33 Ad 51/2024 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 51/2024- 206 - text  6 33 Ad 51/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobkyně: K. A. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 23. 10. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 9. 2024, č.j. X. o invalidní důchod takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 2. 9. 2024, č.j. X. a rozhodnutí ze dne 16. 5. 2024 č.j. X. se zrušují a věc se žalované vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 91 Kč na náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím ČSSZ č. j. X. ze dne 16. 5. 2024 žalovaná přiznala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s odůvodněním, že dle posudku ČSSZ Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 29. 4. 2024 byla žalobkyně podle ust. § 39 odst. 1 a § 39 odst. 2 písm. a) zdp uznána od 2. 9. 2020 invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 40 %. 2. Rozhodnutím žalované ze dne 2. 9. 2024 č.j. X. byly zamítnuty námitky žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí a toto bylo potvrzeno. Podkladem pro toto rozhodnutí byl posudek o invaliditě ČSSZ IPZS ze dne 13. 8. 2024, dle něhož se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku poklesla její pracovní schopnost o 40 %, zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal prvnímu stupni invalidity a námitky proto byly shledány jako nedůvodné. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 23. 10. 2024 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná zamítla její námitky proti rozhodnutí, jímž jí byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/19995 Sb., ve znění pozdějších předpisů s ohledem na to, že dle posudku IPZS činí procentní míra poklesu její pracovní schopnosti 40 %. S rozhodnutím nesouhlasí, neboť má zato, že splňuje podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, její zdravotní stav odpovídá invaliditě třetího stupně a procentní míra poklesu pracovní schopnosti je nejméně 70 %. V rozhodnutí o námitkách a v posudku IPZS pro námitkové a odvolací řízení ze dne 13. 8. 2024 je chybně uvedeno, že stále studuje a má individuální studijní plán. Z důvodu vážných zdravotních důvodů se nemůže vzdělávat ani být výdělečně činná, na úřadu práce ji z důvodu jejího špatného zdravotního stavu nezaevidují, není schopna žádného zaměstnání. Má systémovou sklerodermii, postižení char. sklerodaktylie s ulceracemi při Raynaudově syndromu, což je zejména postižení kůže, plic a jícnu. Má sníženou kapacitu plic o více než 50 %, zadýchává se při rychlejší chůzi a bez zadýchání nevyjde ani jedno patro. Má časté bolesti hlavy, nesnáší ostré světlo, i za denního světla chodí v tmavých brýlích, má bolesti kloubů, zda, jež ji velice omezují v běžných činnostech. Bere silné léky, po nichž jí není dobře, chodí na biologickou léčbu, jež ji vyčerpává. Tím, že má postižení jícnu, trpí častými zažívacím potížemi a refluxem, má omezenou hybnost prstů rukou, proto pro ni není vhodná ani manuální práce. Navrhla, aby byl její zdravotní stav znovu posouzen a žalobou napadené rozhodnutí bylo zrušeno a vráceno žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná dne 21. 11. 2024 ve svém vyjádření shrnula dosavadní rozhodnutí týkající se posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Uvedla, že shromážděné medicínské nálezy ve prospěch nárokované invalidity nejvyššího stupně nesvědčily. Kvalifikace shledaného dominantního postižení na úrovni II. stadia v intencích kapitoly X oddílu B položky 7c přílohy k vyhlášce č. 356/2009 Sb., o posuzování invalidity posudková lékařka dostatečně osvětlila, přičemž bez povšimnutí nezůstaly ani další, potenciálně posudkově významné skutečnosti. Případný renonc ohledně sporovaného faktu trvajícího studia nehovořil by tedy patrně pro zcela odlišnou subsumpci rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Zodpovězení otázky stupně invalidity k rozhodnému datu, potažmo domnělé bagatelizace diagnostikovaných omezení přísluší výlučně v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení krajským soudem vyžádanému komisionálnímu posudku. Aniž by žalovaná hodlala sebeméně znevažovat zcela zřejmé útrapy žalobkyně, nejeví se jí žaloba jako důvodná. IV. Posouzení věci soudem 5. V dané věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. V. Rozhodnutí soudu 7. Žaloba je důvodná. 8. Ze správního spisu zjistil soud následující: Posudkem ČSSZ IPZS ze dne 29. 4.20243 byla žalobkyně shledána invalidní pro invaliditu I. stupně s tím, že pokles její pracovní schopnosti činí 40 %. Den vzniku invalidity 2. 9. 2020, doba platnosti posudku: trvale. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., odd. B, položce 7.c přílohy k vyhlášce č. 259/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. 9. Na základě uvedeného posudku bylo dne 16. 5. 2024 vydáno žalovanou rozhodnutí č.j. X., jímž byl žalobkyni od 2. 9. 2020 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 10. V námitkovém řízení žalobkyně žádala přiznání invalidity III. stupně. Posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu (dále „IPZS“) ze dne 13. 8. 2024 byl zjištěn pokles pracovní schopnosti žalobkyně v celkové výši 40 % s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole X., odd. B, položce 7c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Den vzniku invalidity: 2. 9. 2020, s ohledem na charakter postižení je platnost posudku trvalá. Míra poklesu pracovní schopnosti je dána srovnatelností stavu s postižením uvedeným kapitolou X. Postižení dýchací soustavy, oddíl B – dolní dýchací cesty, položka 7c – sarkoidóza, postižení stadia II, postižení plicního parenchymu se středně těžkou poruchou plicních funkcí, snížení plicních funkcí o 35-50 % náležitých hodnot, procentuální pokles 30-50 % zvolen střed rozmezí při zohlednění profese (studující) Přihlédnuto i k dosavadnímu onemocnění. Nejedná se o rozsáhlé postižení plicního parenchymu s těžkou poruchou plicních funkcí, není prokázáno cor pulmonale ani plicní hypertenze. Postižení trávicího ústrojí je na úrovni lehké poruchy, kožní postižení s ulceracemi se projevuje zejména v zimním období. Námitkám nelze vyhovět. 11. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 12. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 13. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR – pracoviště v Plzni vypracovala posudek, který byl vypracován po jednání konaném dne 19. 2. 2025 za účasti odborné lékařk