2 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

59 A 62/2023- 8 - text 3 59 A 62/2023 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X bytem X proti žalované: předsedkyně Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sídlem Mírové náměstí 494/5, Jablonec nad Nisou o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ze dne 3. 11. 2023 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Podanou žalobou se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalované. Za zásah ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), kterým mělo být zasaženo do jeho práv, žalobce označil postup žalované při vyřízení stížnosti ze dne 13. 10. 2023 ve věci sp. zn. 0 Nt 1301/2023. 2. Podle § 118 odst. 1 zákona ř. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů. 3. Podle § 164 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jdeli o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno. (důraz přidán soudem) 4. Podle § 164 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti. 5. Nejvyšší správní soud již ve svém rozsudku ze dne 17. 1. 2018, č. j. 9 Afs 85/201651, dospěl k závěru, že „pokud je zjevné a nepochybné, že jednání popsané v žalobě nemůže být vzhledem ke své povaze, povaze jeho původce či jiným okolnostem „zásahem“ ve smyslu legislativní zkratky v § 82 s. ř. s., musí být taková žaloba odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., i kdyby byla tvrzení žalobce pravdivá. Chybí totiž podmínka řízení spočívající v přijatelném tvrzení nezákonného zásahu.“ 6. Krajský soud ze soudního spisu ověřil, že žalobce v samotném obsahu žaloby nejprve předestřel své podání (stížnost), které bylo adresováno žalované, v němž žádal o prověrku spisu sp. zn. 0 Nt 1301/2023 a prověření odborné schopnosti soudce rozhodujícího v dané věci a postupů, které provedl. Zároveň součástí žaloby učinil i shrnutí odpovědi žalované a tuto odpověď ze dne 2. 11. 2023, sp. zn. St 2/2023 (dále také jen „sdělení“), současně k žalobě přiložil. V uvedeném sdělení žalovaná žalobci s odkazem na § 171 zákona o soudech a soudcích sdělila, že procesní postup soudce nepodléhá dohledové činnosti funkcionářům soudu, ale výhradně odvolacím soudům, a že po prošetření věci nezjistila, že by chování soudce bylo nevhodné. Žalobce pak v žalobě tvrdil, že sdělení žalované obsahuje nepravdivé informace ve snaze krýt nezákonné jednání soudce. 7. Krajský soud s ohledem na obsah žalobních tvrzení dospěl k závěru, že z žaloby neplynou taková tvrzení, která by svědčila o myslitelném nezákonném zásahu žalované, kterým by bylo zasaženo do žalobcových veřejných subjektivních práv. Obdobně se ostatně vyjádřil Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 25. 6. 2010, č. j. 2 As 66/200953. Podle jeho právní věty „stěžovatel nemá právní nárok na to, aby orgán státní správy soudu (případně Ministerstvo spravedlnosti) se stížností dle § 164 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, naložil tak, jak stěžovatel požadoval […]. Sdělení o způsobu vyřízení stížnosti (§ 173 citovaného zákona) nezasahuje do sféry veřejných subjektivních práv stěžovatele, a nejde tedy ani o rozhodnutí v materiálním smyslu; jeho soudní přezkum je proto vyloučen.“ Přestože kasační soud tento závěr vyslovil v řízení o žalobě proti rozhodnutí podle § 65 a násl. s. ř. s., úvaha, že se uvedené sdělení, které v nynější věci žalobce považuje za nezákonný zásah, nikterak nedotýká žalobcových veřejných subjektivních práv, platí i zde (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2023, č. j. 4 As 279/2023-32, ve věci stejného žalobce jako v nyní posuzované věci). 8. Namítáli žalobce nedodržení § 118 odst. 1 zákona o soudech a soudcích ze strany žalované, krajský soud uvádí, že se jedná o ustanovení zakotvující základní povinnosti státní správy soudů vůči soudům, jež pak nacházejí svůj odraz v jednotlivých konkrétních ustanoveních zákona o soudech a soudcích, mimo jiné i ve výše citovaném § 164 zákona o soudech a soudcích. Ten sice připouští podání stížnosti, avšak výlučně v případech v něm vyjmenovaných, tedy jdeli o průtahy v řízení, nevhodné chování osob nebo narušování důstojnosti řízení před soudem. O takové případy se však v nynější věci zjevně nejedná. Nadto z § 164 odst. 2 uvedeného zákona jednoznačně plyne, že stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti. Právě takového postupu se však žalobce na žalované domáhá. Již z toho je zřejmé, že žalovaná nikterak nepochybila, informovalali žalobce o svých pravomocech vyplývajících ze zákona o soudech a soudcích ve vztahu k podané stížnosti a žádosti o prověření trestního spisu. 9. Vzhledem k uvedenému je zde důvod pro odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Protože soud rozhodl o odmítnutí žaloby, vyslovil, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Liberec 10. listopadu 2023 Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu