněným požadavkem stanoveným ZÚR v podkapitole F.7. V území, ve kterém se pozemky navrhovatele nacházejí, byla „historicky“ vždy prováděna zástavba chat s menšími pozemky (kolem 400 m²). V případě pozemků navrhovatele se jedná o přírodním korytem potoka Loděnice vymezenou oblast, která nerozšiřuje stávající rekreační oblast o další plochy; jde o přírodně přirozeně omezenou plochu ve stávající drobné urbanistické struktuře. Napadená část nového územního plánu svou regulací znemožňuje zachování stávající urbanistické struktury a vytváří strukturu novou, zcela nevhodnou a necitlivou pro dané území. Napadená část nového územního plánu jde též proti prioritám územního plánování stanoveným v ZÚR pro zajištění udržitelného rozvoje území. Stanovení Regulativů pro plochy RI v důsledku omezí rozvoj rekreace, zamezí možnosti efektivně využívat plochy zastavěného území a naruší urbanistickou celistvost území, ve které se nacházejí Pozemky. Regulativy totiž vylučují chatovou zástavbu dotčeného území (jež je vymezeno jako zastavěné území) s menšími pozemky, která je pro toto území typická. 7. Dále navrhovatel namítá, že stanovením Regulativů v napadeném OOP došlo k nepřiměřenému zásahu do jeho vlastnického práva, neboť zvolené řešení není úměrné sledovanému cíli. Dané podmínky prostorového uspořádání nejsou stanoveny jen v míře nezbytně nutné a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli. Navrhovateli pak taková regulace dotčeného území znemožňuje uskutečnění Záměru, jenž svou povahou zcela koresponduje se stávající urbanistickou strukturou. Zejména požadavek na minimální plochu pozemku rekreační chaty o výměře 2000 až 2500 m² je zcela neadekvátní a nepřiměřený. Jedná se o výměru, která není v územních plánech obvykle požadována ani pro rodinné domy, natož pro drobné rekreační chaty, které nadto odpovídají stávající urbanistické struktuře. Předchozí územní plán stanovil pro chatu požadavek výměry pozemku 420 m². Navrhovatel poukazuje na katastrální mapy v okolí Pozemků, ze kterých je patrná urbanistická struktura a velikosti pozemků odpovídají výměře do 500 m². Napadená část nového územního plánu tedy nesplňuje kritérium minimalizace zásahů. Takto nastavené podmínky prostorového uspořádání by byly přiměřené např. v místě, kde by hustější zástavba mohla narušit např. přírodní ráz krajiny, nicméně ve vztahu k Pozemkům je zcela nepřiměřená. Pozemky se nacházejí v oblasti vymezené přírodním korytem potoka Loděnice, rekreační oblast má tudíž přírodně vymezené hranice a nemůže dále expandovat. 8. Konečně navrhovatel namítá, že je napadené OOP nepřezkoumatelné, protože se odpůrce dostatečně nevypořádal s jeho námitkami, kdy části jeho námitek nebyly vypořádány vůbec, případně byly vypořádány nedostatečně, velice obecně, neurčitě nebo vágně. Podstatou námitek navrhovatele byla ve vztahu k Pozemkům nedůvodná a nepřiměřená změna v regulaci ploch „RI  rekreace individuální - chatové oblasti“ spočívající zejména v zásadním navýšení minimální výměry pozemků určených pro stavbu. Jedná se o plošné opatření, jež nepřihlíží ke specifikům Pozemků, v případě kterých nemůže dojít k žádnému „masivnímu zahušťování“, a to zejména vzhledem k jejich poloze a jejich přirozené hranici (urbanizovaná oblast Pozemků je ohraničena přirozeným korytem potoka Loděnice). Tato námitka nebyla nijak konkrétně vypořádána. Odpůrce relevantně nevysvětlil, proč tuto námitku odmítl. Na místo toho v odůvodnění obecně odkazoval na „genius loci“ nebo na „přírodní ráz krajiny“, aniž by tyto pojmy jakkoliv konkretizoval. Takové odůvodnění je nicneříkající a nepřezkoumatelné. Plošné stanovení stejných podmínek prostorového uspořádání pro veškeré plochy „RI - rekreace individuální - chatové oblasti“ pak zcela odporuje zásadě, že zásahy do vlastnického práva musí být odůvodněné a diferencované právě s přihlédnutím na konkrétní situaci. Vypořádání námitek navrhovatele dále obsahuje i další paušální tvrzení např. o přetížení infrastruktury, nemožnosti příjezdu vozidel atd., ale opět bez konkrétní vazby na Pozemky, které mají historicky zajištěnou možnost příjezdu i vyřešený způsob likvidace odpadních vod. K tomu navrhovatel dále podotýká, že odpůrce zde předjímal rozhodnutí stavebního úřadu, který nemusí stavbu povolit, pokud není např. zajištěn přístup k pozemku nebo není vyřešena likvidace