— Nejvyšší správní soud

8 A 62/2011- 62 - text 8 pokračování 8A 62/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: ORLING s.r.o., se sídlem Ústí nad Orlicí, Na Bělisku 1352, IČ: 455 35 868, zast. JUDr. Jiřím Lukášem, advokátem, se sídlem Ústí nad Orlicí, Komenského 160, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Praha 1, Na Františku 32, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.1.2011, č.j.: 48908/10/04420, t a k t o : I. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 25.1.2011, č.j.: 48908/10/04420 s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19.802,- Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jiřího Lukáše, advokáta. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo změněno rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru organizačního a právního a krajského živnostenského úřadu ze dne 12.10.2010, č.j. KrÚ 81754/2010 OOPKŽÚ 10-R a to tak, že text výroku I. „podle ustanovení § 8a odst. 6 písm. b) zákona o regulaci reklamy a podle § 8a odst. 7 písm. a) téhož zákona úhrnná sankce pokuty ve výši 70 000,- Kč (slovy Sedmdesáttisíckorunčeských)“ byl nahrazen textem: „podle ustanovení § 8a odst. 6 písm. b) zákona o regulaci reklamy úhrnná pokuta ve výši 70 000,- Kč (slovy Sedmdesáttisíckorunčeských)“. V odůvodnění žalovaný zrekapituloval průběh správního řízení a konstatoval, že ze správního materiálu je zřejmé, že žalobce zveřejnil v časopisech Pes, přítel člověka, Jezdectví, Paní domu, Regenerace a Regena reklamu na doplněk stravy řady GELADRINK (GELADRINK FAST, GELADRINK FORTE, GELADRINK FERRITIN a GELADRINK ARTRODIET), ve které uvedl zdravotní tvrzení v rozporu s § 5d zákona č. 40/1995 Sb. Odvolací orgán k odvolání společnosti proti rozhodnutí o uložení sankce v obecné rovině uvedl, že každá reklama na potraviny musí být podle § 5d odst. 1 zákona č. 40/1995 Sb. v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 (dále jen „Nařízení“), které je předpisem přímo použitelným ve všech členských státech EU. Toto Nařízení podle žalovaného stanovuje, že zdravotním tvrzením se rozumí každé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek, a zdravím. Nařízení pak rozlišuje několik typů zdravotních tvrzení užívaných při označování potravin, a to tvrzení zdravotní podle čl. 14 (1) a tvrzení podle čl. 13 (1), u kterých se rozlišují i postupy jejich schvalování. V případě tvrzení obsažených v reklamě na potraviny (tedy i na doplňky stravy), která mají zdravotní charakter, je nutno podle žalovaného se zabývat jak souladem s § 5d odst. 1, tak i s § 5d odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb. Žalovaný také uvedl, že Nařízení v čl. 14 konstatuje, že tvrzení týkající se snížení rizika onemocnění a některá další tvrzení mohou být použita odchylně od čl. 2 (1) (b) směrnice 2003/13/ES, pokud byla schválena postupem podle Nařízení. Citované ustanovení směrnice 2003/13/ES pak zakazuje, aby v reklamě byla potravině připisována vlastnost předcházet lidské nemoci, léčit ji nebo vyléčit nebo tyto vlastnosti naznačovat. Toto ustanovení směrnice bylo transponováno do § 5d odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb. a ve spojení s uvedeným ustanovením Nařízení to znamená, že některá zdravotní tvrzení, byť nejsou v souladu s § 5d odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., jsou přípustná, pokud jsou schválená ve smyslu Nařízení. Ze stanoviska Ministerstva zdravotnictví podle žalovaného vyplývá, že v posuzovaném případě zdravotní tvrzení v reklamě nebylo postupem podle Nařízení schváleno, a proto mu nezbylo než konstatovat, že tvrzení „pro potlačení zánětlivých procesů v kloubech“, „při anemii doprovázející řadu onemocnění pohybového aparátu“, „je účinný při bolestivé artróze“, „je prokazatelně účinný při bolestivé gonatróze“ a „ pro potlačení zánětu“ jsou v rozporu s § 5d odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb. a žalobce se jako zadavatel a zpracovatel předmětné reklamy dopustil správního deliktu podle § 8a odst. 2 písm. g) a § 8a odst. 3 písm. f) zákona č. 40/1995 Sb. Ze spisového materiálu podle žalovaného dále vyplývá, že žalobce v reklamě na doplňky stravy řady GELADRINK užil jednak tvrzení podle čl. 14 a jednak podle čl. 13 Nařízení, aniž by jejich seznamy řádně předložil ke schválení Ministerstvu zdravotnictví. Tvrzení podle čl. 13 a čl. 14 Nařízení pak nelze podle žalovaného užívat, pokud nejsou