58 Az 4/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

58 Az 4/2025- 76 - text  58 Az 4/2025 - 76 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci žalobce: X, narozený X státní příslušnost Gruzie t. č. X zastoupený advokátem Mgr. Marcelem Kmetěm sídlem Purkyňova 74/2, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2025, č. j. OAM-858/ZA-ZA11-ZA20-R2-2020 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátu Mgr. Marcelu Kmeťovi se přiznává odměna za zastupování žalobce ve výši 10 140 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Dne 14. 12. 2020 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice, k níž poskytl dne 22. 12. 2020 údaje. Konkrétně uvedl, že se narodil dne X v X, je arménské národnosti a dorozumí se gruzínským jazykem. Nemá žádné náboženské vyznání, od roku 2007 do roku 2014 byl členem politické strany Sjednocené národní hnutí. V současné době se však již nijak politicky neangažuje. Žalobce je svobodný a bezdětný, poslední místo bydliště ve vlasti měl v X, X. Fakticky tam ale nepobýval a žil u kamarádů na různých místech. Z Gruzie vycestoval dne 12. 9. 2019 letecky do Prahy. V roce 2019 mu bylo uděleno české pracovní vízum a o mezinárodní ochranu doposud nikde nežádal, v jiných státech Evropské unie nepobýval. Žalobce je zdráv a s ničím se neléčí. K důvodům žádosti o udělení mezinárodní ochrany sdělil, že ve vlasti měl politické problémy s gruzínskou vládou. Konkrétně uvedl, že od dubna do července roku 2019 žil v klášteře Davida z Garedži u ázerbájdžánských hranic. V té době vypukl na hranici s Ázerbájdžánem konflikt a gruzínská vláda všechny, kteří tam žili, včetně žalobce, označila za zrádce. Z důvodu předchozích aktivit rodinných příslušníků měl žalobce obavu o svůj život, a proto odjel z vlasti. Jiné důvody žádosti neměl. 2. Pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany byl s žalobcem proveden dne 22. 12. 2020. Žalobce v něm uvedl, že v září roku 2019 odcestoval z Gruzie kvůli nebezpečí, které mu tam hrozí. České pracovní vízum mu pomohl zařídit aktivista jménem X. Po svém příjezdu do ČR pracoval v Praze v hotelové prádelně, dokud mu pracovní agentura v únoru 2020 nesdělila, že již pro něho práci nemají, ale že může pracovat ve Slaném. Kvůli problémům s dokumenty a pandemií COVID – 19 musel žít z úspor a finanční pomoci od známých. O udělení mezinárodní ochrany požádal poté, co již neměl jinou možnost, jak na území legálně pobývat. Potíže žalobce v zemi původu vychází již z minulosti. Jeho otec byl v armádě SSSR a vykonával službu s dalšími vojáky arménské národnosti, kteří v roce 1991 v občanské válce v Abcházii bojovali s ostatními Armény proti Gruzíncům. Následně byl gruzínskou vládou označen za zrádce a začal se skrývat. Žalobce s matkou a bratrem žili v městské části X. V té době byl žalobce ještě malý chlapec, matka mu však říkala, že se na otce soustavně ptají gruzínští vojáci a matce vyhrožují, že je s bratrem zabijí. Poté se schovávali na různých místech a otec je pouze příležitostně navštěvoval. V roce 2002 žalobce viděl otce naposledy, neboť byl o rok později otráven. Tuto informaci mu sdělil otcův přítel. Dědečka žalobce, který žil na hranicích s Jižní Osetií, Gruzínci považovali za separatistu. V roce 1991 přišli na jeho zahradu gruzínští vojáci a pokusili se jej zabít. Dědeček tento útok přežil a emigroval do Ruska, kde zemřel přirozenou smrtí. Žalobce byl proto nucen schovávat se a měl strach vyslovit svoje příjmení. Přesto mohl vystudovat vysokou školu, neboť jen málo lidí znalo jeho minulost. V průběhu studia měl pouze jeden incident v roce 2012. Jiný student řekl, že činy Hitlera byly správné, proti čemuž se žalobce ohradil, a tento student jej fyzicky napadl. Policii incident nehlásil, nechtěl, aby znala jeho jméno. Situaci řešil tak, že změnil obor a od té doby žádné potíže neměl až do podzimu roku 2018. Tehdy potkal známého z dětství, který znal jeho totožnost. Následně jej napadla skupina mladíků, kteří křičeli, že je synem zrádce, a proč je naživu. Ani tento incident policii neoznámil. V roce 2018 žalobci jeho přítel sdělil, že jej hledaly neznámé osoby, které měly jeho fotografii, odjel proto do kláštera Davida z Garedži k ázerbájdžánským hranicím. V této oblasti žádné potíže neměl, ale po událostech na hranici gruzínská vláda