60 Ad 12/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

60 Ad 12/2025- 54 - text 60 Ad 12/2025 - 54 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobkyně: X, narozená dne X bytem X zastoupená opatrovnicí X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2025, č. j. MPSV-2025/193674-925 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. 9. 2025, č. j. MPSV-2025/193674-925, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 125 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Příbrami (dále jen „úřad práce“) ze dne 27. 6. 2024, č. j. 30661/2024/MBO. 2. Prvostupňovým rozhodnutím úřad práce rozhodl poskytovat žalobkyni příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od srpna 2023, neboť jde o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). II. Žaloba 3. Žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí je v rozporu s rozsudkem zdejšího krajského soudu ze dne 1. 7. 2025, sp. zn. 60 Ad 1/2025. Došlo k pochybení při vypracování posudkového hodnocení, zdravotní stav nebyl zhodnocen komplexně na základě zdravotní anamnézy. Posudek byl postaven pouze na částech odborných nálezů, došlo tak k pochybení při objektivizaci skutečného zdravotní stavu žalobkyně, včetně komorbidit působících na kvalitu jejího života i schopnosti výkonu základních životních činností a potřeb. Přiznané nezvládnutí základních životních potřeb v bodech h), i) a j) odst. 1 § 9 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, neodpovídá realitě ani odborným nálezům. V kontextu diagnostikovaných postižení, počínaje DMO (dětskou mozkovou obrnou), přes kvadruparesu pravostranně akcentovanou, parézu pravé horní končetiny, dyspraxii, epilepsii, mentální retardaci a poruchu exekutivních funkcí, má žalobkyně nárok na uznání více životních potřeb. Konkrétně nezvládá základní životní potřeby b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena. 4. Co se týče základní životní potřeby orientace, je vymezena aktivitou orientovat se osobou, místem a časem. Z lékařské zprávy psychologa (Mgr. K. ze dne 3. 11. 2023) vyplývá, že žalobkyně má přetrvávající obtíže v oblasti exekutivních funkcí, sníženou úrovní celkové orientace. Z lékařské zprávy z logopedie (Mgr. M. ze dne 28. 11. 2023) plyne, že žalobkyně je na těle orientovaná, v časové orientaci má výrazné potíže. V lékařské zprávě psychiatra (MUDr. S. ze dne 30. 3. 2023) je uvedeno, že žalobkyně není schopná poznávat hodiny a časy, nepozná hodiny, neorientuje se v exteriéru, není schopná číst jízdní řády. V psychologických zprávách (Mgr. K. ze dne 9. 6. 2025 a 5. 9. 2025) je uvedeno, že výsledky testu WISC-V prokazují stagnaci dílčích dovedností, intelektový výkon na hranici lehkého až středně těžkého mentálního opoždění, úroveň samostatnosti odpovídá mladšímu školnímu věku. To se projevuje i v oblasti orientace – žalobkyně není schopna samostatně se orientovat v čase ani složitějších situacích, není samostatný pohyb v exteriéru. 5. K neuznání základní životní potřeby komunikace žalobkyně namítala, že posudek je v přímé rozporu s odbornými zprávami. Podle psychologických zpráv výsledky testu WISC-V prokazují výrazné deficity v oblasti verbální komunikace, stagnaci dovedností, úroveň odpovídající mladšímu školnímu věku. Dle logopedické zprávy ze dne 28. 11. 2023 porozumění řeči a slovní zásoba neodpovídá věku. Je zřejmá snížená schopnost se doptat, vytvořit otázku, zformulovat požadavek, vyjádřit určitou potřebu. Také ve zprávě z psychiatrie je uvedeno, že v oblastech sociální komunikace žalobkyně nechápe kontext komunikace, vymýšlí si někdy vlastní slova. 6. Pokud jdu o základní životní potřebu stravování, ta je vymezena aktivitou konzumovat stravu v obvyklém denním režimu. Podle psychologických zpráv ale porucha exekutivních funkcí žalobkyni narušuje plánování činností a času, to vyžaduje připomínání a dohled, žalobkyně není schopna samostatně dodržovat pravidelný režim jídla a pití. Dle lékařské zprávy z ergoterapie (Bc. F. ze dne 10. 11. 