63 A 17/2025 – Krajský soud v Plzni

63 A 17/2025- 38 - text  7 63 A 17/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Szalonnásem ve věci žalobce: B. H. N., nar. X, státní příslušnost X, t. č. v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, Balková 1, 331 65 Tis u Blatna, zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2025, č. j. OAM-521/BA-BA07-BA03-PŘZ-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2025, č. j. OAM-521/BA-BA07-BA03-PŘZ-2025, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 269,40 Kč, a to k rukám jeho zástupce, Mgr. Marka Sedláka, advokáta. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2025, č. j. OAM-521/BA-BA07-BA03-PŘZ-2025. Jím žalovaný rozhodl, že žalobce je podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále též jen: „ZoA“) nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Současně podle § 46a odst. 5 ZoA stanovil dobu zajištění do 23. 8. 2025. 2. Podle žalobce bylo napadené rozhodnutí vydáno opožděně, pročež je nezákonné. Kromě toho je nepřezkoumatelné a nedůvodné, pokud jde o závěr, podle něhož nejsou v jeho případě dány podmínky pro využití zvláštních opatření dle § 47 odst. 1 ZoA. Nepřezkoumatelné je napadené rozhodnutí i proto, že nebyla odůvodněna stanovená doba zajištění. Obsah žaloby 3. Žalobce uvedl, že v projednávané věci nebyla dodržena zákonná lhůta podle § 46a odst. 4 ZoA, napadené rozhodnutí je proto nezákonné, k tomu žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 6. 2025, č. j. 62 Az 15/2025, v němž krajský soud vycházel ze závěrů NSS obsažených v rozsudku ze dne 14. 2. 2023, č. j. 62 Az 5/2023-21, podle kterých v případě, požádá-li žalobce o opětovné posouzení důvodů zajištění, je třeba o jeho žádosti rozhodnout podle § 46a odst. 4 ZoA do 5 dnů ode dne podání žádosti a v téže lhůtě mu musí být rozhodnutí doručeno. Krajský soud zároveň dovodil aplikovatelnost tohoto rozhodnutí i po novelizaci ZoA, když nově je s účinností od 1. 7. 2023 pro rozhodnutí stanovena lhůta 5 pracovních dnů. 4. Dále žalobce namítal nepřezkoumatelnost a nedůvodnost napadeného rozhodnutí, pokud žalovaný došel k závěru, že nejsou splněny podmínky pro uložení zvláštních opatření podle § 47 odst. 1 ZoA. Žalovaný nemožnost uložení uvedeného zvláštního opatření spatřoval v tom, že žalobce nemá zajištěno žádné konkrétní ubytování a nemá prostředky k pobytu, včetně prostředků na pravidelné docházení na pracoviště správního orgánu za účelem kontroly. Tyto důvody bránící uložení zvláštního opatření byly zhojeny tím, že žalobce si ubytování zajistil od svého kamaráda, který zároveň financuje žalobcův pobyt na území ČR, a to včetně cest ke správnímu orgánu. Žalovaný k uložení zvláštních opatření v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce o osobě, která mu má poskytnout ubytování a finanční prostředky, v řízení o jeho zajištění ani v řízení o mezinárodní ochraně nehovořil. Tato osoba žalobci do doby zajištění žádnou takovou pomoc zjevně nepřislíbila a neposkytla. Žalovaný měl za to, že se nejedná o pevnou osobní vazbu žalobce na uživatele předmětné nemovitosti, která by zaručovala setrvání žalobce na území ČR a součinnost při řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, tím spíše, když se na ní nebude muset ani jakkoli finančně podílet. Podle žalobce je postup žalovaného zcela nepředvídatelný a svévolný, což je o to závažnější, jedná-li se o otázku omezení osobní svobody žalobce. K tvrzení žalovaného, že žalobce o panu D. V. T. nehovořil, žalobce uvedl, že při výslechu na policii neměl žádný důvod své přátele a kamarády zmiňovat. Ani v rámci pohovoru v řízení o mezinárodní ochraně nebyl žalobce k vazbám na území ČR dotazován. Žalobce v době, kdy byl zajištěn policií, neměl čas a možnost kontaktovat svoje přátele v ČR a vysvětlit jim svoji situaci a požádat je o pomoc. 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí stanovil dobu zajištění do 23. 8. 2025, aniž by tuto dobu zajištění jakkoli odůvodnil, napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. V podrobnostech žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 6. 2025, č. j. 62 Az 15/2025, který uvedl, že odůvodnění doby trvání zajištění tak, že byla stanovena v souladu s původním rozhodnutím zajištěného o zajištění, je nedostatečné. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobce dne 3. 6. 2025 podal žádost o propuštění ze zajištění, nikoliv 30. 5. 2025, jak žalobce uvádí. Žalovaný vydal napadené rozhodnutí dne 6. 6. 2025, právní moci pak nabylo dne 10. 6. 2025, tedy pátý pracovní den po obdržení žádosti o propuštění. V žádosti o propuštění ze zajištění žalobce uvedl, že má zajištěné ubytování na adrese Č. L., přičemž se bude zdržovat u pana D. V. T., se kterým se osobně znají, jsou přátelé a který ho finančně zabezpečí včetně prostředků na případné dojíždění na kontroly na pracoviště správního orgánu. Dále v žádosti uvedl, že se v případě propuštění ze zajištění podrobí i dalším povinnostem a omezením, které mu správní orgán uloží, a bude pravidelně docházet na jeho pracoviště za účelem kontroly součinnosti. 7. Žalovaný vydal dne 12. 5. 2025 rozhodnutí č. j. OAM-521/BA-BA07-BA03-Z-2025, kterým podle § 46a odst. 1 písm. e) ZoA žalobce zajistil v zařízení pro zajištění cizinců na dobu 110 dnů, tedy do 23. 8. 2025, toto rozhodnutí nabylo právní moci 13. 5. 2025 a žalobce proti němu nepodal žádný opravný prostředek. Žalobce podal až žádost o propuštění ze zajištění po uplynutí více jak patnácti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění. Podle žalovaného žalobcem uváděné důvody nelze podřadit důvodům, které by umožňovaly jeho propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců a vedení dalšího řízení ve věci mezinárodní ochrany za umožnění mu volného pohybu na území ČR. V podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí. Posouzení věci 8. Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 46a odst. 8 ZoA. Žalobce konání jednání nenavrhl a ani soud nevyhodnotil konání jednání jako nezbytné. 9. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.). 10. Ze správního spisu soud zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti. 11. Žalobce pobývající v ČR od února 2021 byl dne 2. 5. 2025 kontrolován policejní hlídkou ve stanici pražského metra Zličín pobytovou kontrolou, které žalobce uvedl identitu jiné osoby a sdělil jí, že má cestovní doklad doma, což se nakonec ukázalo jako lež. Poté již žalobce sdělil svou pravou identitu a byl policejně zajištěn a následně s ním bylo zahájeno řízení o uložení správního vyhoštění. 12. Rozhodnutím Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 3. 5. 2025, č. j. KRPA-142951-24/ČJ-2025-000022-ZSV, bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3. a 4. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, tedy z důvodu, že se na území ČR zdržoval bez platného cestovního dokladu, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn, resp. že se na území ČR zdržoval bez platného povolení k pobytu, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn. 13. V zařízení pro zajištění cizinců Balková podal žalobce dne 6. 5. 2025 žádost o mezinárodní ochranu. 14. Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 5. 2025, č. j. OAM-521/BA-BA07-BA03-Z-2025, byl žalovaný zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců podle § 46a odst. 1 písm. e) ZoA, a to na dobu 110 dní, tedy do 23. 8. 2025. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nepodal správní žalobu. 15. Dne 3. 6. 2025 podal žalobce žádost o propuštění ze zajištění dle § 46a odst. 10 ZoA. Uvedl v ní, že má zajištěno ubytování u svého známého z vietnamské komunity, pana D. V. T., který jej bude také finančně podporovat, aby byl schopen dojíždět na kontroly na pracoviště žalovaného. Uvedl, že se podrobí i dalším případným povinnostem a omezením, která mu žalovaný uloží. Žalovanému poskytne plnou součinnost. Na podporu svých tvrzení předložil doklad o zajištění ubytování, prohlášení pana D. V. T. a navrhl jeho a svůj výslech a rovněž provedení pobytové kontroly v místě zajištěného ubytování, tedy v České Lípě, Kunratická 2863. 16. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl, že žalobce je ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) ZoA nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců, a stanovil dobu zajištění dle § 46a odst. 5 ZoA do 23. 8. 2025. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 10. 6. 2025, o čemž svědčí protokol o jeho předání žalobci, stejně jako vyrozumění o nabytí právní moci ze dne 10. 6. 2025, které žalovaný zaslal zástupci žalobce. 17. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný vyšel z toho, že je i nadále přesvědčen, že žalobce svou žádost o mezinárodní ochranu podal toliko ve snaze jakkoli zmařit nucený návrat do své vlasti. Žalobce totiž žil od úno