17 Ad 25/2025 – Krajský soud v Plzni

17 Ad 25/2025- 47 - text  5 17 Ad 25/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobkyně: V. Ch. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.4.2025 č.j. X. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X. ze dne 29. 1. 2025, kterým žalovaná zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zdp"), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS") ze dne 28. 1. 2025 žalobkyně není invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že dle jejího názoru její zdravotní stav odpovídá invaliditě a byl nedostatečně zjištěn či byl chybně posouzen i v řízení o podaných námitkách kvůli tomu, že se zhoršil a ke všem stávajícím zdravotním potížím, které přetrvávají. Má vzdělání střední odborné a pracovala většinou jako dělnice. Její největší zdravotní potíže v současné době jsou bolesti za krkem vystřelující do levého ramene a ruky. Berou jí křeče tak, že má problém srovnat prsty i ruku. Omezuje ji to a žádá, aby byl znovu posouzen její zdravotní stav. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 6. 3. 2025, vypracovaného pro účely řízení o námitkách, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. j) a ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 582/1991 Sb., tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp, žalobkyně nebyla shledána invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle ustanovení § 3 odst. 2 uvedené vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % a celkově činí 30 %. 4. Žalobu soud neshledal důvodnou. 5. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 6. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 7. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 8. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně. 9. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV ČR v Plzně ze dne 20. 8. 2025, podle něhož: 10. Posudková komise MPSV shrnula závěry předchozích posudkových komisí ve správním řízení. Lékař IPZS Sokolov dne 28. 1. 2025 uznal za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti hodnocen VAS krční páteře, ztráta pracovní schopnosti stanovena dle kapitoly XIII., oddílu E, položce 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 30 %. 11. Posudkový lékař ČSSZ jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti hodnotil dne 6. 3. 2025 shodné vertebrogenní postižení, míru poklesu pracovní schopnosti stanovil dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 30 %. 12. Dále posudková komise MPSV nově zohlednila zprávu o vyšetření v Ambulanci bolesti ze dne 15. 4. 2025, J. T., z níž vyplývá chronická nemaligní bolest při VAS Cp, CB syndrom, foraminální protruze disků C5/6, C6/7, s kompresí kořene C6, C7 I. sin. Počínající neuropatie LHK v. s. Anxiosně depresivní syndrom. 13. Dle zhodnocení zdravotního stavu neurologem v komisi v opakovaných neurologických vyšetřeních K. od dubna do září 2024 jsou konstatovány pouze bolestivé rotace krční páteře, jinak zcela normální neurologický nález. Nemocná si stěžuje na bolesti šíje, propagaci bolesti do horních končetin, není žádná zmínka, přesto uzavíráno jako CB syndrom s iritací kořene C6 a C7. Na MR z května 2024 je stenóza páteřního kanálu v rozměru 7 mm způsobená druhotně protruzemi disků C5/6 a C6/7, výhřez disku není popsán. Je uvažováno o možné kompresi kořenů C6 a C7 vlevo. Lze připustit možný CB syndrom, pokud v příslušných dermatomech nemocná udává brnění či bolest, ale funkční nález na krční páteři je minimální a nejsou žádné známky kořenové léze. 14. Žalobkyně byla posuzována jako dělnice. 15. Posudková komise MPSV konstatovala, že shodně s OSSZ a lékařem ČSSZ určuje rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bolestivý páteřní syndrom krčního úseku při graf. vyš. verifikované foraminální protruzi disků C5/6 a C6/7 s kompresí kořene C7 vlevo a tangováním až lehkou kompresí kořene C6 vlevo, s doprovodným zúžením páteřního kanálu. Nelze vyloučit taktéž spoluúčast zvažovaného CB syndromu s koř. iritací C6 a C7 vlevo a susp. incip. neuropatie LHK. 16. V souladu s doloženými lékařskými nálezy a na základě neurologického hodnocení v komisi klasifikuje PK MPSV dané postižení funkčně jako lehké, bez doprovodných známek kořenové léze, bez průkazu významnější statodynamické páteřní poruchy, s lehkým neurologickým nálezem a minimální funkční patologií na krční páteři i v dalších páteřních úsecích. Procentuální ztrátu pracovní schopnosti komise hodnotí ve shodě s lékařem ČSSZ v kapitole XIII, odd. E, pol. 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10-20 %. Pokles pracovní schopnosti komise hodnotí v horní hranici stanovené procentní limitace, ve výši 20 % s paralelním zohledněním dělnické profese posuzované desetiprocentním navýšením, čímž vyhodnocuje celkovou míru poklesu pracovní schop