6 As 286/2018 — Nejvyšší správní soud

77 A 175/2020- 92 - text  12 77 A 175/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobkyně: V. K., nar. X, X, zastoupené Mgr. Libuší Hrůšovou, advokátkou, Veverkova 2707/1, 301 00 Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, IČ 70890366, Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2020, č.j. PK-ŽP/28240/20, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [I] Předmět řízení 1. Rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 18. 11. 2020, č.j. PK-ŽP/28240/20, ZN/4551/ŽP/20 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo k odvolání žalobkyně v souladu s § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), částečně změněno rozhodnutí Městského úřadu Sušice, odboru životního prostředí (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 30. 7. 2020, č.j. 2818/19/ZPR/Han (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku na úseku týrání zvířat podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat“), za což jí byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč (původně 50 000 Kč). Správní orgán I. stupně mj. konstatoval, že žalobkyně chovala 4 kusy koní tak, že mělo dojít k utrpení zvířat, protože z jiných než zdravotních důvodů omezovala výživu zvířat včetně napájení, když zvířatům „nepředkládala dostatečně vyváženou krmnou dávku, která byla nedostatečná z hlediska kvantitativního (množství) i kvalitativního (minerální látky)“, tudíž „koně byli ve špatném výživném stavu, který byl hodnocen stupněm 1-2 charakterizujícím výraznou vyhublost na devítibodové mezinárodní stupnici hodnocení tělesné kondice. Obratlové výběžky žebra, kyčelní kosti a kořen ocasu byly výrazně prominentní. Dále byl prominentní kostní podklad kohoutku, ramenního kloubu a krku. Chyběl veškerý podkožní tuk.“. 2. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 12. 2020 domáhala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 3. Zákon na ochranu zvířat upravuje mimo jiné požadavky a podmínky ochrany zvířat proti týrání. Správní řízení je upraveno správním řádem, řízení o přestupcích upravuje zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“). [II] Žaloba 4. Žalobkyně byla toho názoru (bod III. žaloby), že ze strany správních orgánů došlo ke krácení jejích veřejných subjektivních práv. Žalobkyni bylo v rámci správního řízení předestřeno, že se jako povinný subjekt nesprávně stará o koně, kterých se, jak je uvedeno i v napadaném rozhodnutí, toliko jako bezprizorních starých kusů ujala a na své náklady se o ně začala starat. Pokud by se jich žalobkyně vůbec neujala a nechala by je bez pomoci, s největší pravděpodobností by tato zvířata pošla hladem. Za této situace, kdy žalobkyně nebyla v době kontroly koní jejich vlastníkem, jak již v minulosti uváděla, nebyla ani povinna sledovat v rozhodném období, kdy byla prováděna prohlídka, jejich zdravotní stav či jim zajišťovat krmivo či jakoukoliv další péči. I přes to, že k tomu nebyla povinna, činila tak, a to na své náklady a zcela dobrovolně, toliko s ohledem na skutečnost, že není vůči zvířatům lhostejná. S ohledem na shora uvedené se nemohla žalobkyně přestupku dopustit, jelikož v daném případě není subjektem, který by se přestupku mohl dopustit. Žalobkyně nebyla v rozhodném období chovatelkou koňů a ani jejich majitelem, a proto vůbec vůči ní nemělo být správní přestupkové řízení vedeno. Z jednání správních orgánů je však zřejmé, že vůči žalobkyni vedou dlouhodobý boj, snaží se vůči ní vést řadu přestupkových řízení, a ačkoliv např. ve věci nadepsaného soudu sp. zn. 57 A 45/2019 bylo rozhodnuto o nedůvodnosti konkrétního přestupkového řízení, zahájil správní orgán I. stupně vůči žalobkyni další nové přestupkové řízení. I ze samotného prvoinstančního rozhodnutí je zřejmé, že tento orgán používá svá dříve vydaná rozhodnutí jako šablony pro další řízení. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že se v případě koní v textu rozhodnutí objeví skot, který byl dříve projednáván v jiném správním řízení. 5. Žalobkyně byla dále toho názoru (body IV. a V. žaloby), že je zřejmé, že správní orgány vycházely zejména ze zápisu z kontroly na hospodářství žalobkyně ze dne 15. 5. 2019, ovšem již zcela pominuly další kontrolu a její závěry ze dne 10. 7. 