9 As 101/2015 — Nejvyšší správní soud

8 A 63/2012- 77 - text 11 pokračování 8A 63/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: BERG QUELLE s.r.o., IČ: 451 93 851, se sídlem Nová Pláň 61, zastoupen JUDr. Matějem Sedláčkem, patentovým zástupcem se sídlem Praha 4, Ke Kateřinkám 1393, za účasti: I. P., zastoupena JUDr. Robert Jehne, advokát v Praze 1, Washingtonova 1567/25, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 22. 3. 2012, č. j. O-112474/D72947/2011/ÚPV, T a k t o: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 22. 3. 2012, č. j. O-112474/D72947/2011/ÚPV se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8.808 Kč, k rukám zástupce žalobce JUDr. Matěje Sedláčka, patentového zástupce a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í: Žalobce svou včas podanou žalobou dne 25. 2. 2012 domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 22. 3. 2012, č. j. O- 12474/D72947/2011/ÚPV, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 31. 10. 2011 o zamítnutí návrhu na zrušení kombinované ochranné známky č. 200731 ve znění „NATURAL PRODUCT HORSKÝ PRAMEN“, jehož majitelem je společnost HORSKÝ PRAMEN spol. s r.o., se sídlem Opava, Vrchní 85/30. Napadená kombinovaná ochranná známka č. 200731 ve znění „NATURAL PRODUCT HORSKÝ PRAMEN“, byla přihlášena dne 26. 6. 1996 a do rejstříku ochranných známek zapsána dne 26. 5. 1997 pro majitele společnost HORSKÝ PRAMEN spol. s r.o., se sídlem Opava, Vrchní 85/30, pro výrobky zařazené do třídy 32: stolní vody sycené a nesycené, s příchutěmi i bez nich; a do třídy 33: nízkoalkoholické míchané nápoje s použitím přírodní horské vody podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957. Žalobce podal dne 15. 3. 2011 návrh na zrušení napadené kombinované ochranné známky podle § 31 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 13 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů, z důvodu, že předmětná ochranná známka nebyla v období pěti let před podáním návrhu pro zapsané výrobky užívána. Tento návrh na zrušení byl zamítnut rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 31. 10. 2011, proti němuž podal žalobce rozklad, který byl posléze rovněž zamítnut, a to žalobou napadeným rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 22. 3. 2012, č. j. O-112474/D72947/2011/ÚPV. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že za období rozhodné pro posouzení užívání napadené ochranné známky se v souladu s ustanoveními § 13 odst. 1 a § 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách a v souladu s dosavadní výkladovou praxí považuje období pěti let předcházejících podání návrhu na zrušení napadené ochranné známky. Návrh byl podán dne 15. 3. 2011, rozhodné období je tedy od 14. 3. 2006 do 14. 3. 2011. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uznal liberační důvody uváděné majitelem napadené ochranné známky s tím, že vycházel mj. z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2009, č. j. 5 Cm 88/2004-177, potvrzeného Vrchním soudem v Olomouci dne 21. 10. 2010, č. j. 4 Cmo 163/2010-236. Žalovaný konstatoval následující skutečnosti: 26. 5. 1997 – proveden zápis napadené ochranné známky do rejstříku ochranných známek pro majitele společnost HORSKÝ PRAMEN spol. s r.o. 17. 2. 1999 – v rejstříku zaznamenán převod ochranné známky na společnost Jesenické prameny, s.r.o. 9. 11. 2001 - v rejstříku zaznamenán převod ochranné známky na společnost Jesenické prameny a. s. 12. 5. 2004 – společnost Jesenické prameny a. s. se vzdala práv k napadené ochranné známce a od tohoto data byla známka vedena v rejstříku ochranných známek jako zaniklá. 2. 11. 2009 – Krajský soud v Ostravě rozhodnul, že majitelem napadené ochranné známky je ode dne jejího zápisu do rejstříku ochranných známek společnost HORSKÝ PRAMEN spol. s r.o. 21. 10. 2010 - Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek Krajského soud v Ostravě, v jehož odůvodnění uvedeno, že smlouva o převodu napadené ochranné známky uzavřená mezi společnostmi HORSKÝ PRAMEN spol. s r.o. a Jesenické prameny, s.r.o. byla neplatným právním úkonem. Neplatností trpěly i ostatní následně učiněné úkony, tj. převod napadené ochranné známky na společnost Jesenické prameny a. s. a její vzdání se práv k napadené ochranné známce. 