42 Az 3/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

42 Az 3/2025- 23 - text  6 42 Az 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce: S. B. I. M., narozen X statní příslušník Irácké republiky bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2025, č. j. OAM-176/ZA-ZA11-K11-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 9. 7. 2025 žalovaný podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobci, neboť jeho žádost shledal nepřípustnou ve smyslu § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu (opakovaná žádost). Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 3. Žalobce uvedl, že žalovaný v napadeném rozhodnutí cituje jen malé množství zdrojů vypovídajících o aktuální situaci v Iráku. Z žádného z nich přitom podle žalobce neplyne, že by v Iráku civilistům nehrozilo nebezpečí. Žalobce namítl, že kromě informace Polského cizineckého úřadu ze dne 14. 2. 2025 a informace České tiskové kanceláře (ČTK) ze dne 14. 3. 2025 se všechny ostatní zdroje vypovídající o bezpečnosti v Iráku týkají jen předešlých let. Žalobce shrnul, že žalovaný za podklad pro vydání napadeného rozhodnutí nevzal žádný zdroj, který by byl aktuální, relevantní a úplný. 4. Žalobce uvedl, že válka v pásmu Gazy, která propukla v říjnu 2023, má přímé dopady na iráckou bezpečnost. Irák se podle žalobce stal zástupným bojištěm, na němž se střetávají ambice Spojených států amerických, Íránské islámské republiky a dalších aktérů. Žalobce popsal, že v důsledku eskalace války v Gaze začaly šíitské milice v Iráku útočit prostřednictvím raket a dronů na americké cíle v Sýrii a Iráku. Tyto skupiny se podle žalobce označují jako „Islámský odpor v Iráku“ a za cíl si vytyčily pomstít se za válku v Gaze a vypudit Spojené státy americké z regionu. Žalobce konstatoval, že Irák se stává dějištěm regionálního konfliktu a spolu s tím roste i riziko pro civilistky, neboť k útokům dochází v blízkosti civilní infrastruktury. Na podporu těchto svých tvrzení žalobce označil čtyři internetové zdroje: A Protection of Civilians snapshot: Iraq 2024-25. (2025, May 7). PAX. https://protectionofcivilians.org/report/poc-snapshot-iraq-2024-25; Security Council Hears, as UN Iraq Mission Winds Down, of Progress Won, Work Yet Remaining. (2025, June 10). UN Meetings Coverage and Press Releases. https://press.un.org/en/2025/sc16083.doc.htm; June 2025 Monthly Forecast: Iraq. (2025, June 1). Security Council Report. https://www.securitycouncilreport.org/monthly-forecast/2025-06/iraq-25.php; World Report 2025: Iraq. (2025, January). Human Rights Watch. https://www.hrw.org/world-report/2025/country-chapters/iraq. Žalobce shrnul, že žalovaný dopady válečného konfliktu v Gaze při rozhodování nijak nezohlednil. 5. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve svém vyjádření zrekapituloval průběh správního řízení, přičemž odkázal na obsah správního spisu a odůvodnění napadeného rozhodnutí. Setrval na tom, že žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti, jimiž by se měl znovu meritorně zabývat. Citoval z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2014, č. j. 1 Az 22/2014-33, v němž se soud vyslovil ke smyslu a účelu institutu opakované žádosti. 7. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Posouzení věci soudem 8. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalovaný ani žalobce nesdělili soudu do dvou týdnů od doručení příslušné výzvy nesouhlas s takovýmto projednáním, ačkoli byli oba výslovně poučeni, že nevyjádří-li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen. 9. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává – s výjimkou vyplývající z § 32 odst. 9 zákona o azylu a čl. 46 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během patnáctidenní lhůty ode dne doručení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 32 odst. 1 zákona o azylu. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 10. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu projednávaného případu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Ze správního spisu soud zjistil, že aktuální žádost žalobce, o níž žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, je v pořadí již druhou žádostí žalobce o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky. Dne 25. 7. 2017 vydal žalovaný rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany žalovanému podle § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. Dne 27. 11. 2024 žalovaný rozhodl o neprodloužení doplňkové ochrany s odůvodněním, že pominuly důvody, pro které byla žalobci udělena doplňková ochrana a v případě návratu do vlasti mu již nehrozí riziko vážné újmy podle § 14a zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nebrojil a dne 17. 12. 2025 nabylo rozhodnutí právní moci. Dne 10. 2. 2025 podal žalobce opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, o níž žalovaný následně rozhodl napadeným rozhodnutím, které je předmětem soudního přezkumu. 12. Podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu platí, že žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1. 13. Z § 11a odst. 1 zákona o azylu vyplývá, že podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. 14. Podle § 25 písm. i) zákona o azylu platí, že řízení se dále zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná. 15. V souladu s ustálenou judikaturou správních soudů musí správní orgán při zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti vždy zdůvodnit, že „1) žadatel v opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, resp. 2) pokud takové skutečnosti či zjištění uvádí, pak pouze takové, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, a 3) že nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Správnost těchto závěrů správního orgánu podléhá v plném rozsahu kognici správních soudů v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany“ (srov. bod 19 rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012, č. j. 3 Azs 6/2011-96, č. 2642/2012 Sb. NSS). 16. Žalobce v žalobě uplatnil námitku nepřezkoumatelnosti, kterou spatřoval v tom, že žalovaný nezohlednil zhoršení bezpečnostní situace v Iráku v důsledku války v Gaze a z toho plynoucí hrozbu vážné újmy pro civilisty. Žalobce tedy – jinými slovy – namítal, že se žalovaný dostatečně nezabýval otázkou, zda nedošlo k takové zásadní změně situace v jeho zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 17. Soud konstatuje, že na straně 5 napadeného rozhodnutí se žalovaný aktuální bezpečnostní a politickou situací v Iráku podrobně zabýval. S odkazem na informaci Polského cizineckého úřadu ze dne 14. 2. 2025 - bezpečnostní situace v Iráku uvedl, že od roku 2022 dochází k civilním obětem jen zřídka, protože civilisté nejsou přímým cílem vojenských operací válčících stran. Připustil, že pohraniční oblasti Kurdistánu jsou ohroženy tureckými útoky, zdůraznil nicméně, že provincie Erbíl, odkud pocház