33 Az 9/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Az 9/2025- 44 - text  6 33 Az 9/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: V. P. N., narozený X, bytem X, zastoupený: Mgr. Markem Eichlerem, advokátem, se sídlem Nekázanka 888/20, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 1. 4. 2025 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-1620/ZA-ZA11-HA13-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-1620/ZA-ZA11-HA13-2024, rozhodl žalovaný o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu ze dne 2. 12. 2024 tak, že je nepřípustná dle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu), a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil dle § 25 písm. i) téhož zákona. II. Žaloba 2. V úvodu žaloby žalobce uvedl, že je přesvědčen o nezákonnosti napadeného rozhodnutí, které nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Žalobce zejména poukázal na skutečnost, že napadené rozhodnutí není náležitě odůvodněné, což odporuje § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s.ř.s.), v čemž spatřuje žalobce nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Po věcné stránce žalobce namítal nedostatečné posouzení jednotlivých důvodů pro udělení azylu a neodůvodnění závěrů žalovaného, které nerespektují požadavky § 68 odst. 3 správního řádu. Ve vztahu k důvodům mezinárodní ochrany žalobce opětovně poukázal na požadavky správního řádu obsažené v § 68 odst. 3 a konstatoval, že napadené rozhodnutí je v tomto bodě nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Dále mělo dle žalobce dojít k porušení § 2 odst. 1 a 4, § 3, § 50 a § 52 správního řádu a § 10a a § 11a zákona o azylu. Napadené rozhodnutí považoval žalobce také v rozporu s mezinárodními závazky ČR (Úmluva o právním postavení uprchlíků), s odůvodněním, že porušuje jeho ústavně zaručené právo na život (čl. 6 Listiny, čl. 2 Úmluvy). Dále žalobce namítal nedostatečné posouzení skutečnosti, že v rámci nového řízení uvedl, že se obává návratu z důvodu obav z pronásledování pro svoji drogovou trestní minulost v ČR, a hlavně zde má svého syna a družku, kteří jeho přítomnost potřebují. Žalobce rovněž namítal, že žalovaný pochybil, jestliže mu neudělil humanitární azyl podle § 14 zákona o azylu. Žalobce byl toho názoru, že rozhodnutí žalovaného je ve vztahu k § 14 zákona o azylu nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Ve vyjádření k žalobě dne 23. 4. 2025 žalovaný popřel oprávněnost žaloby a nesouhlasil s ní, neboť námitky neprokazují, že by v průběhu své činnosti porušil některá ustanovení správního řádu či zákona o azylu a následně vydal nezákonné či nedostatečně odůvodněné rozhodnutí. Žalovaný dále dodal, že z konstantní judikatury plyne, že pro přípustnost opakovaných žádostí je třeba, aby v konkrétním případě existovaly „nové skutečnosti nebo zjištění“, které musí mít určitou přidanou hodnotu a kvalitu oproti předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Smyslem je na jedné straně umožnit nové posouzení v případech, kdy nové skutečnosti nebo zjištění mohou vést k jinému rozhodnutí než u žádosti předchozí, a na druhé straně zajistit, aby nedocházelo k účelovému podávání opakovaných žádostí. Žalobce v řízení o jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 16. 8. 2024 označil za důvod podání své žádosti legalizaci pobytu v ČR, kde chtěl zůstat se svým synem. V případě návratu do Vietnamu se obával blíže nespecifikovaných potíží souvisejících s jeho drogovou kriminální minulosti v ČR a potíží se svou integrací. Žalovaný ve svém rozhodnutí vydaném v rámci správního řízení o první žádosti žalobce konstatoval na základě jeho tvrzení a dalších podkladů rozhodnutí, že nebyly naplněny podmínky zákona o azylu pro udělení mezinárodní ochrany. V aktuální žádosti žalobce opětovně hovořil o tom, že chce v ČR zůstat se svým synem a o obavách souvisejících s jeho drogovou kriminální minulosti v ČR. Dále