Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2024, č.j. KK/1272/DS/24-3 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary (dále též jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 4. 4. 2024, č.j. 11837/OD-P/24 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.…
69 A 7/2024- 33 - text
8
69 A 7/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Alexandrem Kryslem ve věci
žalobce:
P. Č.
proti
žalovanému:
Krajský úřad Karlovarského kraje, sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2024, č.j. KK/1272/DS/24-3,
takto:
I.
Žaloba se z a m í t á.
II.
Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
Napadené rozhodnutí
1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2024, č.j. KK/1272/DS/24-3 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary (dále též jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 4. 4. 2024, č.j. 11837/OD-P/24 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
2. Prvoinstančním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupků dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), za což mu byla uložena pokuta ve výši 3 100 Kč; žalobci byla současně uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
3. Uvedených přestupků se žalobce dopustil tím, že jako provozovatel vozidla registrační značky X. v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití tohoto vozidla byla na pozemní komunikaci dodržována pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, kdy:
a) dne 11. 11. 2023, v 12:12 hodin, mimo obec, v úseku Karlovy Vary – Olšová Vrata, na silnici I/6 (km 112,3-108,04), ve směru jízdy na Prahu, nezjištěný řidič vozidla registrační značky X. jel průměrnou rychlostí 105 km.h-1 (po odečtu možné odchylky měřícího zařízení ve výši 4 km.h-1) v úseku, kde je nejvyšší dovolená rychlost stanovena obecnou úpravou (§ 18 odst. 3 zákona o silničním provozu) na 90 km.h-1, čímž v měřeném úseku překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec minimálně o 15 km.h-1;
b) dne 18. 11. 2023, v 10:37 hodin, mimo obec, v úseku Karlovy Vary – Olšová Vrata, na silnici I/6 (km 112,3-108,04) ve směru jízdy na Prahu, nezjištěný řidič vozidla registrační značky X. jel průměrnou rychlostí 124 km.h-1 (po odečtu možné odchylky měřícího zařízení ve výši 4 km.h-1) v úseku, kde je nejvyšší dovolená rychlost stanovena obecnou úpravou (§ 18 odst. 3 zákona o silničním provozu) na 90 km.h-1, čímž v měřeném úseku překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec minimálně o 34 km.h-1.
Shora uvedená jednání vykazují znaky přestupků proti zákonu o silničním provozu dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 a bodu 4 zákona o silničním provozu ve vazbě na porušení povinnosti řidiče uvedené v § 18 odst. 3 téhož zákona.
II.
Žaloba
4. Žalobce uvedl, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právem obviněného na spravedlivý proces a zásadou ústnosti ve věcech trestních a věcech trestní povahy. Výzva ze dne 14. 12. 2023 nebyla obviněnému nikdy doručena. Byla mu doručena datová zpráva, která však neobsahovala žádnou přílohu. Zpráva nebyla určena do vlastních rukou, takže jí obviněný vůbec nevěnoval pozornost. O tom, že měla obsahovat výzvu, se dozvěděl až z rozhodnutí o odvolání. Za situace, kdy obviněnému nebyla výzva vůbec doručena, se jeví celé rozhodnutí jako nicotné a je třeba jej zrušit.
5. Dále žalobce namítal, že úřední osoba projednávající věc na prvním stupni nesplňuje požadavky dle § 18 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (dále též jen „zákon č. 312/2002 Sb.“), jak potvrdil v odpovědi na žádost o informace sám správní orgán. Osoba nemá dostatečnou kvalifikaci pro projednávání této agendy. Nemá ukončené vstupní vzdělání a neprohlubuje si kvalifikaci v souladu s „odstavcem b)“ § 18 zákona č. 312/2002 Sb., nemá tedy oprávnění pro rozhodování o právech ostatních občanů. Dále byl porušen § 80 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též jen „zákon o přestupcích“), který uvádí, že obviněný musí být poučen o právu žádat nařízení ústního jednání. Toto osoba opět úmyslně neučinila, aby tak znesnadnila obhajobu obviněnému. Z tohoto důvodu žalobce požaduje nařízení ústního jednání, kde požaduje provedení všech důkazů a předvolání všech svědků. Zásada ústnosti platí stejně jako ve věcech trestních, tak i ve věcech přestupkových, protože mají trestní povahu. Bez ústního jednání není možné projednat přestupek. Ústní jednání slouží právě k tomu, aby byly provedeny důkazy v přítomnosti obviněného a ten se tak s nimi mohl seznámit, vyjádřit se k nim a navrhovat vlastní důkazy. Toto správní orgán zcela vynechal a nikde neuvedl, z jakých důkazů vycházel a kdy a kde byly provedeny. Správní orgán taktéž neinformoval obviněného o provádění důkazů mimo ústní jednání, je tedy evidentní, že žádné důkazy nebyly provedeny a rozhodnutí je tedy založené pouze na domněnkách a pocitech úřední osoby.
