9 As 160/2016 — Nejvyšší správní soud

54 A 47/2025- 64 - text 3 54 A 47/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Miroslava Makajeva a soudců Davida Krysky a Věry Pazderové ve věci žalobkyň: a) A. Č. b) H.V. obě bytem X žalobkyně a) zastoupená obecnou zmocněnkyní H. V., bytem X proti žalovanému: JUDr. Zdeněk Zítka, soudní exekutor sídlem Palackého náměstí 28, Plzeň o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podáním označeným jako „žaloba na ochranu před nezákonným zásahem“ domáhají ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívající v provedení elektronické dražby nemovitostí dne 9. 12. 2024 v rozporu s § 54 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). 2. Žalobkyně v doplnění žaloby namítaly, že dne 9. 12. 2024 byla provedena elektronická dražba nemovitostí v rozporu se zákonem, přestože podaly návrhy na odklad exekuce a návrhy na zastavení exekuce a dražby, bylo prokázáno oprávnění vlastnictví nemovitostí žalobkyně b) na základě darovacích smluv a podaly několik žádostí o odklad exekuce, které dosud nebyly pravomocně rozhodnuty. Soudní exekutor měl zcela ignorovat podstatné procesní překážky a provedl dražbu v přímém rozporu s § 54 exekučního řádu. Žalobkyně odkázaly na důkazy v exekučním spisu vedeném pod sp. zn. 108 EX 04474/21 a rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4952/2017, nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1842/20 a Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 160/2016. Žalobkyně navrhly, aby soud určil, že provedením dražby dne 9. 12. 2024 ve věci vedené u soudního exekutora pod sp. zn. 108 EX 04474/21 došlo k nezákonnému zásahu exekutora, neboť byla provedena v rozporu s § 54 exekučního řádu, a tudíž je tato dražba neplatná, a aby byl soudní exekutor povinen žalobkyním zaplatit náklady řízení do 36 dnů od právní moci rozhodnutí. 3. Soud v rámci ověřování podmínek řízení nejdříve zkoumal přípustnost žaloby. 4. Podle § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též jen „s. ř. s.“), soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. 5. Dle § 82 odst. 1 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 6. Podle § 28 exekučního řádu věty poslední se úkony exekutora považují za úkony exekučního soudu. 7. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že postup exekutora nelze považovat za výkon veřejné správy, nýbrž za výkon soudní moci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2011, č. j. 5 Aps 6/2011-85, nebo usnesení kompetenčního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. Komp 2/2018-49). Výše citované ustanovení exekučního řádu zakládá veřejnoprávní povahu postavení soudního exekutora a jeho oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech soukromých subjektů. Exekutor však není správním orgánem, nelze tedy v jakékoli jeho činnosti, ať zákonné nebo nezákonné, spatřovat zásah správního orgánu, který by bylo lze přezkoumávat ve správním soudnictví podle § 82 a násl. s. ř. s. (viz právní věta již odkazovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Aps 6/2011-85). 8. Soud zjistil, že žalobkyně své podání označily jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem a též v tomto smyslu formulovaly i petit, kterým se domáhají určení, že provedením dražby došlo k nezákonnému zásahu exekutora. Shora popsaný zásah exekutora však nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. být nemůže. Z podání nicméně vyplývá, že žalobkyně fakticky napadají postup exekutora po provedené exekuční dražbě. Žalobkyně se zjevně snažily zvrátit výsledky provedené exekuční dražby, a proto lze podání považovat za opravný prostředek proti postupu soudního exekutora. K takovému přezkumu postupu soudního exekutora však slouží občanské soudní řízení, nikoli soudní řízení správní. Soud se proto ani nemohl zabývat jednotlivými tvrzeními obsaženými v žalobě, nýbrž musel žalobu bez dalšího odmítnout (výrok I). 9. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 věta první s. ř. s.; výrok II). Poučení: Proti napadanému postupu žalovaného lze podat žalobu k civilnímu soudu. Žalobu lze podat do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení v téže věci u místně příslušného okresního soudu. Dojde-li žaloba v této lhůtě k místně příslušnému soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení, platí, že řízení bylo zahájeno dnem, kdy došla odmítnutá žaloba krajskému soudu (§ 46 odst. 2 s. ř. s. a § 82 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Podání kasační stížnosti nestaví lhůtu pro podání žaloby v občanském soudním řízení. Praha 25. června 2025 Miroslav Makajev v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: D. A.