— Nejvyšší správní soud

116 A 1/2024- 19 - text  7 116 A 1/2024 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera, a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Ladislava Vaško ve věci navrhovatele: Přípravný výbor Návrhu referenda v obci Braňany, jednající zmocněncem Z. P., nar. X, bytem X, a dalšího účastníka řízení: 1) 2) Obec Braňany, sídlem Bílinská 76, 435 22 Braňany, o návrhu na vyhlášení místního referenda, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se návrhem podaným soudu v zákonem stanovené lhůtě domáhal vyhlášení místního referenda v obci Braňany o otázce: „Má obec Braňany při výkonu své samostatné působnosti využít všech zákonných prostředků (zejména z titulu schvalování územního plánu, účastníka správních řízení a vlastníka pozemků), aby zabránila těžbě kamene v oblasti Braňany – Červený vrch?“ v termínu konání voleb do krajského zastupitelstva Ústeckého kraje ve dnech 20. 9. 2024 od 14 hod. do 22 hod. a 21. 9. 2024 od 8 hod. do 14 hod. Návrh 2. Navrhovatel uvedl, že dne 10. 5. 2024 doručil na Obecní úřad obce Braňany návrh na konání místního referenda a doložil potřebný počet platných podpisů. V době podání návrhu nebyl přípravnému výboru znám termín konání voleb do krajského zastupitelstva Ústeckého kraje. Termín konání voleb byl vyhlášen prezidentem republiky dne 27. 5. 2024. Zmocněnci přípravného výboru bylo písemně doručeno oznámení, že návrh referenda bude předložen radě obce a zastupitelstvu obce. Dne 11. 6. 2024 bylo vyvěšeno oznámení o konání zastupitelstva obce Braňany. Toto zastupitelstvo se konalo dne 19. 6. 2024 s jediným bodem programu – stanovení termínu konání referenda. Zastupitelstvem byl termín konání referenda stanoven na pondělí 2. 9. 2024 v době od 14 hod. do 22 hod. 3. Navrhovatel se domnívá, že termín konání referenda byl zastupitelstvem obce stanoven účelově na 2. 9. 2024, přestože v době jednání zastupitelstva již byl znám termín konání voleb do zastupitelstev krajů. Termín byl stanoven v rozporu se smyslem konání referenda. Navrhovatel považuje stanovení termínu konání referenda v období končících prázdnin a čerpání dovolených za ryze účelové chování dalšího účastníka s cílem zajistit co nejmenší účast občanů na hlasování v místním referendu. Podle navrhovatele konání referenda v době konání voleb do zastupitelstev krajů zajistí dostatečnou účast voličů. Navrhovatel trval na tom, že stanovení jiného termínu konání místního referenda než v době konání voleb do zastupitelstev krajů je v přímém rozporu se smyslem konání místního referenda a odporuje čl. 24 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého mají občané právo podílet se na správě věcí veřejných přímo. 4. Podle přesvědčení navrhovatele nepostupoval další účastník s péčí řádného hospodáře, protože stanovením odlišného termínu konání referenda od termínu konání voleb do zastupitelstev krajů došlo ke zbytečnému prodražení referenda. 5. Dále navrhovatel namítal, že zmocněnec přípravného výboru Zdeněk Přibyl nebyl neprodleně vyrozuměn o přijatém usnesení zastupitelstva obce o termínu konání referenda. Informaci získal z vlastní iniciativy sledováním úřední desky obce Braňany. Vyjádření dalšího účastníka 6. Další účastník poukázal na skutečnost, že přípravný výbor navrhl termín konání referenda na konkrétní den, a to 2. 9. 2024. Zastupitelstvo obce tedy při rozhodnutí o stanovení termínu plně zohlednilo obsah návrhu předloženého navrhovatelem. Tento postup zastupitelstva vycházel z § 15 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, (dále jen „zákon o místním referendu“). Další účastník zdůraznil, že navrhovatel v návrhu na konání místního referenda předloženém obci nikde ani nezmínil, že by požadoval konání referenda v termínu konání voleb do zastupitelstev krajů. 7. K námitce navrhovatele, že zmocněnec přípravného výboru nebyl neprodleně informovaný o usnesení zastupitelstva o vyhlášení místního referenda, další účastník uvedl, že zmocněnec přípravného výboru byl osobně přítomný na předmětném zasedání zastupitelstva obce, kde rovněž aktivně vystupoval. S ohledem na skutečnost, že § 13 odst. 2 zákona o místním referendu nestanovuje formu informování zmocněnce přípravného výboru, trval další účastník na tom, že s ohledem na osobní účast zmocněnce přípravného výboru na veřejném zasedání zastupitelstva a jeho osobní účast při vyhlašování platného usnesení o vyhlášení konání místního referenda byl zmocněnec přípravného výboru neprodleně informován o termínu konání referenda. Replika navrhovatele 8. Navrhovatel uvedl, že původně vybral termín konání referenda 2. 