označila své občany za ruské agenty. Měl proto obavu, že i on bude vyšetřován a zjistí se, kdo byli jeho předkové. Osobně jiné potíže ve vlasti neměl, v současnosti ale v Gruzii probíhá řada procesů, kdy lidé byli obviněni, že jsou zrádci. Mezi tyto lidi patří např. X a X, kteří pracovali jako kartografové a pohybovali se na hranicích s Ázerbájdžánem ve stejné době jako žalobce. Žalobci také jeho kamarád právník sdělil, aby neuvažoval o návratu domů, jelikož mu hrozí nebezpečí a mohou se ho chtít zbavit. V zemích Evropské unie nemá žádné rodinné příslušníky. Na podporu svých tvrzení žalobce nedoložil žádné doklady, dokumenty či jiné materiály. 3. Žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 3. 2021, č. j. OAM-858/ZA-ZA11-ZA20-2020, zamítl žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou dle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť dospěl k závěru, že v případě žalobce lze Gruzii považovat za bezpečnou zemi původu ve smyslu zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 1. 4. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 7. 10. 2021, č. j. 57 Az 8/2021-55, zamítl. Proti rozsudku krajského soudu žalobce brojil kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozsudkem ze dne 8. 11. 2024, č. j. 5 Azs 324/2021-57, zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze i rozhodnutí žalovaného. Nejvyšší správní soud v této věci konstatoval, že podle unijního práva musí bezpečná země původu splňovat kritéria procedurální směrnice na celém svém území. Bylo tedy nezbytné posuzovat bezpečnost země i v kontextu obou separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. Nejvyšší správní soud žalovanému uložil, aby pokud nedospěje k závěru, že by i tato území Gruzie mohla být považována za bezpečná, posoudil žádost žalobce v plnohodnotném řízení. Žalovaný pak byl povinen obstarat si podrobnější informace o zemi původu. Vzhledem k azylovému příběhu žalobce se tyto informace měly týkat postavení arménské národnostní menšiny v Gruzii, dále situace rodinných příslušníků osob, které se účastnily některého z dřívějších ozbrojených konfliktů na území Gruzie, a to na protigruzínské straně. Rovněž byl žalovaný povinen si zajistit informace o žalobcem zmiňovaném gruzínsko-ázerbájdžánském pohraničním konfliktu a o případných rizicích pro osoby, které se v daném místě v době tohoto konfliktu pohybovaly, jakož i informace o prostředcích ochrany proti pronásledováni či působení vážné újmy ze strany nestátních subjektů a o efektivitě těchto prostředků. 4. Doplňující pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany byl s žalobcem proveden dne 30. 1. 2025. Žalobce v jeho průběhu uvedl, že od posledního pohovoru nenastaly žádné nové skutečnosti, důvody žádosti jsou stále stejné. Doplnil, že v roce 2021 bylo zahájeno jeho trestní stíhání kvůli událostem na ázerbajdžánských hranicích. Tuto informaci mu poskytl někdy v roce 2022 nebo 2023 jeho přítel X, advokát, se kterým je v kontaktu. Předmětem stíhání je zřejmě konflikt s ázerbajdžánskými celníky. Během žalobcova pobytu v klášteře X z Garedži přijeli gruzínští aktivisté, kterým ukazoval cestu na hranice s Ázerbájdžánem. Osobně se do konfliktu s ázerbajdžánskými celníky nedostal, jen odvedl aktivisty na hranici a incidentu přihlížel. O skutečnosti, že je ve vlasti trestně stíhán nemá žádný písemná doklad, protože ve vlasti již nikoho nemá. V České republice pracuje jako manipulační pracovník ve firmě X, jeho zdravotní stav je dobrý. 5. Napadeným rozhodnutím žalovaný žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu neudělil. Vycházel přitom z výpovědí žalobce a dále skutečností, které zjistil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace o stavu dodržování lidských práv v Gruzii. Konkrétně vycházel z Informace OAMP - Gruzie: Bezpečnostní a politická situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 7. 11. 2024, Informace OAMP - Gruzie: Situace gruzínských občanů vracejících se do země dlouhodobém pobytu v zahraničí. Postup úřadů a společnosti, přístup ke vzdělání, lékařské péči, sociálním službám a na trh práce ze dne 2. 9. 2024, Informace MZV - Gruzie: Činnost policie ze dne 31. 5. 2024 a z Informace MZV - Gruzie: Postavení gruzínských občanů arménského původu ze dne 13. 3. 2025. Na základě všech shromáž