CS · EN DE FR brzy

2 As 11/2005 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2025:41.A.14.2025.27
Datum: 2025-08-01
Z rozhodnutí: 1. Rozhodnutím ze dne 4. 12. 2024 Magistrát města Děčín uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku na úseku zbraní podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Toto přestupku se měl žalobce dopustit z nedbalosti tím, že v blíže nezjištěné době do 24. 1. 2023 9:00 hodin v X, v bytové jednotce č. X přechovával 50 přebitých pistolo…
41 A 14/2025- 27 - text  3 41 A 14/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: J. K., narozen X bytem X adresa pro doručování: X proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUUK/043785/2025/Klo ze dne 24. 3. 2025 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 4. 12. 2024 Magistrát města Děčín uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku na úseku zbraní podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Toto přestupku se měl žalobce dopustit z nedbalosti tím, že v blíže nezjištěné době do 24. 1. 2023 9:00 hodin v X, v bytové jednotce č. X přechovával 50 přebitých pistolových nábojů ráže 9 mm Luger v provedení s mosaznou nábojnicí a homogenní olověnou ogivální střelou s plochou špičkou, ačkoli nebyl držitelem zbrojního průkazu. Žalobci byla uložena pokuta 1 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení 1 000 Kč. Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 3. 2025 zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu. 2. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Z odstavce 4 téhož ustanovení vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 3. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 4. Soud si vyžádal příslušný správní spis a zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci – v souladu s jeho požadavkem ze dne 13. 3. 2025 – doručováno na adresu jeho trvalého pobytu; jinou adresu ostatně žalobce žalovanému ani nesdělil. Z doručenky vyplývá, že žalobce nebyl na dané adrese zastižen, zásilka obsahující napadené rozhodnutí byla připravena k vyzvednutí dne 27. 3. 2025 s tím, že adresát (žalobce) byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení. Zásilka byla poté dne 14. 4. 2025 vrácena zpět odesílateli (žalovanému), neboť žalobce na dané adrese nemá schránku. 5. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) platí, že nebyl-li v případě doručování podle § 20 [doručování fyzickým osobám] adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. 6. V § 24 odst. 1 správního řádu je stanoveno: Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 7. Jak již soud uvedl, žalobce nebyl zastižen na jím uvedené adrese (která je současně jeho adresou trvalého pobytu), zásilka proto byla uložena a dne 27. 3. 2025 byla připravena k vyzvednutí. Desetidenní lhůta pro vyzvednutí zásilky začala plynout dne 28. 3. 2025 a její konec by připadl na neděli 6. 4. 2025, tudíž lhůta pro vyzvednutí marně uplynula v pondělí 7. dubna 2025 [srov. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Dne 7. 4. 2025 tedy nastala fikce doručení napadeného rozhodnutí žalobci. 8. Soud nepřehlédl, že žalobce v žalobě uváděl jiné datum doručení napadeného rozhodnutí (11. 4. 2025). Soud proto žalobce přípisem ze dne 18. 6. 2025 poučil o tom, že podle jeho zjištění došlo k doručení napadeného rozhodnutí žalobci již dne 7. 4. 2025, a poskytl žalobci možnost ve lhůtě dvou týdnů na tento přípis reagovat. Uvedený přípis soud žalobci doručoval na jím v žalobě uvedenou adresu pro doručování (X), zásilka se však soudu vrátila zpět s tím, že žalobce na této adrese nemá schránku. Soud proto dne 2. 7. 2025 vyvěsil uvedený přípis na úřední desce. Přípis tak byl žalobci doručen desátým dnem po tomto vyvěšení, tj. v pondělí 14. 7. 2025 (nejblíže následující pracovní den po sobotě 12. 7. 2025, na kterou by konec lhůty jinak připadl – srov. § 40 odst. 3 s. ř. s.). Žalobce však v soudem stanovené dvoutýdenní lhůtě (tj. do 28. 7. 2025) ani později na zmíněný přípis nereagoval. Soud proto vycházel z toho, že napadené rozhodnutí bylo žalobci skutečně doručeno dne 7. 4. 2025. 9. Den doručení napadeného rozhodnutí se považuje za den oznámení dotčeného rozhodnutí žalobci ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 7. 4. 2025, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v úterý 8. 4. 2025 a skončila v pondělí 9. 6. 2025 (nejblíže následující pracovní den po sobotě 7. 6. 2025, na kterou by konec lhůty jinak připadl – srov. § 40 odst. 3 s. ř. s.). 10. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději dne 9. 6. 2025 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil, neboť žalobu zaslal soudu prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty) až 11. 6. 2025. Žaloba tak byla podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty. 11. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. 12. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 1. srpna 2025 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.

Citovaná ustanovení

§ 76 (119/2002 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 40 (150/2002 Sb.)§ 46 (150/2002 Sb.)§ 72 (150/2002 Sb.)§ 23 (500/2004 Sb.)§ 24 (500/2004 Sb.)§ 40 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.