115 A 1/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

115 A 1/2025- 40 - text  7 115 A 1/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka a ve věci navrhovatele: Volt Česko, IČO: 17290775 sídlem Na dlouhém lánu 343/34, 160 00 Praha 6, zastoupený Mgr. Petrou Stupkovou, advokátkou sídlem Na Zderaze 1275/15, 120 00 Praha 2 a dalších účastníků: 1) Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem 2) Svoboda a přímá demokracie (SPD), IČO: 04134940 sídlem Rytířská 410/6, 110 00 Praha 1 zastoupený JUDr. Adamem Batunou, advokátem sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1 o návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za Ústecký kraj konané ve dnech 3. a 4. října 2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení registrace kandidátní listiny účastníka 2) registrované podle § 33 odst. 3 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „zákon o volbách“), a to rozhodnutím účastníka 1) ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUUK/114065/2025/MV, pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za Ústecký kraj konané ve dnech 3. a 4. října 2025. Návrh 2. V návrhu navrhovatel namítal, že v rámci kandidátní listiny účastníka 2) nebyli jen kandidáti, kteří jsou jeho členy či nestraníci, ale též členové dalších politických stran, a to Trikolory, PRO Právo Respekt Odbornost (dále jen „PRO“) a Svobodní (všechny dále jen „ostatní politické strany“). Kandidátní listina je přitom registrována pouze jako kandidátní listina účastníka 2), nikoliv jako koaliční kandidátní listina podle zákona o volbách. 3. Spojení ostatních politických stran s účastníkem 2) a jejich společná kandidatura na jedné kandidátní listině je koalicí, na kterou se podle § 49 odst. 1 zákona o volbách vztahují vyšší procentuální nároky v potřebném počtu získaných hlasů k postupu do prvního skrutinia. Dále navrhovatel popsal skutkový stav, ze kterého dovodil, že se v daném případě jedná o nepřiznanou koalici. Poukázal na to, že na zařazení členů ostatních politických stran se dohodly ostatní politické strany s účastníkem 2) v memorandu o spolupráci. Ačkoliv ve volbách do krajských zastupitelstev kandidovali účastník 2), PRO a Trikolora jako koalice, nyní kandidují v rámci jedné kandidátní listiny účastníka 2). Jejich formát spolupráce se však nijak neliší. Společně vystupují v předvolební kampani a používají marketingové materiály, které zobrazují účastníka 2) a ostatní politické strany společně. 4. Na volebních materiálech je běžně nejviditelnější nápis „Jo!“ s menším sloganem „Pojďme na to“, což naznačuje, že tato nepřiznaná koalice má i nepřiznaný název. Na podporu svých tvrzení navrhovatel označil řadu důkazů, a to články z webu účastníka 2), rozhovor se Zuzanou Majerovou ze dne 27. 11. 2024, webové stránky politické strany Svobodní, článek iDNES o straně PRO a vyjádřením jejích členů, rozhodnutím o registraci koaliční listiny v Ústeckém kraji v roce 2024, marketingové materiály účastníka 2) a ostatních politických stran, dále vybrané screenshoty z webových stránek www.pojdmenato.cz. 5. Byť se obdobnou situací zabýval i nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96, měl navrhovatel za to, že není v daném případě aplikovatelný, stejně jako usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017-24. Dle navrhovatele nebyl případ nepřiznaných koalic v rámci českého soudního systému uspokojivě řešen, neboť dosud byly řešeny případy, ve kterých se fakticky jednalo o jednu politickou stranu, případně o jednu politickou stranu s pouhým zapojením jednotlivých členů jedné další politické strany na kandidátní listinu. Současný stav však ukazuje eskalaci situace v účelové spojení politických subjektů za účelem obejití uzavíracích klauzulí a v důsledku i popření jejich účelu. V daném případě nelze tuto nepřiznanou koalici označit za individuální kandidaturu některých členů, ale za společnou kandidaturu více politických stran a hnutí, tj. koalici. Ostatní politické strany se nechtějí nechat „vytáhnout“ do Poslanecké sněmovny přes rizikové kvorum 11 %, ale volí nelegitimní bezpečné kvorum 5 %, což do rovnosti šancí kandidujících subjektů zasahuje. V daném případě nemůže docházet k absurdní situaci, ve které politický subjekt rozhoduje o tom, zda se na něj určité přísnější ustanovení volebního zákona vůbec použije. 6. Spojení účastníka 2) a ostatních politických stran je nepřiznanou koalicí, která nebyla přiznána jen z důvodu obejití uzavírací klauzule podle § 49 zákona o volbách. V daném případě se tak jedná o obcházení zákona a zneužití práva, které je zakotveno v čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dále dochází k porušení rovnosti účastníků politické soutěže, což je základní rys demokratické politické soutěže ve smyslu čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Vyjádření účastníka 1) 7. Účastník 1) k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k návrhu, v němž zrekapituloval průběh řízení o registraci účastníka 2) s tím, že nemohl postupovat jinak, jelikož zákon o volbách jednoznačně říká, kdo může kandidátní listinu podat a jaké má mít náležitosti. Pokud je to splněno, musí účastník 1) rozhodnout v souladu s § 33 zákona o volbách a nemá prostor k dalšímu zkoumání kandidátní listiny. Vyjádření účastníka 2) 8. Účastník 2) uvedl, že návrh považuje za nedůvodný. V posuzovaném případě byla kandidátní listina podána výlučně účastníkem 2), který je k tomu podle § 31 odst. 1 zákona o volbách oprávněn. Nejvyšší správní soud již v minulosti konstatoval, že účast členů jiných stran na kandidátní listině jedné strany z ní koalici nečiní. Pro účely volebního zákonodárství je právně relevantní pouze formálně založená koalice. Jakékoli politické či programové spolupráce, dohody či podpora mezi subjekty, pokud nepřekročí rámec zákonných ustanovení, nemohou být důvodem k odmítnutí registrace kandidátní listiny. Svou argumentaci účastník 2) podpořil odkazy na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 127/96 a usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 57/2017, které považuje v dané věci za relevantní. Zákon o volbách neumožňuje „překvalifikovat“ samostatnou kandidátní listinu na koaliční či odmítnout kandidátní listinu na základě politologických úvah či indicií. Přítomnost osob spjatých s jinými stranami je v rámci soutěže politických stran legitimní a nemá vliv na právní kvalifikaci kandidátní listiny. Posouzení věci soudem 9. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se v předmětné věci jedná o řízení ve věci zrušení registrace kandidátní listiny, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud zkoumal podle § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že zdejší soud je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatel je k návrhu podle § 89 odst. 4 s. ř. s. aktivně legitimován. Podle § 89 odst. 5 s. ř. s. soud rozhodoval bez jednání. 10. Podle § 49 odst. 1 zákona o volbách Český statistický úřad zjistí, a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů, b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů, c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů. 11. Podle § 49 odst. 2 zákona o volbách při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k politickým stranám, politickým hnutím a koalicím podle odstavce 1 a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží. 12. Podle § 31 odst. 1 zákona o volbách kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. 13. Podle § 32 odst. 1 kandidátní listina obsahuje a) název volebního kraje, b) název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení, c) jména a příjmení kandidátů, pohlaví, věk ke druhému dni voleb, jejich povolání, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“), d) pořadí kandidáta na kandidátní listině, vyjádřen