5 Azs 105/2018 — Nejvyšší správní soud

55 Az 15/2024- 46 - text 11 55 Az 15/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci žalobců: a) H. B., narozený X b) Z. B., narozená X c) E. B., narozený X všichni státní příslušníci Turecké republiky všichni t. č. Pobytové středisko Bělá Jezová, Jezová 1501, Bělá pod Bezdězem nezletilý žalobce c) zastoupen žalobkyní b) jako jeho zákonnou zástupkyní všichni zastoupeni advokátem Mgr. Ondřejem Fialou sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha – Nové Město proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Praha – Holešovice o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 10. 2024, č. j. OAM-1357/BE-BE02-VL15-2023 a č. j. OAM-1356-BE-BE02-VL15-2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2024, č. j. OAM-1357/BE-BE02-VL15-2023 a č. j. OAM-1356-BE-BE02-VL15-2023, se ruší a věci se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 166 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 168 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Samostatně podanými žalobami podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2024, č. j. OAM-1357/BE-BE02-VL15-2023, týkajícího se žalobce a), a č. j. OAM-1356-BE-BE02-VL15-2023, týkajícího se žalobců b) a c) – dále jen „napadená rozhodnutí“. Napadenými rozhodnutími žalovaný rozhodl tak, že žalobcům neudělil žádnou z forem mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14, §14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). 2. Žalobci tvoří rodinu – žalobci a) a b) jsou manželé a nezletilý žalobce c) je jejich společné dítě. Žalobci své žádosti o mezinárodní ochranu odůvodnili totožně. Mimo to jsou obě žaloby a napadená rozhodnutí založeny na podobné skutkové a právní argumentaci. Usnesením ze dne 21. 1. 2025, č. j. 55 Az 15/2024-34, proto soud řízení vedená původně samostatně pod sp. zn. 45 Az 20/2024 a 55 Az 15/2024 spojil ke společnému projednání. II. Obsah žalob a ostatních podání účastníků 3. Žalobci v žalobách (uplatněné žalobní body byly v obou žalobách obsahově shodné) namítli, že žalovaný bagatelizuje problémy kurdské menšiny v Turecku. Žalovaný nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Rodina žalobce a), sám žalobce a) i žalobkyně b) sympatizují s Lidovou demokratickou stranou (HDP), jež čelí represím ze strany turecké vlády. Kurdové jsou v Turecku diskriminováni, a to zejména kvůli politice turecké vlády vůči Straně kurdských pracujících (PKK) a jejím domnělým sympatizantům. Z důvodu sympatií k HDP i z důvodu, že člen rodiny žalobce a) se angažoval v PKK, probíhaly u žalobců domovní prohlídky a žalobci byli pronásledováni. Pokud jsou domovní prohlídky a výslechy vedeny vůči osobě, která je neprávem spojována s politickými názory nebo činností (např. sympatie s HDP nebo PKK), může jít o pronásledování na základě skutečného nebo domnělého politického přesvědčení. Pokud jsou tyto praktiky spojené s etnickou identitou (např. osoba kurdského původu), může být pronásledování kvalifikováno jako založené na národnosti. Žalobci též připomněli, že se již přestěhovali (vnitřně přesídlili), ale k ničemu to nevedlo. V Turecku bývá kvůli politickým názorům jednoho člena rodiny obvykle pronásledována celá rodina. Újma hrozící žadateli o mezinárodní ochranu nemusí spočívat pouze v ohrožení života nebo zbavení svobody. Může jít také o opatření působící psychický nátlak, čímž jsou bezesporu bezdůvodné a neoprávněné domovní prohlídky. 4. V doplnění žalob žalobci upřesnili, že konkrétně mají strach z pronásledování z následujících důvodů: 1) z důvodu příslušnosti k určité sociální skupině, neboť jeden ze členů jejich rodiny je bývalým členem PKK, 2) z důvodu politického přesvědčení, neboť žalobci jsou sympatizanti opoziční strany HDP, 3) z důvodu své kurdské národnosti. Žalobci nejsou oficiálními členy HDP ani PKK. V rámci správního řízení logicky vysvětlili, proč jsou pronásledováni (z důvodu domnělého politického přesvědčení). Současně někteří jejich příbuzní byli členy PKK. Ve spojení s opakovanými policejními raziemi u žalobců doma je zřejmé, že v jejich případě lze dovodit pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu. Žalobci připomněli, že v řízení o mezinárodní ochraně se uplatní důkazní standard tzv. přiměřené pravděpodobnosti. Podle názoru žalobců ale žalovaný vychýlil důkazní břemeno v jejich neprospěch. Žalovaný se měl podrobněji zabývat i otázkou udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu. Žalobci také obecně namítli, že napadená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná. 5. Žalovaný ve vyjádřeních k žalobám uvedl, že z průběhu správních řízení nevyplynulo, že by žalobci v zemi původu vyvíjeli činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, za kterou by byli azylově relevantním způsobem pronásledováni. Pokud jde o pronásledování z důvodu příslušnosti ke kurdské menšině, podle podkladů pro rozhodnutí Kurdové nejsou v Turecku pronásledováni kvůli své národnosti. Žalobci neuvedli žádné individuální a konkrétní problémy, kterým by v zemi původu z důvodu své kurdské národnosti čelili. V podrobnostech žalovaný odkázal na napadená rozhodnutí. III. Skutečnosti vyplývající ze správních spisů 6. Ve dnech 5. a 6. 10. 2023 žalobci požádali o mezinárodní ochranu. 7. Při poskytnutí údajů k žádosti dne 11. 10. 2023 žalobci uvedli, že jsou kurdské národnosti. Mluví kurdsky a turecky. Jsou muslimové. Žalobci a) a b) jsou sympatizanti strany HDP. Žalobce a) s ní spolupracuje. Členy HDP ale žalobci nejsou. Žalobce c) je nízkého věku a politicky se neangažuje. Naposledy žalobci bydleli v Istanbulu. Z něj vycestovali v nákladním autě. V nákladním autě dojeli do Německa, kde je vysadili v lese. Chtěli požádat v Německu o azyl, ale německá policie je odvezla do České republiky. Rozhodli se, že zůstanou v České republice a požádají o azyl zde. Žalobci z Turecka vycestovali, jelikož jsou jako Kurdové v Turecku utiskováni (při hledání zaměstnání nebo při jednání s úřady). Otce žalobce a) vyslýchali a bili. Z výslechu se vrátil potlučený. Žalobci se báli zůstat v místě bydliště. Dělali na ně razie. Žalobce a) uvedl, že měl kvůli spolupráci s HDP problémy, musel na výslechy. V Turecku je také špatná ekonomická situace. 8. Během pohovorů konaných dne 15. 2. 2024 [žalovaný provedl samostatné pohovory s žalobci a) a b), s žalobcem c) kvůli jeho nízkému věku pohovor neprováděl] žalobci zopakovali, že zemi původu opustili kvůli tomu, že jsou Kurdové. Byli diskriminováni. Když byl žalobce a) ještě dítě, tak mezi lety 1996 a 1999 k nim domů několikrát přišla armáda. Jeho otce uvěznili a mučili. Navíc se teta žalobce a) přidala k bojovníkům za kurdskou věc. Rodina žalobce a) je známá tím, že je spojená s HDP. Jeho bratři byli řádní členové strany. Žalobce a) chodíval k nim do kanceláře, ale sám žádost o členství ze strachu nikdy nepodal. Žalobci a) a b) nevyvíjeli pro HDP žádnou oficiální činnost, jen ji finančně podporovali a chodili na demonstrace. Rodina žalobce a) žila od roku 2010 střídavě v Nusyabinu a v Istanbulu. V roce 2016 byl Nusyabin bombardován a dům rodičů žalobce a) byl zničen. V domě zrovna nikdo nebyl. V bombardované oblasti se postavily provizorní domy, kde rodiče žalobce a) bydlí, ale kdykoliv je odtamtud mohou vyhodit. U rodiny žalobce a) dělali razie. Od té doby, co se žalobkyně b) vdala za žalobce a), sdílí problémy svého manžela a jeho rodiny. Žalobkyně b) a žalobce c) také zažili domovní prohlídky. V noci k nim přišla policie, bez povolení prohledali byt, rozházeli věci a když nic nenašli, zase odešli. Policie jim nesdělila, proč domovní prohlídky prováděla. Žalobci se proti postupu policie nebránili. V Turecku si prý na policii nelze stěžovat. Žalobci si mysleli, že stížnosti by jim jen přitížily. Žalobkyně b) a žalobce c) na tom byli kvůli popsaným událostem psychicky špatně. Báli se, aby jim něco neudělali. Žalobkyně b) se bála hlavně o nezletilého žalobce c). Žalobce a) měl obavu z toho, že by jim někdo mohl do domu podstrčit letáky nebo dokumenty, kvůli nimž by jej policie následně zadržela. Bál se, že kdyby šel do vězení, jeho rodina by zůstala na ulici. Poslední domovní prohlídka proběhla přibližně před rokem. Žalobkyně b) uvedla, že v bytě, kam se v Istanbulu přestěhovali, domovní prohlídky nebyly, ale okolní lidé se k nim chovali jako ke Kurdům špatně. Žalobkyně b) také uvedla, že se při návratu do Turecka nemají kam vrátit, protože přišli o dům. Mohli by jim ale pomoci příbuzní. Podle žalobců Turci obecně nechtějí Kurdy mezi sebou. Předseda HDP je bezdůvodně uvězněn. Kurdové se nemohou normálně ucházet o zaměstnání. Když šli žalobci na nějaký úřad nebo policii a chtěli něco řešit