3 Ads 45/2008 — Nejvyšší správní soud

60 Ad 8/2025- 47 - text  60 Ad 8/2025 – 47 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobkyně: X, narozená dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 6. 2025, č. j. X takto: I. Rozhodnutí České zprávy sociálního zabezpečení ze dne 23. 6. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo k jejím námitkám změněno rozhodnutí žalované ze dne 3. 4. 2025, č. j. X. 2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná rozhodla, že se žalobkyni podle § 41 odst. 3 a § 56 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, od 6. 6. 2025 snižuje invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně na částku 9 565 Kč měsíčně. 3. Rozhodnutím o námitkách žalovaná změnila prvostupňového rozhodnutí tak, že podle § 56 písm. a) zákona o důchodovém pojištění žalobkyni od 6. 8. 2025 odňala invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, předběžně vyplácený na základě prvostupňového rozhodnutí. Současně podle § 56 písm. c) a § 39 uvedeného zákona vyslovila, že od 6. 8. 2025 se žalobkyni zastavuje výplata invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně. 4. Žalobkyně nesouhlasila s posouzením zdravotního stavu. Nesouhlasila s tím, že posudková lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen je „IPZS“) její zdravotné stav prohlásila v námitkovém řízení za nadhodnocený. Žalobkyně si stěžovala na způsob, jakým ji posudková lékařka kontaktovala a zpovídala ohledně zdravotního stavu a údajů ohledně rozsahu zaměstnání před nástupem na mateřskou dovolenou. Po skončení hovoru a panické ataky se žalobkyně snažila údaje uvést na pravou míru, ale jako rozhodné byly hodnoceny skutečnosti uvedené v systému nemocenského pojištění. Žalobkyně předkládala soudu pracovní smlouvu prokazující zaměstnání v rozsahu 10 hodin týdně, nikoli v rozsahu běžné pracovní doby. Pokles pracovní schopnosti je tak větší, než bylo hodnoceno v posudku posudkové lékařsky MUDr. E. Žalobkyně namítala, že nebyla zhodnocena celková výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity, nesouhlasila s poklesem pracovní schopnosti ne vyšším než 30 %, když zdravotní postižení je uvedeno v kapitole V, položka 5c vyhlášky. Denní aktivity jsou omezeny psychickou stránkou – emoční labilitou, úzkostně depresivními stavy, panickými atakami a fyzickou stránkou – nadměrnou bezdůvodnou únavou a přecitlivělostí. Příznaky nemoci žalobkyně řeší s psychoterapeutem, neobejde se některé dny bez pomoci přítele. Délka trvání panické ataky a její intenzita se nedá dopředu odhalit, stavy jsou situační. Toto je v rozporu s tvrzením, že zdravotní stav je stabilizovaný. Posudková lékařka tuto skutečnost opomenula, nevzala v úvahu zhoršení zdravotního stavu, zvýšení medikace psychiatrem dvakrát od ledna 2025, ani potřebu intenzivnější spolupráce s psychoterapeutem. V žádném případě u žalobkyně nedošlo ke znovunabytí schopností a dovedností které by jí umožnily vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení jeho zdravotního stavu, žalobkyně odkázala na příslušné lékařské zprávy. Z uvedených skutečností vyplývá, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, žalobkyně proto navrhovala, aby soud napadené rozhodnutí žalované zrušil. 5. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná shrnula průběh správního řízení, relevantní právní úpravu a podstatné skutečnosti a úvahy, na kterých založila napadené rozhodnutí. Podotkla, že při svém rozhodování byla vázána odborným lékařským posudkem, proto trvá na svém rozhodnutí. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla žalovaná přezkoumání jejího zdravotního stavu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. 6. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující rozhodné skutečnosti: 7. Zdravotní stav žalobkyně byl nejprve posouzen posudkem posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 31. 1. 2023. Byl zjištěn pokles pracovní schopnosti o 70 %, pro těžkou smíšenou úzkostně depresivní poruchu s opakovanou hospitalizací, která byla hodnocena dle kapitoly V položky 5d přílohy č. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Na základě tohoto posudku byl žalobkyni přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. 8. Rozhodnutím ze dne 3. 4. 2025 byl žalobkyni od 6. 6. 2025 snížen invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invaliditu I. stupně, a to na základě posudku posudkové lékařky IPZS ze dne 17. 3. 2025. Podle tohoto posudku jde u žalobkyně o těžkou smíšenou úzkostně depresivní poruchu u disponované osobnosti, organickou poruchu osobnosti a chování, organickou emoční labilitu, při současně léčené roztroušené skleróze, tedy o zdravotní postižení dle kapitoly V, položky 7b přílohy č. 1 k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Protože dle tohoto posudku z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 45 %, nejde o invaliditu III. stupně, ale invaliditu I. stupně, žalovaná snížila žalobkyni výši invalidního důchodu. 9. V řízení o námitkách byl zdravotní stav žalobkyně posouzen posudkovou lékařkou IPZS. Podle posudku IPZS ze dne 19. 6. 2025 se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kde rozhodující příčinou bylo zdravotní postižení zařazené do kapitoly V, položky 5c přílohy č. 1 k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Bylo konstatováno, že dominující jsou psychické potíže, ostatní onemocnění mají menší funkční i posudkový dopad. Byla zvolena střední hranice procentní míry poklesu pracovní schopnosti 30 % s tím, že tato hranice se ve smyslu § 3 a § 4 uvedené vyhlášky nemění. Podle tohoto posudku již nejde o invaliditu ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Ze závěru tohoto posudku vyšla žalovaná při vydání žalobou napadeného rozhodnutí, kterým prvostupňové rozhodnutí o snížení výše invalidního důchodu změnila tak, že se žalobkyni od 6. 8. 2025 invalidní důchod odnímá. Současně žalovaná vyslovila, že se výplata invalidního důchodu, od 6. 6. 2025 sníženého pro invaliditu pouze I. stupně, od 6. 8. 2025 zastavuje. 10. Krajský soud napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející přezkoumal v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a z hlediska uplatněných žalobních námitek, které se týkaly posouzení zdravotního stavu a stupně invalidity žalobkyně, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. 11. Podmínky pro získání a trvání nároku na invalidní důchod jsou stanoveny zákonem o důchodovém pojištění. Podle § 39 odst. 1 citovaného zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; jestliže podle § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně; a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se podle § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona o invaliditu třetího stupně. 12. Způsob posouzení pracovní schopnosti obsahuje § 39 odst. 3 až odst. 8 zákona o důchodovém pojištění a prováděcí vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), (dále také jen „vyhláška“). Rozhodnutí o dávce invalidního důchodu je tedy závislé na odborném posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti, na jehož základě je určen stupeň invalidity pojištěnce. 13. Správnost závěrů o invaliditě v posudcích vypracovaných v řízení vedeném žalovanou není soud, který nemá medicínské znalosti, schopen sám přezkoumat. Proto bylo v soudním přezkumném řízení doplněno posouzení zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“), v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Podle uvedeného ustanovení posudkové komise posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového zabezpečení. Jedná se o tzv. povinný důkaz, který je soud povinen vyžádat. V usnesení ze dne 25. 4. 2024, č. j. 3 Ads 8/2023-37, Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) k přezkumnému řízení soudnímu na úseku dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem konstatoval: „Na rozdíl od „klasického“ přezkumu není v tomto typu řízení těžištěm pouhé posouzení, zd