6 As 139/2017 — Nejvyšší správní soud

55 A 21/2023- 65 - text  10 55 A 21/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobců: a) J. M. b) H. M. oba zastoupeni advokátem Mgr. Vojtěchem Metelkou, sídlem Martinská 608/8, Plzeň, proti žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, TELEPORT 3000 s. r. o., IČO 02083671, sídlem Na Palcátech 881, Kralovice, zastoupená advokátkou JUDr. Ivanou Čadkovou, sídlem Modřínová 2436/2, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. PK-RR/717/23 ze dne 15. 2. 2023, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje č. j. PK-RR/717/23 ze dne 15. 2. 2023 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Krajský úřad Plzeňského kraje je povinen nahradit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 18 729 Kč k rukám jejich zástupce Mgr. Vojtěcha Metelky do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V souzené věci se soud zabýval v pořadí již třetím dodatečným povolením části stavby bytového domu. Žalobci jakožto vlastníci sousedních nemovitostí namítali zejména využití tzv. salámové metody k vybudování bytového domu v aktuální podobě, čímž mělo dojít k obejití požadavků, které by platily pro dům jako celek. Dále byli toho názoru, že dům nezapadá do okolní zástavby a že došlo k nepřiměřenému zásahu do jejich soukromí. I. Řízení před správními orgány 2. Městský úřad Kralovice na základě žádosti pana J. U. (stavebníka) vydal rozhodnutí č. j. OV/22249/22 Sou ze dne 16. 9. 2022, kterým dodatečně povolil stavbu bytový dům “Alšova“  III. změna stavby nacházející se na pozemku parc. č. X. v k. ú. X. 3. Předmětem dodatečného povolení bylo: - vyzdění stěn mezi rohovými pilířky přístřešku na střeše bytového domu včetně doplnění okenních otvorů v těchto stěnách (střešní nástavba zůstala pouze zázemím střešní terasy a zelené střechy, hygienické požadavky na tento prostor nebyly relevantní); - zazdění okenních otvorů do výtahové šachty; - zvětšení okenního otvoru z místnosti 3. 05. 03; - úprava oken z místnosti 1. 08. 01 (v 1. NP); - změna okenního otvoru (výkladce) z místnosti 1. 07. 01 na vstupní dveře; - odstranění dřevěného obkladu vnějších stěn (z požárních důvodů); - změna v materiálu zateplovacího pláště z minerální vlny na EPS s vertikálními požárními pásy z minerální vlny na styku se sousedními objekty a pozemky. 4. Žalobci jakožto vlastníci sousedních nemovitostí (pozemku parc. č. st. XA., na kterém se nachází rodinný dům č. p. XB. a pozemku parc. č. XC., to vše v k. ú. X) podali proti rozhodnutí městského úřadu odvolání, které žalovaný zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil. II. Řízení před soudem 5. Proti tomuto rozhodnutí žalobci brojili žalobou. V ní namítli, že se žalovaný řádně nevypořádal s jejich odvolacími námitkami. Napadené rozhodnutí tak bylo nepřezkoumatelné. Stavebník záměrně rozdělil svůj stavební záměr na jednotlivé dílčí etapy a následně žádal o jejich jednotlivé povolení. Využil tzv. salámovou metodu. Žalobci nesouhlasili s tím, že salámová metoda, resp. její nepřípustnost by se vztahovala jen na případy, u kterých se jednalo o rozsáhlý stavební záměr (např. velké obytné zóny). Ohledně bytového domu byla vydána celkem tři dodatečná povolení. Žalovaný si však nepoložil otázku, zda by byl bytový dům povolen, kdyby stavebník požádal o jeho povolení najednou. Stavebník v různých etapách stavbu měnil, což stavební úřad povolil, aniž by však uvažoval, co změny ve svém souhrnu pro území znamenají a jak území změní. Zřízením 4. NP také došlo k zásahu do soukromí žalobců. Ze zázemí zahrady mohl kdokoliv z uživatelů bytového domu nahlížet nejen do zahrady žalobců, ale i do oken jejich rodinného domu. Správní orgány námitku zásahu do soukromí řádně nevypořádaly. Poslední žalobní námitka se vztahovala k nesouladu napadeného rozhodnutí s územním plánem, cíli a úkoly územního plánování. Městský úřad Kralovice v závazném stanovisku ke stavebnímu záměru bytového domu v rámci druhého dodatečného povolení dospěl k závěru, že zřízení pergoly v 4. NP je přijatelné, neboť pergola nebude mít žádné plné stěny. Naopak závazné stanovisko městského úřadu k nynějšímu dodatečnému povolení již schvalovalo plné stěny u pergoly. Městský úřad však neuvedl ničeho o tom, proč plné stěny pergoly byly již přijatelné. Jednoznačně tak bylo vybudováno 4. NP, což bylo v rozporu s územním plánem K. Bytový dům po provedené změně nerespektoval architektonické hodnoty stávajícího území, když okolní stavby měly 2. NP a šikmou střechu s využitelným podkrovím. 6. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. Uvedl, že odvolací námitky žalobců byly řádně vypořádány a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žalobní námitky se shodovaly s těmi odvolacími. 7. Do řízení se jako osoba zúčastněná na řízení přihlásila společnost TELEPORT 3000 s. r. o., jež je vlastníkem bytového domu. Ve svém vyjádření uvedla, že povolované změny byly vždy posuzovány v souvislosti se všemi požadavky stavebního zákona. Ohledně zásahu do soukromí žalobců uvedla, že nešlo předjímat, zda osoby, které budou v bytovém domě bydlet, budou mít zálibu v pozorování ostatních osob v okolí. Nicméně pohled oknem na sousední nemovitost šlo považovat za imisi jen v mimořádných případech. Pokud se pohledům chtěli žalobci bránit, mohli vůči tomu činit opatření. Na závěr osoba zúčastněná na řízení dodala, že soulad bytového domu s územním plánem byl vyřešen závaznými stanovisky. Bytový dům nepřesahoval výšku okolní zástavby a nebyl ani nepřiměřeně vysoký ve vztahu k sousední stavbě. III. Posouzení věci 8. Žaloba je důvodná. Ve většině rozhodných otázek napadené rozhodnutí obstojí: Je přezkoumatelné a žalobci neprokázali, že by postupným povolováním jednotlivých částí stavby a jejich změn byli nějak zkráceni na svých právech, popřípadě že by tím byl poškozen veřejný zájem. Soukromí žalobců nebude nyní přezkoumávanou změnou stavby významně dotčeno oproti stávajícímu stavu. Ve věci však nebyla dostatečně vyřešena otázka nejvyššího přípustného počtu nadzemních podlaží. V návaznosti na to neobstojí neúplné posouzení povahy vyzděného přístřešku (pergoly) na pochozí střeše sporného bytového domu. 9. Předně je nutné uvést, že ve vztahu k bytovému domu byla vydána celkem tři dodatečná povolení stavby. V nynější věci se soud zabýval již poslední třetí změnou bytového domu. Jednalo se zejména o dílčí změny bytového domu v podobě úprav oken, vyzdění stěn a dosazení oken do pergoly na střeše bytového domu. 10. Stavebník po zahájení řízení o odstranění stavby (třetí změny) požádal o její dodatečné povolení. Jelikož byly splněny podmínky dle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) stavební úřad změnu stavby dodatečně povolil. Ačkoliv lze přisvědčit žalobcům, že dodatečné povolování změn bytového domu v rámci několika etap může být ve svém závěru nepřehledné, dodatečné povolení stavby zákon za splnění určitých podmínek umožňuje. Správní orgány tak postupovaly v souladu se zákonem. 11. Nadto je soudu známo, že proti prvnímu dodatečnému povolení žalobci brojili u zdejšího soudu žalobou (věc vedena pod sp. zn. 30 A 60/2017). Je tedy zřejmé, že o prvním řízení o dodatečné povolení stavby věděli, a tudíž mohli v rámci daného řízení uplatňovat konkrétní námitky. Proti druhému dodatečnému povolení se žalobci neodvolali, to nicméně nic nemění na tom, že i v rámci tohoto řízení mohli uplatňovat své konkrétní námitky. Nebylo jim tedy upřeno právo, aby hájili své zájmy v jednotlivých řízeních. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí 12. Žalobci namítli nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaný se podle nich řádně nevypořádal s jejich odvolacími námitkami. Námitka nepřezkoumatelnosti není důvodná. 13. Soud předně poukazuje na ustálenou judikaturu správních soudů, dle které zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno vadám správních rozhodnutí způsobujícím, že pro absenci důvodů (či pro nesrozumitelnost) skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat (srov. např. rozsudky NSS č. j. 7 As 342/2020-30 ze dne 13. 7. 2022, č. j. 6 As 17/2020-74 ze dne 27. 9. 2022). 14. Z hlediska soudního přezkumu tvoří rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jeden celek (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 5 Afs 16/2003-56 ze dne 12. 10. 2004). Nesouhlas žalobce s výkladem učiněným správními orgány nelze zaměňovat za nepřezkoumatelnost jejich rozhodnutí, neboť nepřezkoumatelnost rozhodnutí je objektivní překážkou znemožňující soudu dané rozhodnutí přezkoumat (srov. přiměřeně rozsudek NSS č. j. 10 As 102/2018-45 ze dne 24. 9. 2019). 15. Obě rozhodnutí správních orgánů jsou plně přezkoumatelná a splňují požadavky dle § 68 odst. 3 správního řádu. Žalobci neuvedli, co konkrétně neměl žalovaný vypořádat, pouze uvedl