36 Az 14/2025 – Krajský soud v Praze

36 Az 14/2025- 23 - text 8 36 Az 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Johanou Jandusovou ve věci žalobce: V. P. T., narozený X státní příslušník Vietnamské socialistické republiky hlášeným pobytem X zastoupený advokátem Mgr. Petrem Škopkem sídlem Dukelských hrdinů 59/II, 269 01 Rakovník proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2025, č. j. OAM-422/ZA-ZA11-HA06-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 25. 7. 2025, č. j. OAM-422/ZA-ZA11-HA06-2025 (dále „napadené rozhodnutí“), žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále „zákon o azylu“). Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“). Obsah napadeného rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Při poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR žalobce sdělil, že je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky (dále „Vietnam“), národnosti kinh, bez náboženského či politického přesvědčení. Dále uvedl, že je ženatý a má tři dcery, přičemž manželka i dcery žijí ve Vietnamu. K cestě na území ČR popsal, že v roce 2019 odcestoval z Vietnamu do Rumunska, ve kterém pobýval dva roky (2019 až 2022), a následně pokračoval osobním automobilem do Německa, kde setrval rovněž dva roky (2022 až 2025). V žádném jiném státě EU nepobýval. Současně upřesnil, že kromě rumunského pracovního víza neměl a nemá v žádném členském státě EU víza ani povolení k pobytu a tato žádost o mezinárodní ochranu je jeho první žádostí. Dále doplnil, že je zdráv, že proti němu nebylo vedeno trestní stíhání a nebyl odsouzen v zahraničí ani v ČR. Jako důvod podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl, že nevlastní žádné doklady, ubytování, nemá práci a odmítá se vrátit do Vietnamu. 3. Pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany byl s žalobcem proveden dne 25. 4. 2025. Z pohovoru vyplynulo, že v roce 2019 vycestoval z Vietnamu z ekonomických důvodů, tedy s cílem vydělat peníze a zajistit svou rodinu. Žalobce při pohovoru uvedl, že se návratu do Vietnamu obává, neboť má ve své vlasti dluh u soukromých osob v přepočtu ve výši 280 000 Kč a domnívá se, že bez finančních prostředků, kterými by svůj dluh splatil, se dostane do problémů s věřiteli, kteří by na něj vyvíjeli nátlak za účelem splacení dluhu. Věřitelé se jej dle jeho tvrzení snažili kontaktovat telefonicky a žalobce se rovněž dozvěděl, že jej ve vlasti hledali. Dále uvedl, že neměl žádné problémy s policií ani se státními orgány a neměl potíže kvůli své rase, národnosti, náboženství, pohlaví a příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení. Potíže, jimž ve vlasti čelil, tak měly podle jeho tvrzení pouze ekonomický charakter. Na území ČR žalobce nemá žádné rodinné příslušníky. V průběhu pohovoru neuvedl jiné důvody pro udělení mezinárodní ochrany než snahu vydělat peníze. Současně dodal, že se v budoucnu plánuje do Vietnamu vrátit, tedy až si vydělá prostředky na zaplacení dluhu. 4. Žalobcův právní zástupce navrhl v písemném vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí, aby byl proveden důkaz zprávou nazvanou Country policy and information note: fear of illegal moneylenders, Vietnam, February 2025 (dostupná na webových stránkách vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska: https://www.gov.uk, Country policy and information note: fear of illegal moneylenders, Vietnam, February 2025 (accessible) - GOV.UK). Žalovaný pořídil překlad celé této zprávy a v napadeném rozhodnutí se s jejím obsahem dále vypořádal. 5. V napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že z průběhu správního řízení bylo objasněno, že důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany je snaha žalobce setrvat na území ČR, pracovat a splácet dluhy ve Vietnamu. V případě návratu do vlasti se žalobce obává nátlaku věřitelů z důvodu nesplacené půjčky. 6. Žalovaný následně hodnotil důvody sdělené žalobcem k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, přičemž vycházel především z výpovědi žalobce a informací shromážděných během správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv ve Vietnamu. Konkrétně vycházel z informace OAMP, Bezpečnostní a politická situace v zemi Vietnam, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 23. 5. 2025 („informace OAMP“), informace MZV ČR č. j. 100348-6/2025-MZV/LPTP ze dne 21. 1. 