schválena postupem podle Nařízení. Ze spisového materiálu ve věci, zejména pak ze stanovisek Ministerstva zdravotnictví podle žalovaného vyplývá, že tvrzení, která byla označena v prvoinstančním rozhodnutí jako tvrzení v rozporu s Nařízením, skutečně nebyla schválena postupem podle nařízení. Žalovaný tedy konstatoval, že žalobce reklamou uvedenou ve výroku prvoinstančního rozhodnutí (GELADRINK FAST pro potlačení zánětlivých procesů v kloubech, GELADRINK FORTE pro hloubkovou regeneraci kloubních tkání, GELADRINK ASTRODIET pro vitalizaci a stimulaci jater, ke snížení hladiny homocysteinu a vitalizaci kloubních tkání, GELADRINK FERRITIN pro podporu červené krvetvorby a zvýšení prokrvení kloubních tkání při zvýšené zátěži nebo při anemii doprovázející řadu onemocnění pohybového aparátu, GELADRINK je účinný při bolestivé artróze, vyživuje a chrání kloubní chrupavky, celý pohybový aparát, GELADRINK FORTE umožňuje hloubkovou regeneraci a zvýšení hydratace kloubních tkání – má příznivé fyziologické účinky na klouby, vyživuje a hloubkově regeneruje chrupavky, kosti, vazy, šlachy, snižuje ztuhlost kloubů, GELADRINK zvyšuje ohebnost a pohyblivost kloubů, je prokazatelně účinný při bolestivé gonatróze, GELADRINK FAST pro potlačení zánětů a zvýšení prokrvení, GELADRINK FORTE pro hloubkovou regeneraci kloubů, GELADRINK ARTRODIET pro vitalizaci a stimulaci jater a kloubních tkání, GELADRINK FERRITIN pro ochranu kloubních tkání při zvýšené zátěži, pro podporu červené krvetvorby) porušil § 5d odst. 1 zákona č. 40/1995 Sb. a dopustil se tak správního deliktu podle § 8a odst. 2 písm. g) a § 8a odst. 3 písm. f) zákona č. 40/1995 Sb. K dalším námitkám žalovaný uvedl, že funkční tvrzení čl. 13 Nařízení mohla být v rámci přechodného období podle čl. 28 Nařízení v reklamě uvedena, pokud byla do 31.1.2008 uvedena v seznamu některého z členských států Evropské unie. Pokud se jedná o tvrzení, která do 31.1.2008 nebyla nahlášena, nelze tato tvrzení používat a o schválení funkčních zdravotních tvrzení jiných, než která jsou v seznamech uvedena, musí být zažádáno v souladu s odpovídajícím administrativním postupem, a jejich použití bude možné až po jejich schválení Komisí. Funkční tvrzení se podle čl. 13 Nařízení mohou podle žalovaného vztahovat pouze k jednotlivým složkám doplňků stravy, nikoli k doplňku stravy jako celku, jak se stalo v případě výrobku GELADRINK. Podle vyjádření Ministerstva zdravotnictví ze dne 16.8.2010 nejsou tvrzení o zdravotních účincích doplňků stravy GELADRINK uvedena v žádném z národních seznamů zdravotních tvrzení, ať již podle čl. 13 nebo podle čl. 14 Nařízení, a proto pro ně nelze uplatňovat přechodné období podle čl. 28 Nařízení. Ze spisu bylo dále žalovaným zjištěno, že reklama na doplněk stravy GELADRINK FORTE neobsahovala povinný text „doplněk stravy“ podle § 5d odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., což potvrdil i sám žalobce ve svém odvolání. Podle žalovaného § 5d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb. není nejasný ani nesrozumitelný. I dle stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 21.5.1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96 je při aplikaci právního ustanovení třeba prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky nejasnosti daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, lze upřednostnit výklad „e ratione legis“ před výkladem jazykovým. Pravidla ochrany spotřebitele jsou pak stanovena Nařízením. Žalobce v žalobě namítal, že žalobou napadené rozhodnutí nesprávně hodnotí úpravu obsaženou v Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006. Podle názoru žalobce nelze aplikovat podmínku zápisu v seznamu, který neexistuje, ale dostačující je naplnění podmínek a to, že jsou funkční tvrzení založena na všeobecně uznávaných vědeckých poznatcích a dále pak, že jsou dobře srozumitelná průměrnému spotřebiteli. Rovněž má žalobce za to, že nelze přijmout závěr, že by do vydání seznamu podle čl. 13/3 nařízení nemohla být uváděna žádná zdravotní tvrzení. Závěr žalovaného o tom, že „ze stanoviska Ministerstva zdravotnictví plyne, že v posuzovaném případě zdravotní tvrzení v reklamě nebylo postupem podle Nařízení schváleno … a proto nezbývá žalovanému než konstatovat, že žalobce se dopustil správního deliktu podle § 8a odst. 2 písm. g) a § 8a odst. 3 písm. f) zákona o regulaci reklamy“ není podle žalobce v souladu s platnou ev