33 Ad 52/2024 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 52/2024- 62 - text  8 33 Ad 52/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobkyně: M. M., nar., bytem N proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 31. 10. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 8. 2024 č.j. X o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím ČSSZ č. j. ze dne 25. 4. 2024 č.j. X žalovaná zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu pro nesplnění podmínek ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a současně potvrdila, že žalobkyni nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 23. 4. 2024. 2. Rozhodnutím žalované ze dne 19. 8. 2024 č.j. X byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí výše uvedenému rozhodnutí a toto bylo potvrzeno. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek o invaliditě ČSSZ Institutu posuzování zdravotního stavu, dále jen „IPZS“ ze dne 6. 8. 2024, dle něhož je žalobkyně invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zdp, nadále jde o invaliditu prvního stupně, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 45 %. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 5c (Poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy, středně těžké postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen, 25–35 %), přílohy k vyhlášce MPSV č. 359/2009 Sb. ( dále jen vyhlášce o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity tato hodnota zvýšena o 10procentních bodů, celkově tak činí 45 %. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 31. 10. 2024 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované vydané v prvoinstančním řízení s odůvodněním, že posudkový lékař v prvoinstančním i námitkovém řízení určil za rozhodující příčinu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s čímž nesouhlasí. Má zato, že došlo k vadě řízení v nedostatečném posudkovém zhodnocení jejího zdravotního stavu, v námitkovém řízení posudkový lékař nezohlednil všechny její námitky, především srozumitelně a jasně nezdůvodnil, proč nemůže být rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XI., oddílu F, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009, středně těžké poruchy se sníženou funkční kapacitou jater, kompenzovaná jaterní cirhóza, lehčí mimojaterní projevy, významná dlouhodobá únava se značným snížením celkové výkonnosti při obvyklém zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo omezeny, podle rozsahu poruch a omezení v horní hranici MPPS-45 %. Takto bylo rozhodnuto v roce 2017, byla jí tehdy přiznána invalidita I. stupně. Od uvedeného posouzení se primární biliární cirhóza nezměnila, což je dokladováno i v posudku IPZS v roce 2024. Žalobou napadené rozhodnutí považuje za účelové, vedené snahou, aby jí nebyla přiznána invalidita II. stupně, na niž by v případě aplikace ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., dosáhla. Z doložených podkladů vyplývá, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost minimálně o 50 %, což odpovídá invaliditě II. stupně. Posudkové zhodnocení nekoreluje s jejím skutečným zdravotním stavem a pracovní schopností a výkonností a doloženou lékařskou dokumentací. Její zdravotní stav je bez předpokladu zlepšení, navíc má další postižení mající přímou souvislost s příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho vlivem na pokles pracovní schopnosti, jež přímo ovlivňují její pracovní možnosti a výkonnost. Jedná se o postižení středně těžkého charakteru doložené zdravotnickou dokumentací. Její pracovní uplatnění je omezené i z důvodu dosaženého vzdělání a práce v přímé závislosti na její zdravotním postižení. Navrhla, aby z uvedených důvodů rozhodnutí žalované ze dne 25. 4. 2024 č.j. X bylo zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. 4. Soud s ohledem na obsah žaloby, z něhož je zřejmé, že se žalobkyně domáhá i zrušení rozhodnutí vydaného v námitkovém řízení, žalobu posoudil s přihlédnutím k § 68 písm. a) s.ř.s. dle jejího obsahu, tedy tak, že se domáhá i jeho zrušení. III. Vyjádření žalované k žalobě 5. Žalovaná dne 2. 12. 2024 ve svém vyjádření shrnula dosavadní rozhodnutí týkající se posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Uvedla, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno žalovanou na základě odborného posudku ze dne 6.8. 2024, jenž byl vyhotoven pro účely řízení o námitkách posudkovým lékařem IPZS. Na vyšší míru poklesu pracovní schopnosti zdravotní stav žalobkyně nedosahuje, neboť ani přezkumem jejího zdravotního stavu nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby vyšší stupeň invalidity žalobkyně indikovalo. Míra poklesu pracovní schopnosti byla dle lékaře IPZS v námitkovém řízení stanovena na podkladě dostatečně vypovídající a aktuální zdravotnické dokumentace, psychický stav žalobkyně je za poslední roky kontinuálně zdokumentován a objektivizován v doložené zdravotnické dokumentaci. Ostatní zdravotní postižení uvedené v diagnostickém souhrnu svou závažností a posudkovou významností nedosahují takové závažnosti, aby mohly být uznány za rozhodující zdravotní postižení, přičemž byly všechny zhodnoceny při celkovém posouzení. Žalovaná neshledala proběhlé řízení nesprávným, posudkové řízení neobjektivním, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku. Rozhodnutí o námitkách je dostatečně odůvodněno, jsou uvedeny a konkretizovány všechny lékařské zprávy, z nichž žalovaná vycházela, jakož i posudková rozvaha, zdravotní dokumentace byla pro posouzení a vyhotovení posudku zcela dostačující, závěr posudku vychází z objektivně zjištěného zdravotního stav, byl převzat do odůvodnění rozhodnutí o námitkách, posouzení proběhlo dle platné vyhlášky o invaliditě a v souladu se zdp. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu dostatečném pro použití posudkových kritérií, byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků významných pro posudkový závěr. S ohledem na stanovisko žalobkyně žalovaná navrhla vyhotovení posudku u příslušné PK MPSV ČR, jež zdravotní stav a pracovní schopnost žalobkyně posoudí a stanoví stupeň invalidity. Uvedla, že za současného stavu navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné. IV. Posouzení věci soudem 6. V dané věci nebylo v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nařízeno jednání s ohledem na stanovisko účastníků, kteří byli seznámeni s obsahem posudku vypracovaného pro účely soudního řízení a zároveň byli vyzváni, aby se k němu vyjádřili. 7. Žalobkyně v té souvislosti sdělila ve svém podání soudu došlém dne 18. 3. 2025 své výhrady k posudku s tím, že bude-li ve věci nařízeno jednání, nezúčastní se jej. 8. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. V. Rozhodnutí soudu 9. Žaloba není důvodná. 10. Žalobkyně se v rámci správního řízení domáhala zvýšení stupně invalidity z prvního na druhý stupeň. Posudkem IPZS ze dne 23. 4. 2024 byla žalobkyně shledána invalidní pro invaliditu I. stupně s tím, že pokles její pracovní schopnosti činí 45 % a žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu byla proto rozhodnutím žalované ze dne 25.4.2024 č.j. X zamítnuta a byla nadále potvrzena výplata invalidního důchodu prvního stupně. 11. V námitkovém řízení žalobkyně byl podkladem pro rozhodnutí posudek PPZS ze dne 6. 8. 2024, jímž bylo jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti označeno zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole V., položce 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (úzkostná porucha a neurastenie středně těžkého stupně), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdr