Z rozhodnutí: Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci…
55 A 14/2024- 67 - text
-pokračování-
13
55 A 14/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci
žalobců:
a) J. N.
b) J. N.
oba zastoupeni advokátkou Mgr. Libuší Hrůšovou, sídlem Veverkova 2707/1, 301 00 Plzeň
proti
žalovanému:
Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2024, č.j. PK-RR/1800/24,
takto:
I.
Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2024, č.j. PK-RR/1800/24 a rozhodnutí Městského úřadu Město Touškov ze dne 4. 1. 2024, č.j. 1415/2021/MUMT-11, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II.
Žalovaný je povinen uhradit žalobcům náklady řízení ve výši 21 780 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců Mgr. Libuše Hrůšové, advokátky.
Odůvodnění:
I.
Napadené rozhodnutí
1. Žalobci a) a b) (dále společně jen „žalobci“) se žalobou domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2024, č.j. PK-RR/1800/24 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Města Touškov (dále jen „stavební úřad“ či „prvoinstanční orgán“) ze dne 4. 1. 2024, č.j. 1415/2021/MUMT-11 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že panu R. H., bytem X, jakožto vlastníku stavby se nenařizuje odstranění stavby „Přístavba penzionu“ na pozemku parc. č. X. v katastrálním území X.
II.
Žaloba
2. Žalobci uvedli, že nesouhlasí s tím, že rozhodnutí obou instancí jsou po právní i věcné stránce správná. Žalobci především namítají, že ačkoliv celé správní řízení bylo v průběhu doby několikráte posuzováno jak stavebním úřadem, tak i žalovaným, nikdy nebylo zjištěno, že by zde nebyly důvody pro neodstranění stavby. Kromě toho žalobci dále namítají, že postup stavebního úřadu, kdy po cca 3 letech od zahájení řízení za situace, kdy byla provedena řada úkonů ke zjištění skutkového i právního stavu, došlo k několika místním šetřením apod., dochází ke zcela lakonickému rozhodnutí o neodstranění stavby s odkazem na pouhé jakési nedodělky na stavbě, když stavebník bude následně vyzván toliko k doložení podkladů prokazujících soulad stavebních úprav s právními předpisy. Žalobci s takovým postupem, který pouze povede k prodloužení celé nepřijatelného stavu, „nemohou nesouhlasit“ a nepovažují jej ani za správný. Z veškerých podkladů a listin je totiž zřejmé, že stavba nesplňuje základní stavebně-technické požadavky a je na místě rozhodnout o jejím odstranění.
3. Žalobci dále uvedli, že ačkoliv ve svém odvolání uvedli velkou řadu námitek, žalovaný tyto posoudil bez dalšího jako irelevantní. S tímto závěrem však žalobci nemohou souhlasit, jelikož jejich námitky jsou nejen důvodné a důležité pro vydání rozhodnutí, ale zejména reflektují průběh celého stavebního řízení. Sám žalovaný v průběhu řízení stavebnímu úřadu vytýkal řadu nedostatků, na tyto výtky však nebylo nikterak nereagováno a ani v prvoinstančním rozhodnutí nejsou uvedeny žádné okolnosti, ze kterých by bylo možné seznat, jaká zjištění stavební úřad učinil, a proto ani zda jsou splněny podmínky pro zastavení řízení. Stavební úřad měl zjišťovat dostatečným způsobem skutkový stav, což však neučinil, přesto žalovaný takto lakonické rozhodnutí jako správné potvrdil. Napadeným rozhodnutím žalovaný pouze potvrdil zcela formálně a skutkově nesprávné prvoinstanční rozhodnutí, a to přesto, že v dřívějších rozhodnutí žalovaný sám stavebnímu úřadu řadu nedostatků vytýkal, aniž by však došlo k jejich odstranění, žalovaný pouze lakonicky neodstranění stavby potvrdil. Tímto postupem však žalovaný založil nesprávnost svého rozhodnutí.
4. Žalobci dále uvedli, že především namítají, že nebyla řádně provedena rekonstrukce spisu, nebyla zajištěna kompletní dokumentace a dokonce v rámci rozhodování byly některé z listin zcela opomenuty a „zůstaly posouzeny“. Ačkoliv žalobci v minulosti opakovaně do správního spisu zakládali např. fotografie a e-maily, tyto se ve spise nenachází. Je tak otázkou, proč spisový materiál po své rekonstrukci neobsahuje alespoň podklady doložené účastníky řízení. Nicméně v daném řízení je po faktické stránce nutné vycházet zejm. ze zjištění, která byla uvedena ve sdělení stavebního úřadu ze dne 20. 9. 2021, které se k důkazu přikládá, jakož i z místního šetření na místě samém a ze zápisu z prohlídky na místě samém ze dne 10. 11. 2021. Ačkoliv bylo v rozhodnutích uvedeno, že se ve spise nenalézá zápis ze šetření ze dne 26. 10. 2021, je nutné pouze uvést, že se v daný termín žádné šetření nekonalo a místní šetření bylo posunuto na den 10. 11. 2021, ze kterého se již protokol ve spise nalézá a byl přiložen i k odvolání žalobců.
