46 Ad 14/2025 – Krajský soud v Praze

46 Ad 14/2025- 39 - text 9 46 Ad 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobce: J. V. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 4. 2025, čj. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 24. 1. 2024, čj. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu poskytovaného pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 20. 1. 2025 je žalobce nadále invalidní v druhém stupni. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posouzení zdravotního stavu lékařem IPZS pro námitkové řízení ze dne 10. 4. 2025, podle něhož se též u žalobce nadále jednalo o invaliditu druhého stupně. Žaloba 2. Žalobce nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři IPZS. Namítl, že posouzení je v rozporu s nálezy odborných lékařů, na jejichž podkladě byly posudky vypracovány. Posudkoví lékaři podrobněji nezkoumali jeho zdravotní stav. Žalobce nebyl přizván na jednání posudkových lékařů, kteří si tak nemohli učinit odpovídající představu o jeho zdravotním stavu. Žalobce v žalobě poukázal na lékařskou zprávu z endoskopického centra ze dne 2. 4. 2025, v níž MUDr. M. H. konstatoval, že zlepšení neurologických příznaků je nepravděpodobné, a navrhl zvážit uznání plného invalidního důchodu. Dále poukázal na lékařskou zprávu MUDr. I. Č. ze dne 21. 5. 2025, která uvedla, že nelze očekávat zlepšení chůze a celkové mobility, naopak je patrná progrese stavu, a též žádala o zvážení plného invalidního důchodu. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu bez přihlédnutí k § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Vyjádření žalované 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula závěry posudku vypracovaného pro účely řízení o námitkách, z nichž vyplývá, že u žalobce nebylo zjištěno takové funkční postižení, které by odůvodňovalo změnu stupně invalidity. S ohledem na nesouhlas žalobce s posouzením zdravotního stavu navrhla vyhotovení posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout, nebude-li posudkovou komisí žalobce uznán invalidním ve třetím stupni podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona důchodovém pojištění. Podstatný obsah správního spisu 4. Ze správního spisu plyne, že žalobce podal dne 2. 9. 2024 žádost o změnu výše invalidního důchodu. Jeho zdravotní stav byl posouzen lékařkou IPZS dne 20. 1. 2025. Posuzující lékařka dospěla k závěru, že žalobce je nadále invalidní v druhém stupni, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 50 %. Uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je dle zprávy neurologa ze dne 26. 2. 2024 paraparéza dolních končetin. Chůze žalobce je paraparetická s napadáním na levou dolní končetinu, chůze po špičkách i patách vázne vlevo, došlo k hypotrofii svalstva dolních končetin. Žalobci byla diagnostikována chronicko-progresivní asymetricky vyjádřená zániková pluriradikulopatie, pravděpodobně při hemachromatóze. EMG vyšetřením byla potvrzena chronická radikulopatie L3-4 oboustranně, výrazněji vlevo, subakutní (S1) až chronická (L5) radikulopatie oboustranně a lehká ulnární neuropatie v lokti vpravo. Nedošlo k progresi neurologického nálezu oproti minulým vyšetřením. Posuzující lékařka hodnotila zdravotní postižení žalobce jako syndrom ochrnutí, a to i vzhledem k profesi pokrývače jako stav srovnatelný se středně těžkou paraparézou dle kapitoly VI (postižení nervové soustavy) položky 8 (postižení míchy, míšních kořenů a pletení, syndromy ochrnutí) písm. i (hemiparéza středně těžká nebo paraparéza středně těžká, závažné omezení funkce dvou končetin s omezením hybnosti a síly, porušení úchopové schopnosti ruky, závažné poruchy stoje a chůze, závažné omezení celkové výkonnosti, některé denní aktivity podstatně omezeny) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Míru poklesu pracovní schopnosti určila na dolní hranici rozmezí pro příslušnou položku, tedy ve výši 50 %. Jelikož zdravotní stav nelze další léčbou zásadně ovlivnit, stanovila trvalou platnost posudku. 5. Žalovaná na podkladě tohoto posudku prvostupňovým rozhodnutím zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu s tím, že žalobci nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal námitky, v nichž namítl, že nemůže pořádně chodit. 6. V námitkovém řízení byl zdravotní stav žalobce dne 10. 4. 2025 posouzen v jeho nepřítomnosti lékařkou IPZS, která dospěla ke shodnému závěru jako posuzující lékařka v předchozím posudku. Zdravotní postižení, které bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, hodnotila jako srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VI položce 8 písm. i přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a míru poklesu pracovní schopnosti stanovila na dolní hranici procentního rozpětí pro tuto položku, a to i s přihlédnutím k profesi. Konstatovala, že u žalobce je přítomna chronicko-progresivní asymetricky vyjádřená pluriradikulopatie, dle dokumentace stacionární, s převahou na levé dolní končetině, s hůlkou žalobce ujde cca 500 m, na EMG vyšetření byla zjištěna chronická radikulopatie L3-4 oboustranně, více vlevo, pozdní subakutní (S1) až chronická (L5) radikulopatie. Posuzující lékařka vyšla ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře a odborných nálezů z endoskopického centra (z 3. 1. 2024, 28. 8. 2024 a 27. 11. 2024), neurologie (z 31. 10. 2023 a 26. 2. 2024) a hematologie (z 5. 1. 2024 a 28. 11. 2024). Posuzující lékařka popsala mimo jiné zjištění z konsiliárního vyšetření žalobce na neurologické klinice Fakultní nemocnice Motol v dubnu 2023, z EMG vyšetření a z neurologického vyšetření v únoru 2024. Uvedla, že žalobce, který byl vyzván k doložení podkladů, ani jeho praktická lékařka nedoložili novější neurologické vyšetření. Dle zpráv z interní ambulance byl neurologický nález dlouhodobě stabilní. Procentní pokles pracovní schopnosti, který by odpovídal invaliditě třetího stupně, nebyl stanoven, neboť nebyla zjištěna těžká paréza dvou končetin. 7. Žalovaná na podkladě naposledy uvedeného posudku napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Posouzení věci soudem 8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud žalobu posoudil v rozsahu uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). O žalobě rozhodl bez jednání, neboť byly splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s. ř. s. 9. Soud vycházel z posudku posudkové komise, který byl účastníkům zaslán k vyjádření, a obsahu správního spisu, jehož obsah není předmětem dokazování (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS; všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Součástí správního spisu byla též rozhodnutí žalované, která žalobce označil k důkazu. Soud neprovedl důkaz žalobcem k žalobě přiloženými lékařskými zprávami, neboť zdravotní stav žalobce a míra poklesu jeho pracovní schopnosti byly dostatečně zjištěny posudkem posudkové komise. Posudková komise, do jejíž kompetence zhodnocení odborných lékařských zpráv náleží, měla tyto zprávy k dispozici a při vypracování posudku z nich vycházela. 10. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. Podle písm. c) citovaného ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 11. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám. 12. Podle