2019, při které již bylo zjištěno, že došlo k výrazné pozitivní změně v kondici koní. 6. Ve zprávě MVDr. Zeleného ze dne 29. 7. 2019 je uvedeno, že koně byli ve vztahu k jejich kondici zařazeni dle stupnice BCS do stupně 6 (hřebci), u klisen byla kondice mírně nižší – stupeň 4. To však v žádném případě neodpovídá tomu, že by jim měla být dávána nedostatečná dávka krmení. Mezi kontrolami neuplynulo výrazně dlouhé časové období, a proto nelze přisvědčit tomu, že by se jednalo toliko o nápravu na straně žalobkyně, ale jedná se o nesprávné primární posouzení stavu koní při prvotní prohlídce dne 15. 5. 2019. Žalobkyně se o koně stará řádně, a to nejen ve vztahu k množství krmení, ale i k zajišťování další péče o ně. 7. Z fotodokumentace, která byla na místě samém při kontrole provedena a která by měla být součástí spisového materiálu, vyplývá, že krmivo bylo na hospodářství žalobkyně přítomno v dostatečném množství a kvalitě. 8. I z vyjádření MVDr. Zeleného je zřejmé, že se koně při jeho návštěvě na pastvině volně pohybovali a neměli žádné známky onemocnění. Jejich srst byla lesklá, což opět svědčí o dobré péči o ně. Dle názoru MVDr. Zeleného nebyli koně v danou dobu vyhublí. Veterinář pak rovněž konstatoval, že se jedná o koně na dožití, starší 25 let. Z tohoto důvodu mohou mít také problémy s játry a ledvinami, což může zapříčinit jejich mírně sníženou kondici. Veterinář rovněž zjistil, že koně nejsou na nikoho registrováni, registraci se svolením žalobkyně zařídil a nechal na ni koně registrovat. V době první kontroly pracovnicemi KVS (Krajské veterinární správy – pozn. soudu) však koně na žalobkyni registrováni nebyli. Registrace byla provedena až dne 26. 7. 2019 inspektorem Ing. Šímou, který rovněž hodnocení kondice koní MVDr. Zeleným potvrdil jako správné. 9. Veterinář dále konstatoval, že koně jsou naprosto nezvladatelní, žijí volně bez zásahu člověka (při čipování museli být sedováni), žalobkyně je odčervuje na své náklady vhodným přípravkem Helmigal plv., který podává v krmivu, a na své náklady je nechala naočkovat proti tetanu vakcínou Cloteid, čímž koně získali dlouhodobou, resp. doživotní imunitu. Všechny tyto úkony svědčí o tom, že se žalobkyně o koně řádně stará a z jejího chování není možné dovodit naplnění znaků přestupku týrání zvířat. 10. Dle názoru žalobkyně i z předkládané zprávy MVDr. Zeleného vyplývá, že zvířata měla dostatek kvalitního krmení a prospívala. Obdobný závěr učinila i další kontrola KVS dne 10. 7. 2019, což jsou dva měsíce po první kontrole, ze které správní orgány dovozují přestupkové jednání žalobkyně. 11. Státní úředníci při kontrole dne 10. 7. 2019 konstatovali, že zvířata žalobkyně jsou v dobrém zdravotním i výživném stavu. Žalobkyně v této souvislosti uvedla, že krmivo v dostatečném množství i kvalitě měla zvířata i při první kontrole. 12. Nedobrý zdravotní stav některých zvířat byl dle názoru žalobkyně způsoben objektivními okolnostmi, které však žalobkyně nikterak nezpůsobila. V neposlední řadě žalobkyně odkázala nejen na své výpovědi v přestupkových řízeních, ale i na příkaz KVS č.j. SJS/2018/108462-P, ze kterého je patrný vřelý vztah žalobkyně ke zvířatům. Stejně tak je z tohoto příkazu patrné, že žalobkyně se o zdravá zvířata starala a stará řádně. 13. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nepřezkoumal dostatečným způsobem dodržení a splnění procesních podmínek pro vydání prvoinstančního rozhodnutí, když v žádném z napadených rozhodnutí není např. uvedeno, z jakého důvodu nebylo přihlédnuto ke zprávě MVDr. Zeleného a zprávě KVS ze dne 10. 7. 2019, resp. z jakého důvodu tyto zprávy nevedly správní orgány k přehodnocení původního požadavku na vedení přestupkového řízení. Tyto zprávy jednoznačně potvrzují dobrý stav na hospodářství žalobkyně a svědčí o přijetí opatření směřujících k nápravě stavu zvířat. Takový nedostatek může mít vliv na nezákonný postup správního orgánu. Žalobkyně rovněž namítala, že žalovaný nepostupoval v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2018, č.j. 1 As 165/2018-40, dle kterého je pro rozhodování správního orgánu rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, tedy poté, co byla vyhotovena zpráva z kontroly ze dne 10. 7. 2019, která již žádné nedostatky u žalobkyně neshledala. Výše uvedená zásada je přitom implicitně zakotvena ve správním řádu, zejména