CS · EN DE FR brzy

3 Azs 66/2017 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2025:15.A.37.2025.21
Datum: 2025-09-29
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci…
15 A 37/2025- 21 - text  3 15 A 37/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobkyně: nezl. A. S., narozená X státní příslušnost Kanada a Ukrajina zastoupená zákonnou zástupkyní S. T. S., narozenou X obě bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. OAM-00282/TP-2025 o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2025, č. j. 37 A 61/2025-16, byla zdejšímu soudu postoupena žaloba žalobkyně na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. OAM-00282/TP-2025 o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu, která byla Krajskému soudu v Praze doručena dne 3. 8. 2025. 2. V daném kontextu soud úvodem konstatuje, že podmínky řízení (procesní podmínky) jsou podmínky, bez jejichž splnění nemůže soud ve věci vydat meritorní rozhodnutí, jak uvedl např. rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS. K tomu, zda jsou splněny podmínky řízení, přihlíží soud kdykoliv za řízení, jak plyne z § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přiměřeně použitého na základě § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 3. Jednou z tzv. negativních procesních podmínek – resp. věcných podmínek řízení – je neexistence překážky litispendence neboli překážky zahájeného řízení. V případě, že v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení, které dosud nebylo pravomocně ukončeno, brání tato skutečnost vedení dalšího řízení (§ 83 odst. 1 o. s. ř., přiměřeně aplikovaný podle § 64 s. ř. s.). Jak zároveň vyplývá z § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li s. ř. s. jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již rozhodl (překážka věci rozhodnuté) nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá (překážka litispendence); (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2004, č. j. 4 Azs 189/2004-49, publ. pod č. 381/2004 Sb. NSS, nebo ze dne 4. 12. 2014, č. j. 1 Afs 157/2014-23). Jedná se o neodstranitelný – absolutní – nedostatek podmínky řízení spočívající v existenci překážky litispendence (dříve zahájeného řízení), která vychází ze zásady obecně platné v každém řízení, že v téže věci nelze souběžně konat více než jedno řízení. Totožnost věci je přitom určována totožností účastníků a předmětu řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2011, č. j. 2 As 63/2011-60). 4. Soudu je současně z jeho vlastní činnosti známo, že vedle nyní posuzované žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-00282/TP-2025 o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu, která byla doručena Krajskému soudu v Praze, podala žalobkyně přímo u zdejšího soudu rovněž dne 3. 8. 2025 zcela totožnou žalobu. Ta je zdejším soudem vedena pod sp. zn. 15 A 29/2025 (pozn. soudu – v tomto řízení už bylo vydáno usnesení ze dne 26. 8. 2025, č. j. 15 A 29/2025-30, kterým soud žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků a žalobkyně byla usnesením ze dne 15. 9. 2025, č. j. 15 A 29/2025-38, opětovně vyzvána, aby ve stanovené lhůtě zaplatila soudní poplatek za podání žaloby), přičemž tedy odkazované řízení o žalobě proti nečinnosti žalovaného v téže věci, vedené zdejším soudem pod sp. zn. 15 A 29/2025, dosud nebylo pravomocně ukončeno. 5. V řešeném případě je tudíž zjevné, že je dána existence překážky litispendence, neboť stejná žalobkyně podala obsahově stejný návrh u zdejšího soudu a u Krajského soudu v Praze, který jej následně zdejšímu soudu postoupil, jak už bylo v podrobnostech dříve popsáno. K tomu je pak třeba uvést, že byť bylo řízení před zdejším soudem a před Krajským soudem v Praze zahájeno ve stejný den (§ 32 s. ř. s.), a proto fakticky nebylo možno hovořit o dříve zahájeném řízení (resp. obě řízení byla zahájena v týž den), bylo ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2014, č. j. 1 Afs 157/2014-23, třeba na vzniklou překážku reagovat právě postupem dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Na tomto základě tak zdejší soud Krajským soudem v Praze (později) postoupenou žalobu žalobkyně na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. OAM-00282/TP-2025 o její žádosti o povolení k trvalému pobytu, vedenou zdejším soudem v tomto případě pod sp. zn. 15 A 37/2025, výrokem I. usnesení odmítl. 6. Soud poté pro úplnost dodává, že soudní řízení o obsahově totožné žalobě bude nadále pokračovat v řízení vedeném pod sp. zn. 15 A 29/2025. 7. Z důvodu odmítnutí předmětné žaloby soud zároveň v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal výrokem II. usnesení žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 29. září 2025 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 32 (150/2002 Sb.)§ 46 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 64 (150/2002 Sb.)§ 103 (99/1963 Sb.)§ 83 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.