23. 2. 2011 – Úřad obnovil v rejstříku ochranných známek platnost zápisu napadené ochranné známky s účinností od data jejího zápisu, tj. ode dne 26. 5. 1997, pro majitele HORSKÝ PRAMEN spol. s r.o. Žalovaný tedy uznal shora uvedené skutečnosti jako liberační důvod tvrzený majitelem napadené ochranné známky. Své závěry potom opřel o obsah rozsudku Vrchního soudu v Olomouci (bod 7, str. 6 – 7), podle něhož její majitel HORSKÝ PRAMEN spol. s r.o. napadenou ochrannou známku převedl na společnost Jesenické prameny, s.r.o., v rámci realizace vzájemné dohody o převzetí části majetku včetně napadené ochranné známky, výrobního programu a zaměstnanců druhou jmenovanou společností. Z těchto skutečností potom podle žalovaného nevyplývá, že by původní a zároveň aktuální majitel při převodu napadené ochranné známky sledoval spekulativní úmysly, jak tvrdil navrhovatel, nýbrž se jednalo o dohodnutou ekonomickou transakci. Žalovaný potom uzavřel s tím, že majitel napadené ochranné známky unesl důkazní břemeno a doložil, že existovaly řádné důvody ospravedlňující neužívání napadené ochranné známky v rozhodné době. Podle žalovaného se jednalo o důvody objektivní, tj. neexistenci práv k napadené ochranné známce, resp. k obrazovému a slovním prvkům, z nichž sestává, a z toho pramenící nemožnost napadenou ochrannou známku v rozhodné době užívat. Tyto důvody podle žalovaného nezpůsobil majitel, ale nastaly jako právní následek celé řady skutkových i právních okolností, které vyústily zánikem napadené ochranné známky. Dále se žalovaný ztotožnil s tvrzením majitele napadené ochranné známky, že úsilí, které majitel vynaložil k obnově vlastnického práva k napadené ochranné známce, bylo z hlediska časového i z hlediska intenzity zcela přiměřené existujícím okolnostem. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu nezákonnosti. Namítal, že napadené rozhodnutí je v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách. Namítal, že jako řádný liberační důvod nelze považovat neplatný převod napadené ochranné známky na jinou společnost. Uváděl, že jako liberační důvod lze označit pouze důvody vzniklé nezávisle na vůli majitele ochranné známky a odkazoval na rozhodnutí žalovaného ve věci ŠOBES O-122126. Žalobce namítal, že ode dne registrace napadené ochranné známky 26. 5. 1997 (15 let) majitel neprojevil jakoukoliv aktivní snahu své užívací právo k ochranné známce realizovat a nikdy nezačal známku řádně užívat. Žádné důvody mu v tom přitom od počátku nebránily. Žalobce namítal rozpor zápisu napadené ochranné známky s ustanovením § 6 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 275/2004 Sb. vzhledem k tomu, že je ochranná známka zapsána pro výrobky, které již nelze v České republice prodávat, majitel z objektivních důvodů od 1. 7. 2004 nemohl užívat svou ochrannou známku pro výrobky zapsané ve třídě 32 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Vydání uvedené vyhlášky byl také důvod předchozího majitele ochranné známky, aby požádal o zánik ochranné známky. Pozdější rozšiřování seznamu výrobků a služeb je podle zákona o ochranných známkách nepřípustné. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 18. 6. 2012 navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Původní osoba zúčastněná společnost HORSKÝ PRAMEN spol. s r.o. ve svém vyjádření ze dne 18. 7. 2012, tedy ještě v době své existence, mj. uvedla, že napadená kombinovaná ochranná známka č. 200731 ve znění „NATURAL PRODUCT HORSKÝ PRAMEN“, nebyla užívána z řádných, resp. naprosto ospravedlnitelných důvodů ve smyslu § 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách, kdy byl oprávněný majitel nucen soudní cestou domáhat se svého vlastnického práva k napadené ochranné známce v období od roku 2004 do 2011. S napadenou ochrannou známkou nemohl fakticky a právně nakládat, protože v období od roku 2004 do roku 2011 byla ochranná známka navíc vedena v rejstříku ochranných známek jako zaniklá. Majitel nemohl činit žádné kroky k užívání známky, nebo ji třeba nabídnout k prodeji jiným třetím osobám. Městský soud v Praze nařídil ve věci jednání, které se konalo dne