2025 k č. j. MV-602-1/OAM-2025, půjčky úvěry a lichva („informace MZV“) a žalobcem předložené informace Ministerstva vnitra Velké Británie z února 2025 Vietnam: Strach z nelegálních půjčovatelů peněz ze dne 8. 7. 2025, jejíž předklad žalovaný v průběhu správního řízení pořídil („informace MV Velké Británie“). 7. Žalovaný uzavřel, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti svědčící pro udělení azylu podle § 12 písm. a) ani § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce totiž netvrdil pronásledování za uplatňování politických práv a svobod ani odůvodněný strach z pronásledování z některého z důvodů taxativně vymezených v § 12 zákona o azylu. Důvodem žádosti byla podle žalovaného snaha žalobce legalizovat pobyt v ČR, pracovat zde a vydělanými penězi pak splácet dluhy ve Vietnamu. Institut azylu nicméně neslouží jako prostředek k legalizaci pobytu na území ČR. Ve vztahu k tvrzeným obavám z věřitelů žalovaný uvedl, že jde o jednání soukromých osob související s vymáháním dluhu, tedy o důvody ekonomické povahy. Ty samy o sobě nemohou být důvodem pro poskytnutí mezinárodní ochrany. Současně konstatoval, že žalobce se kvůli výhrůžkám neobrátil na příslušné orgány ve Vietnamu, a nelze proto uzavřít, že by vietnamské orgány nebyly schopny nebo ochotny poskytnout mu ochranu. Z informace MZV ČR podle žalovaného plyne, že občané Vietnamu mají možnost domáhat se ochrany své osoby a práv u příslušných státních orgánů. Pokud jde o žalobcem navržený důkaz zprávou s informací MV Velké Británie, žalovaný vysvětlil, že tento dokument popisuje potíže dlužníků, kteří nejsou schopni splácet půjčky lichvářům s vazbami na zločinecké gangy. O potížích se zločineckými gangy žalobce nehovořil, pouze tvrdil, že se zadlužil u soukromých osob, které dle informace MV Velké Británie nemají vždy vazby na zločinecké gangy. Dále z této zprávy vyplývá, že vietnamské orgány jsou ochotny a schopny poskytnout účinnou ochranu, přičemž žalovaný v této souvislosti odkázal na několik konkrétních příkladů boje proti nelegálním půjčkám. S ohledem na uvedené žalovaný neshledal, že by žalobci v zemi původu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a zákona o azylu, které by bylo důvodem pro udělení doplňkové ochrany. Žalovaný dále neshledal podmínky pro udělení azylu či doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle § 13 či § 14b zákona o azylu. Žádosti nevyhověl ani ve vztahu k humanitárnímu azylu dle § 14 zákona o azylu, kdy konstatoval, že při zohlednění rodinné, sociální a ekonomické situace žalobce, jeho věku a zdravotnímu stavu lze uzavřít, že případ žalobce není případem zvláštního zřetele hodným. Shrnutí obsahu žaloby 8. Ačkoli žalobce formálně napadl rozhodnutí žalovaného v plném rozsahu, konkrétní žalobní argumentace směřuje pouze proti závěrům žalovaného o neudělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu a humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu. 9. Ve vztahu k neudělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu žalobce namítl nesprávné právní posouzení věci a nedostatečně zjištěný skutkový stav. Již ve správním řízení uvedl, že ve Vietnamu dluží věřitelům částku v přepočtu přibližně 280 000 Kč. Současně žalobce uvedl, že má informaci o tom, že jej věřitelé ve vlasti hledali, a že se po návratu obává nátlaku z jejich strany. Současně poukázal na to, že by se po návratu nemohl z finančních důvodů přestěhovat jinam v rámci Vietnamu. Žalovaný přesto dospěl k nesprávnému závěru, že se žalobce podáním žádosti o mezinárodní ochranu pouze snažil legalizovat svůj pobyt v ČR a že jeho obavy z věřitelů nejsou azylově relevantní. 10. Dle žalobce nadto z provedeného dokazování nevyplývá, že by státní orgány ve Vietnamu byly schopny zabránit nebezpečí, jež žalobci v zemi původu hrozí. Žalovaný sice provedl důkaz informací MV Velké Británie, kterou žalobce navrhl k prokázání svých tvrzení, avšak její obsah vyhodnotil nesprávně a selektivně. Podle žalobce z této zprávy vyplývá, že osoby neschopné splácet půjčky nelegálním věřitelům mohou být vystaveny obtěžování, výhrůžkám, únosům a násilí, přičemž nátlaku mohou čelit i jejich rodinní příslušníci nebo zaměstnavatelé. Žalobce poukazoval i na pasáže zprávy, podle nichž věřitelé při vymáhání dluhů využívají psychický nátlak, vyhrožování, poškozování majetku či fyzické násilí. Dále zdůraznil, že ačkoli vietnamské orgány prot