6. Dále bylo dle žalobce porušeno právo obviněného na spravedlivý proces, když nebyl ve výzvě ze dne 15. 12. 2023 poučen o tom, že je povinen označovat důkazy pro svoji obhajobu. Nebyl ani poučen před podáním vysvětlení v souladu se zákonem o přestupcích o možnostech odepření podání vysvětlení, stejně jako o možných důsledcích nepodání takového vysvětlení. Nebylo tedy zřejmé, jak na tuto výzvu reagovat. Ve výzvě taktéž nebylo dostatečně uvedeno místo ani čas přestupku, zároveň nebyla přiložena ani fotografie, ze které by mohl adresát vycházet. Výzva nebyla doručována do vlastních rukou obviněného a z toho důvodu se dostala do jeho dispozice až dne 6. 8. 2024, kdy se obviněný z rozhodnutí o odvolání dozvěděl o obvinění a zpětně si nechal dohledat danou písemnost, kterou převzala jiná osoba mající oprávnění ke čtení zpráv, které nejsou určeny do vlastních rukou. Písemnostem, které nejsou určeny do vlastních rukou, obviněný nevěnuje pozornost a přebírá je jiná osoba mající přístup.
7. Žalobce dále konstatoval, že nelze ani souhlasit s výší stanovené pokuty z důvodu nedostatečného odůvodnění. Z rozhodnutí není jasné, proč uložil orgán pokutu zrovna v této výši, k jakým přitěžujícím či polehčujícím faktorům přihlédl. Správní orgán ani neuvedl, zda měl být přestupek spáchán z nedbalosti nebo úmyslně. Forma zavinění je přitom zcela klíčovou pro výrok rozhodnutí i stanovení samotné sankce. Forma zavinění je i jedním z údajů, které se budou zapisovat do evidence přestupků, kde bude využívána pro posuzování „přestupkové bezúhonnosti“, jelikož se v některých případech posuzování „přestupkové bezúhonnosti“ odlišuje mezi nedbalostí a úmyslem [např. § 23 odst. 1 písm. c) bod 8 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)]. Proto je nezbytné dosáhnout toho, aby forma zavinění byla vždy ve výroku rozhodnutí jednoznačně vyjádřena, a to nejen u přestupků, které lze spáchat pouze úmyslně, ale i u přestupků nedbalostních, zejména pak pokud i ty byly spáchány úmyslně. V rozhodnutí zcela chybí specifikace toho, jakým konkrétním jednáním se měl obviněný dopustit ohrožení či omezení provozu na pozemních komunikacích, zda toto jednání bylo úmyslné či nedbalé a jaké důsledky mohlo toto jednání způsobit. Správní orgán uvedl, že uvedené porušení pravidel nemělo za následek dopravní nehodu. Toto tvrzení však ničím nepodložil. Ve spisové dokumentaci chybí výpis dopravních nehod v daném úseku v daný den či čas. Je tak možné, že vozidlo způsobilo nehodu, avšak provozovatel o tomto neví, protože mu to řidič vozidla nesdělil, nebo si toho například sám nebyl vědom.
8. Žalobce dále namítal, že mu bylo odepřeno právo nahlížet do spisu, kdy správní orgán stanovil jen tři pouhé dny, kdy je možné do spisu nahlédnout. Účastník řízení však má právo nahlížet do spisu kdykoliv v otevírací době úřadu, nikoliv jen v termínu, který se hodí úřední osobě. Termín obviněnému nevyhovoval, avšak nebyl schopen absolvovat zcela jistě zbytečnou cestu z místa jeho pobytu v SRN, pokud by mu to bylo mimo stanovený termín odepřeno, jak ostatně uvádí orgán ve výzvě k seznámení se spisem. Správní řád však stanoví minimální lhůtu pro každý úkon 5 dní. Stanovení lhůty k seznámení se spisem na pouhé tři dny znamená porušení jeho práva na spravedlivý proces.
III.
Vyjádření žalovaného k žalobě
9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že je toho názoru, že byl řádně zjištěn skutkový stav vyplývající z oznámení Policie České republiky a fotodokumentace, na níž je zachyceno měřené vozidlo registrační značky X. s údaji o měřeném úseku a naměřených rychlostech, kdy obě oznámení jsou doložena jak kalibračním listem měřeného úseku, tak i ověřovacím listem silničního rychloměru. Taktéž je nedůvodně namítáno, že žalobci nebyla doručena výzva, kdy ve správním spisu je u výzvy ze dne 4. 12. 2023 založena doručenka datové zprávy, že žalobce tuto obdržel, rovněž u výzvy ze dne 5. 12. 2023 je založena doručenka, že žalobce tuto taktéž obdržel. Z doručenek je zřejmé, že obě výzvy byly žalobci doručeny fikcí, n
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.