33 A 21/2026 – Krajský soud v Plzni

33 A 21/2026- 66 - text  8 33 A 21/2026 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: S. A. K., narozený X, toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, sídlem Balková 1, 331 65 Tis u Blatna, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, IČO: 00007064, pošt. schr. 21/OAM, sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2026, č. j. OAM-283/BA-BA01-BA03-Z-2026, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Dne 6. 3. 2026 byla vyslána hlídka Policie ČR na recepci na adresu Praha 1, ul. Ve Smečkách 600/23. Na této adrese předložil žalobce ke kontrole pouze kopii potvrzení o ztrátě dokladu ze dne 27. 10. 2025. Lustrací bylo zjištěno, že měl na území ČR dlouhodobý pobyt za účelem studia s platností do 21. 8. 2024. Dne 10. 7. 2024 bylo zahájeno dublinské řízení s Dánskem, v rámci kterého byl žalobce akceptován ČR a dne 17. 12. 2024 žádal v ČR o azyl, kdy jeho žádost byla zamítnuta. Žalobce byl proto zajištěn za účelem realizace správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen zákon o pobytu cizinců). Poté dne 8. 3. 2026 žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany a následně byl žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 13. 3. 2026, č. j. OAM-283/BA-BA01-BA03-Z-2026 podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu (dále jen zákon o azylu) zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen ZZC); ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu byla doba trvání zajištění stanovena do 25. 6. 2026. II. Žaloba 2. Na úvod žaloby vytýkal žalobce žalovanému pochybení, spočívající v tom, že nepřistoupil k využití zvláštního opatření podle § 47 zákona o azylu. Dle názoru žalobce bylo vhodné aplikovat na jeho případ zvláštní opatření dle § 47 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Vypořádání důvodů nevyužití zvláštních opatření považuje žalobce za nedostatečné s ohledem na opravdové a nestranné posouzení. Žalobce v tomto kontextu připomněl, že již v rámci jednoho řízení o mezinárodní ochranu se správním orgánem spolupracoval. V rámci prvního řízení, vedeného pod č.j. OAM-1068/DS-D03-ZA21-2024, byl žalobce ubytován nejprve v PoS Zastávka u Brna, následně pak v PoS Kostelec nad Orlicí. V rámci tohoto řízení plně spolupracoval se správním orgánem, odpovídal na výzvy, účastnil se všech úkonů prováděných v rámci řízení. Zároveň z jeho chování jednoznačně vyplynul opravdový zájem a potřeba mezinárodní ochranu získat. Vzhledem k tomu, že jde o řízení, které probíhalo u žalovaného, musel o těchto okolnostech žalovaný v době vydání napadeného rozhodnutí vědět. V případě možnosti využití zvláštního opatření ale žalovaný na tyto okolnosti zapomněl. Z mimoběžného argumentu o absenci rodiny v ČR vyvozuje, že žalobce „nemá žádnou motivaci zůstat na území ČR a být správnímu orgánu k dispozici pro potřeby správního řízení na konkrétně určitelném a stabilním místě." Žalobce má ale zato, že přesně toto již prokázal v rámci předchozího řízení. I další pasáž, týkající se pobytu v pobytovém středisku, je v rozporu s předchozí zkušeností se žalobcovým chováním. Žalobce deklaroval, že je plně připraven spolupracovat se správním orgánem na řádném přezkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany. Od doby první žádosti má totiž k dispozici nové podklady, které dle jeho názoru potvrzují nebezpečí, které mu v zemi původu hrozí. Dále žalobce rozporoval závěry žalovaného o naplnění podmínek pro aplikaci ustanovení § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že s ohledem na dosavadní chování a jednání žalobce vůči správnímu orgánu, jakož i vzhledem k jeho nelegálnímu pobytu na území a absenci jakýchkoli vazeb v ČR „nelze očekávat jeho součinnost v průběhu aktuálního řízení o mezinárodní ochrany bez nutnosti omezení jeho osobní svobody. “, což však dle žalobce nemá oporu v dosavadní zkušenosti, neboť v rámci předchozího řízení o udělení mezinárodní ochrany plně spolupracoval. Do situace nelegálního pobytu na území se dostal poté, co mu NSS odmítl kasační stížnost pro nepřijatelnost; toto se však dozvěděl až od zajišťujícího správního orgánu. Po odjezdu z PoS Kostelec bohužel ztratil potvrzení o strpění na území podle § 78b zákona o azylu. Situaci se snažil řešit na