9. 2024 z důvodu časové tísně. Obával se, že ze strany obce dojde k úkonům, které by mohly zmařit účel referenda. Dále uvedl, že se domníval, že o konání referenda bude rozhodováno na jednání zastupitelstva obce, na kterém se měl projednávat Závěrečný účet obce za rok 2023, jehož konání bylo naplánováno na 27. 6. 2024. Ovšem k otázce referenda bylo svoláno zvláštní zasedání již na 19. 6. 2024. Domníval se, že ze strany obce bylo jednáno účelově, neboť při projednání referenda na zasedání konaném dne 27. 6. (respektive 28. 6., kdy skutečně proběhlo) by se den konání voleb do zastupitelstev krajů dostal do zákonem požadované lhůty 90 dnů. 9. Dále navrhovatel uvedl, že v zápisu o jednání zastupitelstva není uvedeno, že starosta navrhl termín konání referenda na 30. 8. 2024. Rovněž v zápisu není zmínka o připomínkách přítomných občanů a zmocněnce přípravného výboru. Zmocněnec přípravného výboru dle názoru navrhovatele není ani uveden v prezenční listině hostů. 10. Dle navrhovatele v době jednání zastupitelstva obce již byl znám termín voleb do zastupitelstev krajů a zmocněnec přípravného výboru mohl být vyzván k jednání o termínu referenda. Dle navrhovatele by sama obec měla mít zájem, aby se v místním referendu mohla vyjádřit co největší část občanů obce, k čemuž by přispělo konání referenda současně s konáním voleb do zastupitelstev krajů. Zároveň by obec měla jednat s péčí řádného hospodáře, kdy konání referenda souběžně s volbami by došlo ke snížení nákladů na konání referenda. Posouzení věci soudem 11. V posuzovaném případě soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení ve věci návrhu na vyhlášení referenda, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o místním referendu i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud tedy úvodem zkoumal ve smyslu § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný k jeho projednání. 12. Soud zároveň konstatuje, že návrh byl podán včas, protože návrh referenda byl projednán na zastupitelstvu, které se konalo dne 19. 6. 2024, přičemž navrhovatel soudu podal návrh k poštovní přepravě dne 1. 7. 2024 a soudu byl doručen dne 2. 7. 2024, tj. ve lhůtě do 20 dnů od jednání zastupitelstva dle § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu. 13. Dle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. se za podmínek stanovených zákonem o místním referendu lze domáhat vyhlášení místního referenda. S citovaným ustanovením koresponduje § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu, kde je mimo jiné stanoveno, že právo domáhat se ochrany u soudu podle s. ř. s. má přípravný výbor, jestliže zastupitelstvo obce nerozhodlo o návrhu přípravného výboru na vyhlášení referenda nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí. Judikatura správních soudů dovodila, že toto ustanovení poskytuje ochranu přípravnému výboru i tehdy, když zastupitelstvo vyhlásí referendum, ale učiní tak v jiném než navrženém termínu (viz závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2014, č. j. Ars 3/2014-41, či v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2010, č. j. 44 A 62/2010-19 publ. pod č. 2158/2010 Sb. NSS). V daném případě se navrhovatel domáhal vyhlášení referenda na základě jeho původního návrhu na vyhlášení, ovšem v jiném termínu, než v jakém to učinilo zastupitelstvo obce. Tato situace se dle soudu blíží případům posuzovaným ve výše citované judikatuře, a proto soud v zájmu co nejširší ochrany práva občanů podílet se přímo na správě věcí veřejných dospěl k závěru, že i v daném případě navrhovateli svědčí aktivní procesní legitimace a přistoupil k věcnému projednání jeho návrhu. 14. Podaný návrh pak dle soudu splňuje zákonné náležitosti, a proto jej přezkoumal v souladu s § 91a a § 93 s. ř. s. Soud přitom dle § 91a odst. 3 s. ř. s. ve věci rozhodl bez jednání, neboť ve svém hodnocení vycházel pouze z obsahu předložené spisové dokumentace k referendu a neshledal nutnost provádění dalšího dokazování. 15. Navrhovatel ve svém návrhu podaném soudu navrhoval vyhlášení referenda o předmětné otázce ve dnech 20. 9. 2024 a 21. 9. 2024 tak, aby se referendum konalo současně s konáním voleb do zastupitelstev krajů. Stanovení termínu, ve kterém se má vyhlášené refe