33 Ad 6/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 6/2025- 83 - text  6 33 Ad 6/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobkyně: B. K., nar. X, bytem X proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 21. 2. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 2. 2025, č. j. X o invalidní důchod takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 6. 2. 2025, č. j. X se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím č. j. X ze dne 30. 10. 2024 žalovaný odňal žalobkyni invalidní důchod dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný při rozhodnutí vycházel z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS) ze dne 14. 10. 2024, z něhož vyplývá, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobkyně poklesla pouze o 25 %, tudíž již není invalidní. 2. Rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 2. 2025, č. j. X byly zamítnuty námitky žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí a toto bylo potvrzeno. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek IPZS o invaliditě ze dne 4. 2. 2025 č. j. LPS/2024/2193-NR-MR-CSSZ, dle něhož se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění, žalobkyně není invalidní, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 25 %, den zániku invalidity: 12. 7. 2024. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je periferní vestibulární syndrom s recidivujícími ataky vertiga charakteru morbus Menieri vpravo s vegetativním doprovodem, s tinnitem a lehkou oboustrannou nedoslýchavostí (celková ztráta sluchu dle Fowlera 28,6 %). Je aplikovaná pravidelná vazodilatační léčba, 3x provedena intratympanická instalace kortikoidů, dle kontrolních ORL vyšetření v 10/2024 a 1/2025 s omezením počtu záchvatů a zmírněním intenzity. Postižení hodnoceno jako středně těžké, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena dle kap. VIII, odd. A, pol. 8 b). Při uvedeném klinickém nálezu by míra poklesu pracovní schopnosti odpovídala dolní hranici daného rozmezí (20-35 %) s přihlédnutím k dalšímu lehkému postižení zdravotního stavu byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti středem daného rozmezí – 25 %. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle pol. 8c) kap. VIII, odd. A přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o prudké závratě několikrát měsíčně se značnou nejistotou a těžkostmi při chůzi a stání. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 21. 2. 2025 doručenou zdejšímu soudu dne 24. 2. 2025 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný zamítl její námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 30. 10. 2024, jímž jí byl odebrán invalidní důchod 1. stupně. S rozhodnutím nesouhlasí, neboť má zato, že její zdravotní stav odpovídá invaliditě prvního stupně a byl nedostatečně zjištěn či byl chybně posouzen, a to i v řízení o podaných námitkám kvůli tomu, že od 7. 3. 2024 se její zdravotní stav opět zhoršil, podala si novou žádost o zvýšení stupně invalidity, jež byla zamítnuta, při podání námitky jí byla invalidita odebrána. trpí Menierovou chorobou s těžkým průběhem, má časté záchvaty vertiga se zvracením, tinnitus, nespavost, nejistou chůzi, prudké pohyby, sluchovou vadu, což značně limituje její běžný i pracovní život. Požaduje proto, aby byl její zdravotní stav znovu posouzen a napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaný dne 17. 3. 2025 ve svém vyjádření k žalobě zrekapituloval dosavadní průběh správních řízení a navrhl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. Posudky zjištěný pokles pracovní schopnosti činí u žalobkyně pouze 25 % a nejsou tak splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod dané ust. § 38 zákona o důchodovém pojištění. Posudek vypracovaný v rámci námitkového řízení splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi, přičemž posuzující lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaný i nadále setrval na napadeném rozhodnutí. IV. Posouzení věci soudem 5. V dané věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 písm. a) a § 51 odst. 2 s. ř. s. 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V. Rozhodnutí soudu 7. Žaloba je důvodná. 8. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že její zdravotní stav a pokles pracovní schopnosti byl nedostatečně a chybně posouzen, neboť ačkoli se její zdravotní stav zhoršil, bylo vydáno rozhodnutí o odebrání invalidního důchodu I. stupně. 9. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 10. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 11. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR – pracoviště v Plzni vypracovala posudek, který byl vypracován po jednání konaném dne 26. 6. 2025 za účasti odborných lékařů z oboru neurologie, jemuž žalobkyně nebyla přítomna, neboť dokumentace byla dostačující. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že ode dne 4. 2. 2025 byla žalobkyně invalidní, šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Doba platnosti (lhůta KLP): 31. 1. 2027. Žalobkyně byla posuzována jako nekvalifikovaná recepční. Dle doložené zdravotní dokumentace byl k datu posouzení zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s negativním dopadem na pracovní schopnost, jehož rozhodující příčinou je recidivující vertigo v rámci usp. M. Meniér, Ménierova choroba vpravo, funkčně těžká, s postupně progredující poruchou sluchu a s reaktivním narušením psychických funkcí. I přes toto postižení byla žalobkyně schopna pokračovat v práci na plný úvazek, jednalo se tedy o zdravotní stav, který měl nepodstatný vliv na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Invalidita byla k 12. 7. 2024 oduznána. Od 2. 12. 2024 došlo k opětovnému zhoršení s nutností vystavení dlouhodobé PN (do 3. 2. 2025), pro hypakuzi a časté absence zaměstnavatelem doručeno snížení úvazku Ataky se vyskytují nepravidelně, trvají 1-12 hodin a jsou doprovázeny vertigem a tinnitem. Dosavadní léčba bez výraznějšího efektu, v plánu ATB intratympanálně, ke zvážení je operace. Z výraznějších komorbidit je přítomna úzkostně depresivní symptomatologie s předpokladem zlepšení na zavedené léčbě, etiologie reaktivní při základním vestibulárním onemocnění, ekzém rukou (t.č. diskrétní) a asthma bronchiale s lehkou VP u fumátorky. Komise je, co se týče typu rozhodujícího postižení, v souladu s posudkovým hodnocením prvoinstančního řízení