uvedl, že ve Vietnamu, kde nebyl téměř dvacet let, se toho mnoho změnilo. K uvedené skutečnosti žalovaný konstatoval, že i ve své předchozí žádosti se žalobce v případě návratu do Vietnamu obával potíží se svou integrací. Ohledně skutečnosti, že chce v ČR zůstat se svou družkou, na jejímž základě požaduje opětovné meritorní posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žalovaný konstatoval, že uvedená skutečnost není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany v žádné její formě a taktéž ani důvodem pro změnu či nové meritorní posuzování opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný dále konstatoval, že žalobcem uvedená skutečnost se netýká změny situace v zemi jeho původu, důvodů jeho odchodu z vlasti, ani jím prezentovaných problémů, které tam měl mít, ani důvodů, pro něž by měl mít jakékoliv obavy v případě svého návratu do země, tím méně pak svědčících o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Žalovaný na základě citovaných informací o zemi původu uzavřel, že ve Vietnamu nedošlo od doby, kdy byla meritorně posuzována předchozí žádost k žádné změně, která by mohla představovat novou skutečnost ve smyslu ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný tak neshledal důvody pro opakované meritorní posouzení žádosti ve vztahu k žalobcem uváděným důvodům. Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 5. Soud rozhodl ve věci při nařízeném jednání s ohledem na stanovisko žalobce, přičemž účastníci se k jednání nedostavili, a soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. V. Rozhodnutí soudu 6. Žaloba je nedůvodná. 7. Ze správního spisu má soud za prokázané, že v případě žalobce se jedná o opakovanou žádost dle § 2 odst. 1 písm. f) zákona o azylu, neboť se v jeho případě jedná již o druhou žádost. 8. Dále má soud ze správního spisu za prokázané, že první žádost žalobce na území ČR je datována ke dni 16. 8. 2024. Za důvod podání žádosti označil žalobce to, že chce zůstat v ČR se svým synem. V případě návratu do Vietnamu se obával potíží souvisejících s jeho drogovou kriminalitou v ČR a potíží se svou integrací. Řízení o žádosti bylo skončeno rozhodnutím ze dne 11. 10. 2024, č. j. OAM-1070/ZA-ZA11-HA13-2024 (PM 4. 11. 2024), jímž nebyl žalobci udělen azyl dle § 12, § 13 a § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nepodal žalobu. V aktuálně podané žádosti ze dne 25. 2. 2025 uváděl žalobce jako důvody pro udělení mezinárodní ochrany zejména to, že chce zůstat v ČR se svým synem a družkou. Ve Vietnamu nebyl téměř dvacet let za tu dobu se toho mnoho změnilo. V ČR byl trestán za pěstování a distribuci drog, kdyby se vrátil, mohl by mít problémy ze strany státních orgánu z důvodu jeho odsouzení. Dále žalobce potvrdil, že uvedené skutečnosti uváděl ve své předchozí žádosti o udělení mezinárodni ochrany. 9. Dle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu „Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1.“ 10. Dle § 11a odst. 1 zákona o azylu „Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“ 11. Soud v rámci výše uvedeného bude přezkoumávat, zda žalobce uvedl nové skutečnosti nebo podstatnou změnu okolností, které měly být vzaty v potaz a nebyly uvedeny již v předchozích žádostech o mezinárodní ochranu, resp. nebyly uvedeny proto, že žalobci nebyly známy; současně s tím soud přezkoumá, zda se situace v zemi žalobce změnila natolik, aby odůvodňovala přiznání některé z forem mezinárodní ochrany, resp. nové zhodnocení těchto důvodů. 12. Viz rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2011, č.j. 7 Azs 28/2011-74 „Bylo-li řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastaveno pro nepřípustnost podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zkoumá správní soud pouze to, zda byly dány podmínky pro zastavení řízení. Důvody uváděnými žadateli se zabývá pouze z toho hlediska, zda jim mohly být známy v době první žádosti, a zda