pobočce Ministerstva vnitra na pražské Letné dne 29. října 2025, úřední osoba mu však odmítla vydat náhradní potvrzení o strpění na území z důvodu absence trvalejší adresy (žalobce tehdy pobýval v hostelu CzechInn). Z tohoto důvodu mu byla zamítnuta také finanční pomoc, kvůli čemuž (a kvůli nemožnosti zaměstnání v té době) se žalobce dostal do situace, ze které nebylo úniku. Nemohl získat prostředky na trvalejší ubytování; nemohl si opatřit trvalejší ubytování pro získání finančních prostředků. Je tedy pravda, že žalobce před zajištěním neměl hlášenou adresu na území (a z toho důvodu k němu ani nedoputovalo finální rozhodnutí NSS). Žalobce se však o nahlášení adresy aktivně snažil, ze strany Ministerstva vnitra však bylo odmítnuto poskytnutí součinnosti. Žalovaný by měl mít o tomto ze své úřední činnosti minimálně náznaky. Ve věci zajištění žalovaný plně spoléhal na skutkový stav zjištěný předchozím zajišťujícím orgánem. To je, alespoň dle názoru žalobce, v této konkrétní situaci chyba. Předchozí zajišťující orgán přirozeně ze své vlastní činnosti nemohl mít výše uvedené informace, činil proto na žalobce dotazy, které se výše popsanému nevěnovaly. Žalovaný však tyto informace ze své činnosti mít má, a v této situaci by je měl, ideálně v rámci pohovoru, vyjasnit. Z výše uvedených důvodů považoval žalobce rozhodnutí za nepřezkoumatelné a soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Ve vyjádření k žalobě dne 1. 4. 2026 žalovaný mimo jiné uvedl, že z napadeného rozhodnutí je jasně seznatelné, z jakých podkladů vycházel, jakým způsobem je hodnotil, a k jakým závěrům jej tyto úvahy vedly. Popsal zde skutkový stav a zdůvodnil, z jakých důvodů dospěl k domněnce, že žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu pouze účelově s cílem oddálit správní vyhoštění ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Důvodem zajištění byla skutečnost, že 6. 3. 2026 na recepci na adresu Ve Smečkách 600/23, 100 00 Praha 1 byla vyslána policejní hlídka a žalobce předložil ke kontrole pouze kopii potvrzení o ztrátě dokladu ze dne 27. 10. 2025. Lustrací bylo zjištěno, že měl na území ČR povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia s platností do 21. 8. 2024, dne 10. 7. 2024 s ním bylo zahájeno dublinské řízení s Dánskem, v rámci kterého byl akceptován ČR a 17. 12. 2024 žádal v ČR o azyl, přičemž jeho žádost byla zamítnuta. Z těchto důvodů byl zadržen, zajištěn a umístěn do ZZC. Žalovaný dospěl k závěru, že v případě žalobce je zřejmé, že v jeho případě existuje nebezpečí, že se bude vyhýbat své povinnosti z ČR vycestovat, bude mařit výkon rozhodnutí o vyhoštění a že podání žádosti o mezinárodní ochranu bylo v jeho případě zapříčiněno pouze snahou vyhoštění se vyhnout. S ohledem na výše uvedené dospěl žalovaný k závěru, že v případě žalobce jsou dány důvody pro zajištění, a že z důvodu jeho jednání by mírnější donucovací opatření ve formě uložení zvláštních opatření za účelem vycestování z území bylo zcela nedostačující a neúčinné. Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 5. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s.ř.s. a napadené výroky rozhodnutí správního orgánu přezkoumal v mezích žalobních bodů. V. Rozhodnutí soudu 6. Žaloba je nedůvodná. 7. Ze správního spisu vyplývá, že dne 6. 3. 2026 byla vyslána hlídka policie ČR na recepci na adresu Praha 1, ul. Ve Smečkách 600/23. Na této adrese předložil žalobce ke kontrole pouze kopii potvrzení o ztrátě dokladu ze dne 27. 10. 2025. Lustrací bylo zjištěno, že měl na území ČR dlouhodobý pobyt za účelem studia s platností do 21. 8. 2024. Dne 10. 7. 2024 bylo zahájeno dublinské řízení s Dánskem, v rámci kterého byl žalobce akceptován ČR a dne 17. 12. 2024 žádal v ČR o azyl, kdy jeho žádost byla zamítnuta. Do policejního protokolu o podání vysvětlení dne 6. 3. 2026 žalobce mimo jiné sdělil, že do Evropy přijel naposledy 9. 12. 2023, a sice do ČR, kam přijel studovat Ph.D., a během pobytu odjel do Dánska, kde v roce 2024 požádal o azyl. Uvedl, že mu žádost neuznali a dle dublinského řízení se musel vrátit zpět do ČR, kde začal studovat IT program na FIT Brno, studium nedokončil a bylo mu zrušeno jeho přijetí. Na otázku, kde se nachází jeho cestovní doklad, odpověděl, že ještě než odjel do Dánska, svůj doklad roztrhal a