2023) je nutno žalobkyni připomínat, kdy je třeba jíst/pít. 7. Žalobkyně se dovolávala i neuznání základní životní potřeby oblékání a obouvání. Odkázala na lékařskou zprávu z ergoterapie, dle níž je na pravé horní končetině (původně dominantní) je zřetelná dyspraxie a dyskoordinace, zřejmé je i oslabení úchopu, kloubů paže, chybí dynamika. Problémy s oblékáním nejsou jen fyzického rázu, ale také psychického. Z psychologického vyšetření vyplývá, že schopnost samostatnosti a každodenního fungování odpovídá mladšímu školnímu věku, v mnoha oblastech předškolnímu, to se projevuje i v oblasti oblékání, je třeba asistence ve všech složkách sebeobsluhy. Dle lékařské zprávy z psychiatrie je nutný dohled k adekvátnímu oblékání. Zpráva z neurologie (MUDr. R. ze dne 6. 12. 2024) potvrzuje trvalý mentální deficit a motorické potíže, které se promítají do manipulace s oblečením. Potíže jsou i psychologického rázu, žalobkyně není schopna samostatně vybrat vhodné oblečení, vrstvit ho podle počasí a provést celý úkon bez dohledu. V této oblasti se žalobkyně projevuje na úrovni dítěte mladšího školního věku, nikoliv dospělé osoby. 8. Dále žalobkyně nesouhlasila s neuznáním základní životní potřeby tělesná hygiena. Ze zpráv z psychologie vyplývá, že schopnost celkové samostatnosti a každodenního fungování odpovídá mladšímu školnímu věku, v mnoha oblastech předškolnímu, v rámci každodenních činností je nutný téměř neustálý dohled a dopomoc dospělé osoby. Také se uvádí, že přetrvávají obtíže v oblasti hrubé i jemné motoriky a exekutivních funkcí, potíže s osvojováním sebeobslužných činností. Navíc je relevantní, že se jedná o zřetelnou dyspraxii horních končetin a z toho vyplývající špatnou koordinaci, jak uvádí zpráva z ergoterapie. Nebyla ani zohledněna porucha exekutivních funkcí, která způsobuje i zanedbání osobní hygieny. I ve zprávě od psychiatra je zmíněno, že je nutný dohled při hygieně. Neurologická zpráva potvrzuje trvalý mentální deficit a motorické obtíže, které se promítají i do oblasti sebeobsluhy a hygieny. 9. Žalobkyně namítala, že posudek využil znalecký posudek MUDr. J. M. ze dne 14. 9. 2024 účelově. Ten byl vypracován pro účely hodnocení celkové způsobilosti k právním úkonům, nikoli hodnocení jednotlivých životních potřeb podle metodiky žalovaného. Při hodnocení nebyly znalcem použity žádné psychodiagnostické testy, posudková komise se přesto opírala výhradně o tento posudek, nikoli o aktuální psychologické zprávy Mgr. K., které byly vypracovány přímo pro účely posouzení funkčních schopností v každodenním životě a obsahují výsledky nejnovějšího standardizovaného testu WISC-V, jež potvrzují intelektový výkon v pásmu lehkého až středně těžkého mentálního opoždění. Tvrzení posudkové komise, že žalobkyně mohla být při vyšetření indisponována, není ničím podloženo, jde o spekulativní vyjádření. 10. Posudková komise hodnocení opírala o starší výsledky testu WISC-III ze dne 3. 11. 2024, ten vzhledem k opakovanému provedení a zastaralým normám neposkytuje aktuální obraz o zdravotním stavu žalobkyně. Výsledky nejnovějšího testu WISC-V ze dne 9. 6. 2025, který byl proveden poprvé, ukazují zhoršení stavu a stagnaci dílčích dovedností, mají vyšší vypovídací hodnotu. Dle aktuálních psychologických zpráv dochází v celkovém kontextu ke zhoršení stavu. Přesto posudková komise uvedla, že není uvedena bližší příčina zhoršení a zpráva neobsahuje hodnotu IQ. Závěr je metodicky nesprávný, zpráva obsahuje detailní funkční popis a výsledky dílčích indexů. 11. Došlo také k porušení metodiky žalovaného. Tato metodika nemůže být vykládána tak, že osoby bez těžkého postižení jsou automaticky pokládané za soběstačné. U žalobkyně je přítomna porucha exekutivních funkcí, které sama o sobě způsobuje závažné omezení každodenního fungování, a to i osob s intelektem v normálním pásmu. Posudková komise poruchu exekutivních funkcí ignorovala, převážně se zaměřila na intelektový výkon a stupeň mentální retardace. Jde přitom o samostatnou poruchu, která ovlivňuje schopnost plánovat, organizovat, rozhodovat, kontrolovat chování a dokončovat úkoly i u osob s intelektem v normálním pásmu. Diagnostikovaná mentální retardace zvyšuje u žalobkyně míru závislosti. Podpůrně žalobkyně poukázala na odborné studie, podle kterých jsou exekutivní funkce klíčové a exekutivní dysfunkce se projevují nejen v oblasti kognitivní, ale v praktických každodenních činnostech, včetně sebeobsluhy a sociálního fungování. Jsou nezbytné pro zvládání běžných životních potřeb, jako je příprava jídla, oblékání či orientace v prostředí. Redukce dopadů exekutivní poru