5. Stavební úřad již ve svém sdělení ze dne 20. 9. 2021 uvedl, že se u stavby jedná o stavbu provedenou v rozporu s rozhodnutím o umístění a povolení stavby ze dne 3. 9. 2008, když prokazatelně nebyla provedena základová konstrukce pod štítovou stěnou a projektová dokumentace nezohledňovala skutečný průběh terénu mezi pozemky parc. č. X. a parc. č. XA., k. ú. X. Obdobným způsobem se pak vyjadřoval i v průběhu řízení - viz e-mailová komunikace, kdy stavební úřad zřejmě konzultoval i se žalovaným a nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k rozhodnutí o neodstranění stavby, dokonce bylo sdělováno, jaké úkony je třeba provést k nápravě stavu, nicméně žádný z těchto úkonů nebyl do doby vydání napadeného rozhodnutí a ani do doby podání žaloby ze strany stavebníka proveden. Stavební úřad rovněž uváděl v komunikaci, že stavebník by musel přinejmenším zažádat o změnu před dokončením, jelikož se v daném případě způsobem provedení stavby jednalo o zásah do základových konstrukcí. Žádný takový návrh podán nebyl, žalobci proto zcela důvodně vycházeli z informací poskytnutých jim stavebním úřadem o dalším průběhu řízení a legitimně očekávali, že bude odstranění stavby nařízeno. Stav ohledně neexistence základové konstrukce (následně nazývané jako tzv. základové pasy), následně posoudil v technické zprávě ze dne 18. 3. 2024 i Ing. H., který [jej] jednoznačně posoudil jako zásadní vadu stavby, nikoliv jako pouhý nedodělek a navrhl nejen provedení sond, ale i doplnění základů. Ačkoliv žalobci žádali o poskytnutí lhůty pro předložení této technické zprávy, její vypracování žalovanému avizovali, vydal žalovaný napadené rozhodnutí cca dva dny po vydání technické zprávy. Žalobci se obratem poté, co jim byla zpráva doručena, ve věci znovu obsáhle vyjádřili, nicméně žalovaný v mezidobí již napadené rozhodnutí vydal, aniž by však zjistil dostatečně skutkový stav. Vyhotovení technické zprávy přitom nebylo úkolem žalobců jakožto účastníků stavebního řízení, ale spíše stavebníka, vůči kterému bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Přiloženou technickou zprávou ze dne 18. 3. 2024 přitom došlo pouze k potvrzení již původních závěrů stavebního úřadu o tom, že stavba není vypracována řádně, chybí základová konstrukce apod. Přesto, že původně stavební úřad tyto nedostatky hodnotil jako závažné a zahájil řízení o odstranění stavby, následně stejný úřad dospěl k závěru, že pro odstranění stavby nejsou dány důvody. Tento závěr je však nejen v rozporu s původními závěry samotného úřadu, ale i s technickou zprávou erudovaného odborníka. Již sám stavební úřad v roce 2021 konstatoval, že se za betonovými prefabrikovanými dílci nachází dutina a dále nesoudržná vrstva štěrku. Stěna z prefabrikátů je „uložena“ pouze na ocelových tyčích zaražených v neznámé hloubce do podloží. V nárožích přístavby pak nebyly zjištěny standardní podélné základové pasy dle ověřené projektové dokumentace (viz citace části sdělení ze dne 20. 9. 2021). I přes tyto výrazné nedostatky a nedodržení projektové dokumentace však stavební úřad a ani žalovaný nedospěl k závěru o nutnosti odstranění stavby, popř. její části, ačkoliv sám stavební úřad ve svém rozhodnutí ze dne 6. 6. 2022, sp.zn. 1801/2021/MUMT-39, uvedl, že „předložená projektová dokumentace řešící dodatečné provedení základu nezohledňuje skutečné provedení stavby, skutečný stav zjevně nebyl zjišťován. Podélný základ v severní části není proveden v dostatečné hloubce, aktuálně se základová spára nachází cca v úrovní stávajícího terénu. Základ pod štítovou stěnou není proveden v šíři štítového zdiva, za prefabrikáty je dutina s nesoudržným materiálem. Nebylo prověřeno provedení základové desky ani doložena existence jiného ztužení štítové stěny. Zajištění štítové stěny a doplnění základů navrženým způsobem nelze provést z důvodu neexistence nebo jiného způsobu provedení konstrukcí, jež jsou v projektového dokumentaci předpokládány jako nosné prvky zajišťující stabilitu celé stavby.“. Výše popsané pak bylo zjištěno i při kontrolní prohlídce, kdy bylo konstatováno, že základový pas je nedokončen – není proveden vůbec a není tak proveden ani dle dokumentace. Stejný závěr pak vyplynul
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.